Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Pandemic Outbreak - Torment Beyond Comprehension

Pandemic OutbreakTorment Beyond Comprehension

Garmfrost22.10.2025
Zdroj: mp3 / promo od vydavatele
Posloucháno na: phone, Marshall Major IV
VERDIKT: Pečlivě dávkovaný vztek...

Váhání, zda se věnovat v recenzi nové desce Pandemic Outbreak, mi usnadnil pohled na obálku nahrávky. Ačkoliv se jedná o poměrně novou kapelu, font písma, barva i nálada je dokonale old schoolová, evokující obaly Malevolent Creation atd. Takový death i jeho obálky mám rád, takže proč ne. Torment Beyond Comprehension vycházející pod značkou Godz ov War Productions je druhou dlouhohrající a celkově už pátou (počítaje i živák Awaken to Mutilate) nahrávkou. Pandemic Outbreak jsou věrní kořenům a přesto nejede vlak.

 

První, čeho si můžeme všimnout, je vcelku mohutný zvuk. Je důraznější, atraktivnější, ale také obroušenější, než měly předchozí nahrávky. Je to pozitivum nebo zápor? To nechám na vás? Kdo má rád řezavé kytary a vytaženější vokál, ocení starší desky. Produkce Torment Beyond Comprehesion kytarám dává prostor dostatečný a growly slyšet samozřejmě jsou více než dost. Podle mě ubylo thrashového vlivu a více se to rochní v death metalu. Tudíž to zřejmě chtělo zvuk uhladit i ušpinit, a rozhodně potemnit. Dal bych přednost výraznějším bicím partům, jsou podle mě lehce ušlápnuté. Naopak jsem velice spokojený s prostorem pro baskytaru. Vše je příjemně slyšet, nic neruší, sem tam skladbu zpestří, jindy dokreslí kytary… Naopak mě ruší nepříjemně znějící growl.

 

Pandemic Outbreak

 

Stará škola v rukou Pandemic Outbreak nezní vůbec špatně. Hudební nadílka Torment Beyond Comprehension je nasáklá vzteklostí a razancí. Vztek je ovšem pečlivě dávkován. Kapela i přes jasnou přímočarost předvádí dobré řemeslo, které sice není kdoví jaké, ale dokáže okouzlit i okoralé srdce fandy, který stál u zrodu obou stylů.

 

Kdyby mi někdo řekl, že tato nahrávka vznikla na přechodu osmdesátých a devadesátých let, řekl bych – proč ne. Přesně tam mi současní Pandemic Outbreak pasují. Někam k výše zmíněným Malevolent Creation, Sodom… Díky nasypaným bicím by tehdejší produkci válcovali, do božskosti zmíněných jim naopak schází… vlastně úplně všechno. I přesto mám tendence si u poslechu Torment Beyond Comprehesion pořádně rozhýbat krční páteř.  

 

Thrash/death zuřivých Pandemic Outbreak je schopen udělat radost hladovějícímu po starých pořádcích. Dílo je ostré jako břitva, ne však bezhlavé. Co mu schází do atraktivnosti, to dotahuje energií a uvěřitelnou dravostí. Já si na moment zacestoval časem, užil si a jdu dál.

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Bhut / 25.11.21 7:50

Konečně nějaká diskuse :) Takže můj názor je ten, že se musím zastat svého redakčního kolegy. V obecné rovině mám rád, když má někdo svůj styl a právě ten Victimerův je mi velmi sympatický a rovnou se i přiznám, že mnohdy i inspirativní. A za další je to přesně tak, jak psal Corrvuss a Jirka - má-li hudba nějaký smysl, který v posluchači vyvolává určité výjevy, tak proč se o ně nepodělit? Já v tom právě vidím autorovo vcítění se do daného muzikantství a důkaz toho, že mu poslech podobného není lhostejný, ale něco v něm vyvolává a působí na něj. Nejlepší pak je si materiál pustit a objevit v něm ty momenty, které jsou popisovány. Sám jsem třeba takhle napsal recenzi na Sigh, kterou dodnes chápu jako živý komentář k poslechu. A když už tu píšu o sobě, tak i uvedu určitou výtku, kterou jsem dostal od svého letitého kamaráda (byl mi i za svědka na svatbě), že když četl jistý rozhovor v jistém tištěném zinu, tak nabyl dojmu, že bych mohl některé formy pojmout jinak, že mu to takhle připadá hrozně malé. Má odpověď byla prostá: to bych pak ale nebyl já. A přesně takovým způsobem to máme, hádám, všichni nadšenečtí pisatelé. Chceme mít svůj rukopis a abstraktní volbu ve vyjádření, protože to činí dané jedinečným a tím nemyslím úpornou snahu pisatele o nějaký formát, ale jasné vnoření se do konkrétní hudby. Přeci jen být za každou cenu nad věcí a vlastně i nestranný, tak od toho je tu Fullmoon a jemu podobní. Tenhle styl sice zavedla Apačka (a tiše přeju klid její duši), ale vzápětí se z toho stal fenomén. Ale abych se vrátil k podnětu reakcí: milé S, neber toto jako nějaký ostrý výsledek odsouzení tvé reakce. Je to diskuse, volné povídání s názory různých lidí. Ten tvůj respektuji a rozumím mu, jen si dovolím jej přehodnotit na příliš wikipedický. Ono je ve skrze snadné napsat holá fakta o daném materiálu a jít přímo k věci, ale kde jsou emoce? Kde je důsledek působnosti? Není pak škoda si nepřečíst dojmy, které nahrávka vyvolala?

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky