Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Metalcoreová banda z Ohia zplodila v rámci svého vývoje docela nevídané dílko. Předem upozorňuji na fakt, že metalcore není můj styl, který bych upřednostňoval. Nevstávám s metalcorem, ani při něm nesnídám. Neřve mi do uší, když jedu do práce, ani na něj netančím s hlasitým křepčením. Přesto se v mé sbírce pár masitých kousků, co tento styl vyznávají, najde. A tak se stalo, že pro mne zcela neznámá banda nahrála něco, co mnou trochu praštilo o zem. V tom dobrém smyslu slova i věci.

Jak už název napovídá, budeme si tady vyřvávat plíce o čemsi, co nedojde do ledničky, aniž by cestou něco ztratilo. Ne, o malomocných to dnes nebude. Zombies, apokalypsa, motorové pily a brokárna. Tedy takové ty okázale optimistické výhledy do roků příštích. TDWP nám tuto vizi servírují stylem tornáda. Od prvního hrábnutí do strun je to trochu jako útok zombies, čelní střet, prasklá lebka a odkudsi z prostoru siréna. Lepkavá krev z uší a rozdrcený úsměv. Leader skupiny, Mike Hranica je čtenářem Maxe Brookse a jeho příručky pro přežití „The Zombie Survival Guide“ a tak se rozjel poctivý zombiecore bez nejmenšího otálení. Skladby se nesou v ultrabrutálním duchu až grindoidních výjezdů na hraně metalcoreu, refrény jsou melodické a zbytek hlína smíšená s nehty. Dočetl jsem se, že skupina pracovala na zvuku, jaký od nich fanoušci ještě nikdy neslyšeli a dávám jim za to palec nahoru. TDWP nejsou moc na straně lidské jako spíše na straně sprintujících mrtvol a vše postupně upadá v chaos a zmatek. Baví mě poslouchat ty tuny nápadů, jaké kluci dostali do své hudby. Síla toho stylu je obohacena o notnou dávku atmosféry, kterou umocňuje velké množství dokonale nazvučených vsuvek (motorová pila, úryvky rozhovorů...).