Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Švédští hrobníci se s přibývajícím věkem rozjíždí měrou vrchovatou. Ještě z pultů nezmizela loňská řadovka a už nám servírují nové EP. Co nám přináší „Morbid Ascent“? Můžeme se těšit ze dvou nových songů, coververze, jednoho remixu z loňského alba a jednoho naprosto starého.

Jakmile jsem zaregistroval informaci o chystaném „ípíčku“, napadlo mně cosi o tahání peněz z kapes fanoušků a taky přílišné uspěchanosti. No, ale v případě GRAVE byly moje obavy zbytečné. Krátké dílo, nepřesahující 26 minut, je naprosto fantastické a v mé osobní hitparádě v rámci GRAVE jej stavím hodně vysoko. Stejně jako poslední řadovka, patří i „Morbid Ascent“ k tomu nejlepšímu a nejživějšímu, co pánové vydali. Toto je death metal!

Hned úvodní novinková pecka „Venial Sin“ s démonickým úvodem rozpálí vaše sluchovody do ruda. V rámci GRAVE je to vlastně nářezová záležitost, old school jak víno. Na druhou stranu, posloucháte-li GRAVE už nějaký ten pátek, cítíte z tohoto minidílka velký posun směrem k atmosféře a taky trochu k pekelné síře. Ola Lindgren místy opouští svůj klasický growling a mistrně si zasípe, jak jsme zvyklí u jeho dalšího působiště SPAZMOSITY. GRAVE ale vždy v minulosti svůj sound především drhnuli ve středních tempech s častými citacemi z doom metalové encyklopedie. Nejinak je tomu i letos, kdy ze svižného terorismu sklouzneme do pomalého sabathovského teritoria s parádními sóly. Následující „Morbid Ascent“ mě rozsápala grindovým rozjezdem, který se pak samozřejmě usadí opět v klasickém deathu. Nicméně bacha na mozek, který vám chce někdo rozdrtit; zejména pak na konci písně. Osudová melodie umocněná decentními klávesami v pozadí je klišoidní a stokrát slyšená. No a co, když to perfektně funguje? V těchto momentech už šílím nadšením. GRAVE jsou nebývale brutální a temní a zároveň, jak jsem už zmínil, atmosféričtí.

To předělávka Satyricon „Possessed“ z dávné pecky „Volcano“ už dopředu zdůrazňuje, že se máme připravit na kontroverzi. Nic takového ale nepřijde. Verze, kterou spáchali GRAVE, je v mých očích lepší než originál a to mám „Volcano“ ve velké úctě. Kdyby to nabouchal Frost, byla to pecka největší. Takhle jsou bicí Ronnie Bergerståhla sice parádní, ale schází tomu původní divoký tah na branku. Nicméně „Possessed“ naprosto pasuje do zbytku hrobařských písní a to se počítá. „Epos (Risen from the Tomb Remix)“ je trochu kratší než původní verze z „Endless Procession of Souls“ a trochu jinak zní, ale nic zásadního se neděje. Závěrečná „Reality of Life“ je parádní připomínkou na doby dávno minulé, a sice demo „Sexual Mutilation“. S dnešním kabátem to stařence moc sluší. Díky této třešničce slyšíte, že se GRAVE svým kořenům příliš nevzdálili, ale zároveň na sobě pořád makají a jsou neustále plni chutí zůstat na špici poctivého death metalu.