Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Devoid of Thought by podle všeho měli být následovníky thrashových Warstorm, se kterou její členové nahráli jediné album. Zřejmě došlo ke změně chutí, nálad… Devoid of Thought od prvního dema sází na deathovou robustnost a postupně vzrůstající technickou preciznost. Debut Outer World Graves sklidil na scéně poměrně velké ovace. Kapela zde produkovala temnější pohled na technický metal plný hutné atmosféry. Přičemž to byl pouze začátek nové cesty.

Eponymní album představuje Devoid of Thought v absolutně odlišném světle. Nahrávka stále obsahuje patřičnou temnotu i silnou atmosféru. Kompozičně je však rozložená v disharmonii, je hůře uchopitelná, zároveň ambicióznější. Kapela se odklonila od brutality nasáklého death metalu směrem do různých světů. To doslova. Album je nasáklé mimozemskou tematikou, psychedelií ovlivněnou např. Voivod. Skladby jsou těžko poslouchatelné, místy rozdivočené, pracuje se s rozličnými prvky, na stole je zpět starý dobrý thrashový odér, nicméně celek je stále obsáhlý hutným death metalem.

Přemýšlím, co by vlastně mohlo být pojítkem či průvodcem do světa Devoid of Thought. Jsou to najazzlé rytmické hrátky? Psychopatické kytarové vyhrávky? Basa jak z partesu? Nebo vokální zvěrstva? Growly a screamy jsou standardní, ale přece svým způsobem vyšinuté. Mluvené slovo nebo dokonce čistý zpěv cestu neusnadní. Jsou neurvalé, na oko si dělají, co chtějí. Jsou zuřivé a výbušné, stejně jako hudební šílenství.

Nazývám album šílenstvím, ale šílenstvím kontrolovaným. Album je takové zdánlivě. Je propracované do posledního puntíku a jako celek nepůsobí nijak rozhádaně. Od závratných tremol a blastů až po ultra pomalé pasáže přichází znenadání brzda, změna kurzu. Plusem je relativně krátká stopáž. Což zní idylicky, nicméně album je rozložené do pěti skladeb. Jeden z nejtíživějších okamžiků je umístěn hned na začátek. Panspermic Bio-Dome přes devět minut trápí posluchače nepříjemným napětím. I následující Chronos není žádnou srandou, ale poslechově je snadnější. Skladba je hodně energická i přes opírání se o odlišné světy. Brutal/death, voivodovskou auru a technický thrashový mazec. Putrescent Mireborn je nejkratší položkou nahrávky. Je uprostřed, tempo pěkně grinduje i jazzuje. Výborná záležitost. Oblivionauts je návratem do propasti. Do hlubin psychedelie. Entheogenic Ritual nahrávku uzavírá desetiminutovou torturou, ve které se pojí vše výše řečené. Klikatá krasojízda do vnitřku šílené psychiky libující si v drsných praktikách.

Devoid of Thought se zatím nerovnají veteránům do progu hozeného death metalu, ale mají nakročeno. Vyvíjí se, nestojí na místě, umí nabídnout dobrý song s dobrou atmosférou a k němu vhodný zvuk. Devoid of Thought stojí za veškerou pozornost.