Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Toothgrinder - Nocturnal Masquerade

ToothgrinderNocturnal Masquerade

Sorgh18.4.2016
Zdroj: mp3 (320kbps)
Posloucháno na: PC
VERDIKT: Americká kapela Toothgrinder je příjemné překvapení a přinesla jednu z nejvýraznějších desek, která mě letos zatím stihla zasáhnout. Pár slov je málo a napíši jich s radostí víc, protože jsem nadšen a nadmíru pobaven.

Překvapuje to tím víc, že v tomhle stylu nehýřím aktivitou a přesto je v Night Masquerade ukryto něco, čím si mě Toothgrinder omotali kolem prstu.


Kapela byla založena v roce 2010 v New Jersey a v textech o kapele se lze dočíst známé fráze o tom, jak chtěli hrát tvrději a zajímavěji než ostatní. Když si odmyslím velká slova, tak letošní album je opravdu silné a nápadité. Jejich styl je popisován jako progresivní metal, ale tohle mi nepřijde úplně přesné. V současné době, když rozkliknu něco progresivního, vyjede na mě melodická, vyšperkovaná mašinérie s čistým, často dost nepříjemným vokálem, kde se tvrdost vytratila spolu se zdravým rozumem. Toothgrinder na to jdou jinak. Tvrdí, nabušení, vycházející z bažiny metalcoru a atmosférického rocku vstříc nevyzpytatelnému vývoji. Melodiím se nebrání a sází je do své obhroublé mluvy s citem rozvážného lesníka.


Hned první dotek navozuje dojem naštvané, rozlícené bestie, která útočí s vyceněnými zuby na zaběhané pořádky. Poslech je nebezpečné klopýtání po nerovnostech a sekaných riffech, ze kterých se znenadání vypotí melodický motiv matoucí svou přístupností. Tyhle noční radovánky s příměsí rebelie, tajené melancholie a stydlivých pohledů do stínů jsou příjemné. Po odkrytí zdánlivě chaotické opony rozkvete brutální květ do plné krásy a s radostí sledujete něžné tyčinky a pestík skryté uvnitř. Chybí zde teatrální pózy a teplotní výkyvy dozrávajících adolescentů, vyzrálé to je až běda. Zpěvák svojí kadencí útočí na hysterické hlasatele paniky, co stojí, řvou a ukazují prstem na falešné nebezpečí. Kdyby jej chvílemi nekrotil čistý zpěv hýřící důvěryhodností a přátelstvím, byl by to hodně nervní zážitek. Padám až k takovým halucinacím a šelestům, že ve zdvojených zpěvech slyším ozvěnu Age Of Silence, což je hodně divné přirovnání, ale bludům se neubráníš.

 

 

Kapela má kouzlo v tom, jak šikovně umí skloubit tvrdou a nervózní tvář s nečekaně barevnou melodikou a skromnou jemností, kterou nejde ignorovat. Je sice tím slabším doplňkem v jinak převažující brutalitě, ale její význam je nedocenitelný. Když se mezi podladěné, bručící nástroje vtěsní odlehčený, svěží motiv a řev vystřídá čistý mono či duet, působí to víc než příjemně. Tahle obojakost sebou nese fakt, že se v jejich hudbě dá nájít řada podobností. Místy mi připomenou ostřejší Mastodon, jinde zašplouchají The Ocean a je toho víc, co se zjevuje v podvědomí. Nebude divné, když při poslechu noční maškarády nabudete dojmu, že tohle, tenhle motiv, jste už někde slyšeli. V pozadí nové zkušenosti se míhají známé tváře. Toothgrinder bych ale nerad obvinil z opisování v hodině. Z jejich prvotiny je cítit hodně upřímné práce a vlastní názor.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Sarapis / 27.3.15 7:43

Já už jim nevěřím ani tu melankólii. Je to slabé, sladké....no občas nějaký fajn moment nebo riff, ale je toho málo. Přitom začátek velmi slibný, je to cítit Operací Mindcrime od Queensrÿche. Jenže pak už mě to moc nebaví. Vedle třeba Recreation Day hluboká slabota.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky