|
|
||||||||||
Dnes přicházím s recenzí na kuriózní album, vydané vlastním nákladem, které v roce 2016 působilo minimálně na Bandcampu jako neřízená střela. Tenhle hukot byl v jednu dobu vidět úplně všude a dost se o něm mluvilo. Po těch 4 letech jsem si řekl, že dozrál čas, abych o tom napsal. Bude to spíše než recenze jakési svědectví o tom, že jsem s deskou opravdu strávil hodně z toho času od dob, co vyšla. A že jsem zjistil, že není problém unést tíhu přes hodinu a čtvrt trvajícího deathcoreového nášlehu. Protože když je tam přesah, co zde znamená více než původní kořeny, člověk se nestačí divit. Slice the Cake jsou zároveň i kapelou, která se ihned po vydání přelomového díla rozpadla. Tuto recenzi tedy lze brát jako jistou poklonu kapele, která si zasloužila lepší konec, než jaký ji potkal.
Slice the Cake od roku 2010 (EP Cleansed) postupně rostli, až stanuli před megalomanským konceptem, jaký předložili na svém posledním svědectví o své existenci. Koncept složitý, plný biblických odkazů, teologickou hříčku o hledání sebe sama, že jeho vysvětlení by dalo na článek minimálně stejného rozsahu, jako je tato recenze. Desce předcházelo intro s názvem Odyssey to the Gallows, 28minutová nálož, obsáhlý monolog ve velkém stylu a velmi dobře padnoucí obal se smyčkovým motivem. V ten samý měsíc to pak přišlo a člověk se sotva stíhal nadechnout.
Od druhé skladby začne, po průvodním slovu hlavního hrdiny, totální anihilace. Technické dostihy po hmatníku střídá neustálá riffovací řezničina, blast beaty, chrastící basa a všechny myslitelné polohy obou vřeštících hrdel. Stále velký důraz na melodické křivky, jakýsi neustálý tlak na „diváka“ skomírající duše, která neví kudy kam. Palba kopáků a nosné motivy to ženou ke třetí skladbě, která začne v opačném extrému. Vybrnkávání, postupný metalový nájezd, roste to, hodně motivů, velká nálož na osm minut. A to jsme sotva na začátku. Genialita Slice the Cake, především pak této konkrétní desky, tkví ve střídání / kontrastu celků s neutuchajícím tlakem na vaši pozornost. Jak byla druhá skladba extrémně rychlá, je třetí zatěžkaná a nasáklá krví, cítím z ní nervní osudová rozhodnutí.
Výstižnost desky lze shrnout jen když poodstoupíte a kouknete se na dílo kompletně celé. Skladby nijak nevybočují, řadu refrénů si zapamatujete, o řadě z nich budete vědět až na desátý poslech. Důležitý je koncept, celá ta nasáklost Divokým západem, klobouky, řezáním hrdel a krví. Neúprosnost, dávné hříchy a zla, co zlomí i nejhoršího desperáta a ten se začne bát i za bílého dne vlastního stínu. Do toho všeho se výborně propisuje i metalová složka a množství vyhrávek na akustiku, důraz na odér a pach doby, o které deska vypovídá. Však bájná doba Divokého západu byla především nemilosrdnou genocidou, plnou žárlivosti a chamtivosti, na míle daleko od mnohých filmových a knižních děl.
Deska Odyssey to the West je velmi barvitou přehlídkou současné moderní instrumentace, deathové pasáže střídá kapela s coreovými nátěry a typickými čistými refrény. Produkce zní moderně, hutně, metalově a zároveň i dostatečně prostorně, aby vynikla barvitá hra každého z členů. Od roku 2016 jsem nenašel žádné takové dílo, které by až v takovém rozsahu zpracovalo koncept s muzikou, která k němu dokonale pasuje. A proto jediné, co bych si dovolil zkritizovat je to, že se kluci nakonec rozhádali a kapela tím prakticky v původním složení skončila. Autorství skladeb, podíl na konceptu a muzice, předčasné vypuštění desky. Dle mého je to vše, na čem se dá i posléze nějak domluvit, tady to ale zjevně nevyšlo. Pod jménem kapely se přesto nadále něco děje, s čím přijdou, to si teď netroufám odhadovat. Tohle každopádně stálo za to (a nejen tato deska, i jejich předchozí díla).
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Label:vlastní náklad
Vydáno:Duben 2016
Žánr:deathcore / technical death metal / prog
Gareth Mason - zpěv, djembe, synths
Jonas Johansson - kytara, baskytara, zpěv, programování
Jack Magero - aranže
01. The Exile Part I - The Razor's Edge
02. The Exile Part II - The City Of Destruction
03. Stone And Silver Part I - The Mountains Of Man
04. Stone And Silver Part II - The Horned God
05. Stone And Silver Part III - The Man Of Papyrus Limbs
06. Westward Bound Part I - The Lantern
07. Westward Bound Part II - The Pilgrim's Progress
08. Castle In The Sky Part II - Pieces Of Ruins
09. Unending Waltz
10. Ash And Rust Part I - From Shell To Shell
11. Ash And Rust Part II - The Dark Carnival
12. Ash And Rust Part III - The Torn Thread
13. Ash And Rust Part IV - Nameless, Faceless
14. Destiny's Fool
15. The Holy Mountain
Rigna Folk
Nova Void
Alice In Chains
Black Gives Way to Blue
Hecate Enthroned
Virulent Rapture
Radiohead
The King Of Limbs
Dark Light
In Space And Time
Menace Ruine
Cult Of Ruins
Spineless Fuckers
Funny Games
Falkenstein
Heiliger Wald
Ty Segall
Freedom’s Goblin
Kludde
De Horla
Mass Genocide Process
Poetry Of The Damned
Francouzská náladovka Alcest zveřejnila nový singl s názvem Flamme Jumelle, ke kterému vznikl i videoklip. Skladba se objeví na chystaném albu Les Cha...
26.4.2024Nová deska The Way Forward kapely Black Tusk je aktuálně celá k poslechu, klikejte SEM.
24.4.202417. května vyjde páté řadové album pražských retropsychedeliků pojmenované Weird In A Weird Way. Křest proběhne 24. 5. v Praze (Kasárna Karlín) a den ...
24.4.2024Psychedeličtí prog/blackers Hail Spirit Noir vydají 28. června u Agonia Records své páté dlouhohrající album, pojmenované Fossil Gardens. V současné c...
21.4.2024Pražské metalové vydavatelství a čím dál aktivnější nakladatelství MetalGate ohlašuje další knižní titul, kterým se na konci dubna stane kniha americk...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.