|
|
||||||||||
Dýka je sám o sobě název, který příliš mnoho originality neskýtá, ale když jej ohraničíte závorkami, už se ocitáme v jiném stupni šibalství. Takže (Dolch) mají aktuálně venku desku jménem oheň, tedy Feuer a dle jejich slov na ofiko webu jde o „first music album“, přičemž ty předchozí nahrávky dělí mezi různá neřadová smetí veškerého charakteru (demo, singl, EP, kompilace, split). Fajn, kapela se vyblbla (viz minulá recenze od kolegy Victimera) a uznala, že by bylo fajn světu ukázat vážnou tvář. A tu album Feuer skutečně má.
Už hned první song Burn nabízí velmi zajímavé postavení jejich hudebního cítění. Vedle doomového tempa lze vystopovat stopy blackových strun a pak to zastřešuje čistý táhlý ženský vokál se zajímavou barvou. Celé mi to prvně připomnělo kapelu Wolvennest, kde se s podobnou psychedelicky laděnou zádumčivou muzikou také shledáváme a samozřejmě nesmíme opomenout silnou intoxikaci blackem, jejichž zajímavou vazbu nabízí bandcamp, který dole pod příslušným albem zve ke srovnání tohle album od Urfaust. Ano, v náladě tam jisté prolnutí určitě vyhledáme, a ačkoliv jsem se zprvu ušklíbl, později jsem musel prozřetelnosti kapelního campingu dát za pravdu. Něco tajuplného v těchto roztahaných minutách skutečně je.
Musím se přiznat, že když jsem desku slyšel prvně, tak jsem byl takový nějaký otrávený. Možná znuzený. Ale když jsem dával dohromady sumář roku 2019, dal jsem jim ještě šanci, protože někde vzadu jsem stále choval myšlenku, že to takový propadák nebyl a že bych se k tomu měl jistě vrátit. No a pak to jelo. Jeden poslech střídal druhý a najednou jsem zjistil, že ta chmurná nálada mi dělá v současném ročním období dobře po těle. Třeba taková kolíbačka A Funeral Song, tam jsou ti Urfaust celkem cítit. Ovšem připočítejme si do oné skladby ještě zvláštní příspěvek houslí (tuším) a mrákotné hmmkání, které skvěle splňuje požadavky, které od funerálních songů chceme nasávat. No a závěr skladby, kde slyšíme lopatu nabírající hlínu už snad ani nepotřebuje komentář. Naproti tomu následující A Love Song je slabota, co mě vážně neba.
Zajímavé věci se dějí zas s dalším songem, kterým je Psalm 69 7 a proto jsem jej rovnou zvolil jako zdejší ukázku. Ale nebudeme se tu probírat každou položkou jednotlivě. Důležitá je atmosféra nahrávky, která nejednou připomene i (ze současného pohledu) nejzajímavější období Chelsea Wolfe. Takové to apokalyptično a temno se zdá býti takřka na dosah rukou. Takže si při poslechu nezapomeňte zhasnout a svítit třeba jen plamínky na voskových válečcích. Ona celá ta deska hodně hraje na citlivost a náladu. Nenápadně se plouží. Tu vyjede se zajímavou linkou vokálu, támhle zas okouzlí úderností bicí sekce a pak se zas tak líně, přesto elegantně, odtancuje do tmy. Výrazným prvkem jsou kytarové linky, které mají právě ten nejvíc blackový nádech, který tu můžeme dohledat. Není bez zajímavosti, že kapela sem tam vsune i němčinu, která se může pro zádumčivou muziku zdát jako časovaná bomba. Ale nebojte, konejšivý zpěvaččin hlas neplive kostky, ale volí frázování tak, aby nebylo toliko rušivé a třeba si toho jazyka ani nevšimnete.
Nezdá se to, zejména z pohledu prvotního, ale toto album má hodně co nabídnout. Jsou to drobné detaily, které ačkoliv je třeba kapela prskne do samostatného výklenku, tak jej jen přeběhnete a jdete k dalším monumentům. Zvláštní citlivá práce, která se pochopitelně nemusí setkat s pochopením u každého. Najít cestu ale není nic extra složitého. Hlavně vydržet, ona ta roztahanost je mnohdy až k vzteku, ale aby to nikomu nebylo líto, tak si kapela na samotný závěr připravila překvápko. V poslední titulní skladbě se totiž po páté minutě přes ambientní proložku přehoupneme do nové dosud neslyšené polohy. Je to jakýsi syrový záznam mající zkušebnového zvuku, který třeba mě celkem voní. Zejména kytara je tu krásně řezavá a působí zraňujícím dojmem, což mám rád. Dost mi to připomnělo neotřelé drone - ambient - blackové vrnění kapely Neige Et Noirceur. Zvláštní ještě je kontrast relativně veselého vokálu. Zkrátka tenhle dýkou zrozený oheň to nemá jednoduchý, ale jeho pomalu se vlnící plameny mají zaručeně uhrančivé kouzlo. Pohleďte dovnitř.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Tomáš / 29.3.20 15:25odpovědět
Zkoušel jsem na základě pozitivních recenzí, ale jde to úplně mimo mě. Digipack k výměně volný.
Victimer / 16.1.20 8:52odpovědět
(Dolch) jsou správně divní, Feuer se mi určitě pozdává víc než "trojka", ale zároveň mi tam pořád něco chybí. Zůstanu u vyčůraného hodnocení - zajímavá kolekce :)
Label:Ván Records
Vydáno:Listopad 2019
Žánr:doom
Arne - kytary, zpěv, programování
A - basa
1. Burn
2. Halo (Afraid Of The Sun)
3. A Funeral Song
4. A Love Song
5. Psalm 7
6. Mahnmal
7. Feuer
(Dolch)
Nacht
(Dolch)
III : Songs of Happiness...Words of Praise
(Dolch) + Human Larvae + Dunkelbot
19.10.21, Klub 007, Praha
Psychonaut
Violate Consensus Reality
Lord Mantis
Death Mask
Antigod
The Masquerade
Exhumed
Necrocracy
Soilwork
Övergivenheten
Sons of Apollo
MMXX
The Defigurheads
Chaos & Cosmos
Jotunspor
Gleipnirs Smeder (reedice)
Hanging Garden streamují své live EP Citylight Sessions, které vychází u Agonia Records. Na koncert mrkněte na TOMHLE odkazu.
18.4.2024Ze svého nadcházejícího alba Cutting the Throat of God, které vyjde 14. června na Debemur Morti, zveřejnili Ulcerate nový singl To Flow Through Ashen ...
17.4.2024Z nové společné desky Pačesse a Báry Basikové vzešel videoklip ke skladbě Vlk mezi vrbami, který můžete shlédnout ZDE. Celou desku nazvanou Katechismu...
15.4.2024Netradiční domácí projekt Fuj Kluk zveřejnil nové video ke skladbě Pod drnem - sledujte ZDE.
12.4.2024Pestilence zveřejnili druhý singl ze své připravované best of the best desky Levels of Perception, která vychází 26. dubna u Agonia Records. Skladbu S...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.