Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Magenta Harvest - ...And Then Came The Dust

Magenta Harvest...And Then Came The Dust

Sorgh14.8.2018
Zdroj: Bandcamp
Posloucháno na: PC
VERDIKT: Tahle recenze měla už být, ale někdy prostě i dobré album proteče mezi prsty a podaří se ho zachytit pozdě. To až tak nevadí, nejsme u pultu s lahůdkami, které mají krátkou trvanlivost a nevyplácí se nechat takový gothaj prožít celý týden. Hudební kvalita nestárne.

Proto se vracím do podzimu minulého roku, kdy vyšlo druhé album kapely Magenta Harvest (dále jen a pouze MH) nazvané .... And Then Came The Dust. O MH možná každý neslyšel, přesto to nejsou žádná ořezávátka, což je slyšet hned jakmile pustíce CD. Jsou to muzikanti spojení s kapelami jako jsou nebo byli …And Oceans, Chthonian či Fintroll. Pro některé z nich je MH novým hlavním zájmem, pro jiné dalším z řady projektů, ale na povaze loňské desky není znát nějaká polovičatost. Pohrobci a souputníci slavných a slavnějších se s tím na druhém albu projektu nepářou, hrubou rašplí šlechtí hrany ladných melodií a vytváří nadmíru vyvážený celek.

 

Rychlostí se snaží vyrovnat severní metelici a podržet pochodeň živelné tvorby, pomalejších partů je méně a v nich naplno dopadá kladivo nemalé váhy. Melodie nejsou podbízivé, nejde o zženštilé, celofánově průhledné pózy, ale šikovně sestavené nápady. Hrubý, hluboký growl velí k nekompromisnímu tahu na branku a není ničeho, co by stálo v cestě. I když jde o melodickou nahrávku, tak jí nechybí tvrdost a razantní drajv. MH dosáhli vyváženého poměru, který zaručuje příjemný a vzrušující poslech. Za přívětivou poslechovostí se skrývají řízné, přesné kytary, které dominují v první linii a jsou zodpovědné za to, že album zaseklo háček. Posluchač už se potom docela snadno zdolává, protože objevuje povedenou nahrávku s výraznou tváří.


Z desky se valí často doslova monumentální zvuk, bohaté aranže nemají skulinu, všechno klape jako ve švýcarských hodinkách. Najít pojítka s jiným materiálem není lehké, asi by se našlo odevšad něco. Neutekly mi střípky blacku, ale ten je opravdu jen v odrazech rozbitého zrcadla, které podává stejně falešnou realitu jako obal alba. Kapela se víc orientuje na death metal, se kterým se nebojí projít orchestrálním kolbištěm a patřičně ho obalit pompézní aurou. Album je takovým metalovým crossoverem čerpajícím z klasických zdrojů severu, které se podařilo parádně sešít dohromady.


Milovníkům melodiky napasované do rezavé obruče metalu by mohla tahle banda sednout. MH navazují na tradici finské schopnosti složit melodicky zajímavý a přitom tvrdý matroš.

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky