Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Forndom - Faþir

ForndomFaþir

Victimer3.4.2020
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: notebook / minivěž / phone
VERDIKT: Když nordičtí bohové shlíží z nebes na lesní mýtinu, kde obklopen bubínky, smyčci a meditativní atmosférou promlouvá jeden z nás. Dnes okázaleji, než bývalo zvykem.

Datum 3. dubna jsem si nevybral náhodou, právě dnes totiž vychází Faþir, nové album severského projektu Forndom. Na Echoes jsme na jeho erb zatím nenamířili, ačkoliv je nás tu pár, kterým bude jeho záběr určitě po chuti. Takže napravujeme, co jsme zanedbali a výběr dne k tomu máme ideální. Za chodem Forndom stojí jistý H.L.H. Swärd, tulák severskou přírodou oděný do tradičního hábitu a navíc pilný student nordické mytologie. Patřičně vybaven vokálem i řadou nástrojů nás zavede do časů nezatížených vymoženostmi dneška. Forndom je jeho dřevěný chrám vystavěný hluboko v lesích, na místě, kde se oddává předkům a svému samotářskému umění. Mám pro tyhle svobodné duše odjakživa slabost.


Tvorba Forndom plyne na pomezí ambientu, severského neofolku a kapky orchestrace, která napříč diskografií nabírá na intenzitě. I když v jejím případě je to čistě v módu být atmo, nic přehnaného a narušujícího jinak tichý chod projektu. Nejlepšími průvodci jsou pak samotné nahrávky. EP Flykt, o rok mladší debutové album Dauðra Dura a letošní nový zápis v kronice, druhé velké album Faþir. EP nebo album, ono je to u Forndom vlastně jedno. Všechny tři mají kolem půlhodiny a z tohoto pohledu jsou také všechny tři snadno stravitelné. Jako plánek mapy, kudy se díky Forndom vydat, volím tři jména, která mně vytanula na mysli jako první - Syven, Wardruna a Nest. Forndom je jim zkrátka blízko, ale ani jedno z nich vyloženě nevykrádá.

 


Jeho projev se postupem času proměňoval, ale ani v jednom případě bych jej nenazval hlubokým. Spíš jde o jistý způsob nordické meditace, která až na výjimky klouže po povrchu a nutí být víc při vědomí, než v transu bušit do šamanských bubínků a podléhat vedlejším účinkům. Novinka Faþir pokračuje v rozšiřování zvukového prostoru Forndom a já bohužel pro ni patřím mezi ty, kterým se víc líbilo být stísněný ve vší obyčejnosti. Nemám nic proti novým prvkům, obohacení soundu a nabytým kompozičním dovednostem, ale tady mi to přijde na úkor mystiky a pudovosti. Tu začínám vážně postrádat. To, co bylo kdysi děláno doslova na koleně, je dnes unášeno na vlnách vznešenosti. Forndom z lůna přírody úplně nevytančil, ale shlédl se ve vzletných a smyčci protkaných atmosférách a nabízí vizi až příliš jasné noci. Rozdíl oproti Flykt je v tomto ohledu už markantní. Dnes se vyloženě tančí na obláčcích v objetí nordických bohů.


Chápu to rozhodnutí posunout se dál a nebýt jen nadosmrti skromným vypravěčem a dobrákem od kosti. A nic proti tomu nemám, třpyt zlatek v potoce je pro každého. Jen mě to finální provedení kapku míjí. Tulák je pořád tulákem, ale už dávno nedlí jen na své staré verandě a rozšiřuje pozemek. Už posun mezi Flykt a Dauðra Dura symbolizuje změnu, stále však v mezích spojení tradic a navození ducha starobylosti. Novinka pak navazuje další korálek. Její doménou je hodně atmosférická poloha, dominující smyčce a klávesy, které dostávají stejně prostoru jako ostatní nástroje a jestliže tomu tak dosud nebylo, hlavní tok alba se nese na jejich křídlech. Jsou určující.

 

https://www.echoes-zine.cz/files/editor/Victimer/forndom%2020.jpg


Jak jsem zmínil, nejsem z těch, kdo by změnu vítali, ale prskat kolem sebe nehodlám. Mám ten názor, že Forndom sice zvukově narostli, ale dopad je přesně opačný. Ty klávesy a éteričnost desku z mého pohledu jen rozmělňují. Ta je pak ještě plošší, což asi nebyla úplně priorita rozhodnutí jít dál. Už úvodní track Jakten s mými posledními slovy důvěrně souzní. Vytaženy jsou klávesy a celkově honosná náladovost, dech doby je unášen kamsi za obzor a vnitřní zasažení je sotva znatelné. Je to trochu šok. Na albu jsou i temnější a zadumanější kousky, ale jeho atmosféra je prostě daná. A na mě zabírá jen z části.


Je pravda, že novinka Forndom je pořád vkusná varianta, jak naložit s nordickým uměním a posunout jej skrze spojení akustické tradice a tajemné elektroniky k výšinám. K místům, kde sídlí dávní bohové, jež dali této krajině tvář a obyčeje. Pak záleží jen na příjmu, kdo je ochoten a schopen se tomuto umění oddat. Já byl v minulosti hodně blízko, teď jen mávám z dálky na pozdrav, ale třeba se tváří v tvář ještě někdy setkáme. Budu čekat.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Ruadek / 3.4.20 12:20odpovědět

Jo, je to slušný. Ta změna tam je, cítím ovlivnění tím, co dělá Kvitrafn. Ten ale vychází z původního severského folklóru a tradicionálů, takže zdroj bude stejný. Swärd dělá ale svou práci jinak, není o tranzovním bubnování (jak kolegy zmínil), je to spíše tvorba atmosféry. S dalšími dvěma počiny nesrovnávám, nejsem si jist, kam tenhle vývoj půjde. Teď je to hodně jiné, nevím zda horší či lepší. Prostě jiné. Podobně velký vývoj teď mají i Danheim, spousta kdysi vyloženě ambientních projektů teď zažívá vývoj někam dál. Ne vždy je to vítaná cesta, je ale zajímavé sledovat to.

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky