Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Griftegård -  Solemn, Sacred, Severe

Griftegård Solemn, Sacred, Severe

Sarapis13.2.2010
Zdroj: mp3 promo
Posloucháno na: PC + bedny
VERDIKT: Poněkud řídký doom metalový guláš. Příště zahustit chlebem a mnohem více masa!

Nebudu chodit kolem horké kaše – k opakovanému poslechu tohoto alba jsem se musel vyloženě nutit. Zatímco takoví Urfaust mě svým epkem „Einsiedler“ dokázali hned zaujmout, tak jejich švédským kolegům Griftegård z vydavatelství Ván Records se to vůbec nedaří. Formálně je na jejich debutovém albu všechno v pořádku, ale to k jejich smůle k úspěchu nestačí. „Griftegård“ prý znamená švédsky hřbitov a v tom musím kapele dát za pravdu – nemohla si vybrat lepší jméno. Bohužel ne v pozitivním smyslu slova. Deska „Solemn, Sacred, Severe“ je prostě celá nějaká mrtvá…

Pokud se pídíte po tom, v jakých stylových mantinelech se hudba Griftegård pohybuje, tak archaický doom metal by měl být dostatečnou odpovědí. V této souvislosti stojí určitě za zmínku jména jako Candlemass nebo Pentagram, k nimž by se hudební výraz Griftegård jistě dal přirovnat, ale tihle Švédi jdou přece jen trochu hlouběji do kypré hřbitovní půdy, kde se tolik nespěchá a čas ubíhá mnohem pomaleji. A to je možná ten bludný kořen, o který kapela na této desce neustále zakopává. Tempo skladeb je totiž hřbitovní se vším všudy a vzhledem k tomu, že obstojných hudebních nápadů kapela nabízí minimum, tak se album neskutečně vleče. Chybí nějaký výraznější motiv a onen obligátní moment překvapení. Produkčně je deska zpracována solidně, ale to už na výsledném dojmu pramálo změní.

Hudbu kapely táhne především jistý čistý zpěv Thomase Erikssona, který je barvou hlasu trochu podobný Robertu Loweovi, jenž pěje u Candlemass. Vokál je bezesporu to nejlepší, co nahrávka nabízí. S kytarovými riffy je to horší. Těch zajímavých či zapamatovatelných je velice málo, a tak síla jednotlivých skladeb záleží převážně na vokální lince T. Erikssona, na níž se však nedá spoléhat donekonečna. V úvodním songu „Charles Taze Russell“ to ještě celkem funguje, ale v dalších skladbách jde kvalita nápadů s kopce ( ještě "The Mire" disponuje zajímavými momenty), což je nezanedbatelná potíž, neboť jejich stopáž se pohybuje v průměru kolem osmi minut. Krátká komorní skladba „Noah´s Hands“ sice z koloritu ostatních skladeb vyčnívá svou formou, nicméně „nápaditostí“ je poplatná zbytku alba. Že by na posluchače dýchala nějaká silná atmosféra, to se také říct nedá. Možná že ho jen tak lehce ofoukne, ale pro výrazný zážitek se bude muset poohlédnout jinde. Abych to shrnul, mám obavy, že toto album je další z řady průměrných metalových desek, které si získá srdce jen hrstky posluchačů.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky