Článek: Black Sabbath dnešní, neposlouchatelní

OZVĚNY

/ zpátky na seznam článků

Black Sabbath dnešní, neposlouchatelní

Jirka D.26.6.2013

Novinková nahrávka Black Sabbath, jejíž příchod na svět byl poznamenán nechutně se tvářící aférou odejití Billa Warda ze sestavy, s přehledem dobývá žebříčky a na poli tvrdého rocku se stává v pravém slova smyslu událostí sezóny. Jenže k opravdovému nadšení přeci jen cosi chybí.

Album pojmenované symbolicky „13“ navazuje na desku „Forbidden“ z roku 1995 a namísto odpovědi na otázku, jak moc se novinka zdařila či nikoliv, si položme otázku zcela odlišnou – dá se nová deska vůbec poslouchat? K napsání následujícího komentáře mě inspirovala informace uvedená na wikipedii, kde se v oddílu „criticism of production“ nechají dohledat velmi zajímavé podněty k přemýšlení. Cesta vede samozřejmě ke zvuku desky a k osobě Ricka Rubina.

„Rubin ... si zaslouží opovržení za to, jakým způsobem provádí mix audio stop, které jsou rozbity zkreslením a kompresí. Jinak dobře nahrané skladby jsou zničeny, všudypřítomná bolest dnešního hudebního průmyslu.“. Jon Hadusek, Consequence of Sound

Mezi dvěma zmíněnými deskami se na kolbišti dynamiky nahrávek odehrál zásadní posun a nutno dodat, že tato „cesta do pekel“, jak ji v roce 2010 popsal ve svém výborném článku Martin Justan ze serveru Audiodrom, mnohé od poslechu současné produkce odrazuje. Zatímco na přelomu dekád a v první polovině 90. let vznikaly skvosty a zásadní nahrávky zpracované digitálními postupy, zhruba od poloviny devadesátek se vše začalo ubírat směrem k hlasitějším a zkresleným deskám, jejichž poslech je unavující a vyčerpávající zážitek. Vývoj po roce 2000 už je jedna velká křížová cesta - najít dnes dobře znějící, nezkomprimovanou desku v rockových a metalových žánrech je takřka nemožné, o populární scéně nemluvě.

„Nové album Black Sabbath produkoval Rick Rubin, o němž jsou někteří přesvědčeni, že je jeden z čelních představitelů hlasitě masterované hudby s vysokou úrovní komprese – hlavní příčiny únavy našich uší ... 13 je masterováno rovněž hodně hlasitě, tóny Iommiho kytary vyznívají úplně naprázdno, ploše, bubny zůstávají v mixu vysoko. Vašim uším není dám prostor k nadechnutí.“. Ben Ratliff, The New York Times

Black Sabbath se podařilo překlenout těch osmnáct let bez nejmenších problémů a společně s Rickem Rubinem vytvořili album, jehož zvuková bída vytvořená v Marcussen Mastering s přehledem zapadne. A co víc, úroveň komprese a následná neposlouchatelnost dosahuje dokonce vyšších úrovní, než je běžný, už tak dost tragický průměr - mikrodynamika masteru pro CD dosahuje skvostných 5 dB. Těžko odhadovat, jestli album vyvolá podobnou negativní odezvu, jako se svého času podařilo Metallice se svým „Death Magnetic“, jehož zvukový masakr (produkce "kupodivu" rovněž Rick Rubin, mastering Ted Jensen) předběhl dobu a vyvolal petici za provedení nového masteringu. Bez ohledu na výsledek této úvahy ale s povděkem přijímáme, že ve světě jsou hlasy upozorňující na ničení hudby stále zřetelnější a je možné, že do pěti deseti let se probudí i čeští publicisté a především fanoušci, kteří by měli být těmi prvními, protože to oni utrácí svoje peníze za paskvil. A nová deska Black Sabbath zvukovým paskvilem bezesporu je, takže odpověď na úvodní otázku je jasná – album „13“ se poslouchat nedá.

DISKUZE K ČLÁNKU

Jirka D. / 13.9.13 11:57odpovědět

Tome, ozvi se na "jirka_dvorak2@centrum.cz", domluvíme se...

Tomáš / 13.9.13 11:39odpovědět

Zdravím. Já staré Sabbathy mám jen v rámci Black Box (8CD+1DVD), to je už tuším remaster, ale lepší než Castle (Sanctuary). Původní master mě celkem zajímá.

Jirka D. / 12.9.13 13:41odpovědět

Ahoj Tome, na to Ti doporučím jednu věc - zkus si sehnat alba BS ze 70. let, ideálně bez re-masteringu (vyšlo např. v 80. letech na CD u Warner bros., jedná se v podstatě o čistý přepis pásků na CD vrstvu) a porovnat. Klidně napiš, mastery Ti ... ehm ... poskytnu. Možná až z toho srovnání poznáš, jaký je ta nová deska paskvil.

Tomáš / 12.9.13 12:55odpovědět

Mě zvuk nevadí, posloucháno na CD playeru Denon DCAD 500AE a DCD 595, zesilovač Denon PMA 700AE, bedny AQ Labrador 4. Album se rozhodně poslouchat dá, i když slabší momenty se najdou.

František Minařík / 22.7.13 19:16odpovědět

Ale třeba Red Hot Chilli Pepper - Stadium Arcadium produkoval Rubin také a studiový mix je v pořádku s plnou dynamickým rozsahem.Cd má samozřejmě sprasený mastering co to šlo ale na LP dělal mastering Steve Hoffman a zvukově je to úplně o něčem jiném.

David Kasík / 26.6.13 18:43odpovědět

Já desku doposlouchal několikrát, materiál to není špatnej, BS i Ozzyho sólovky mám rád, na Ajpodu nebo bedýnkách od PC v pohodě, ale na sluchátka (ne žádný pecky) nebo jakýkoliv průměrný minivěži... SRAČKA. Sice lepší, než poslední ZZ Top - další Rubinův paskvil poslední doby, ale v porovnání se záseky let minulých děs a hrůza. Nejlepší na tom je, že si pak přečtu kokotský vyjádření typu: "Snažili jsem se docílit toho jedinečného feelingu sedmdesátých let, nahrávali jsme tam a tam, analog, old school jak prase." Mno, a pak přijde nějakej Lojza, zvuk totálně rozmydlí, ořeže a nakonec za podobnou prasárnu ještě vyfasuje Grammy. Sorry, ale za tohle si pan Rubin a spol. zaslouží useknout obě ruce a ne POTLESK.

Victimer / 26.6.13 17:11odpovědět

Mně zvukově vadí nejvíc Ozzy, kterej už je na můj vkus zkrátka moc vyšeptanej. Spíš by mě zajímalo, kdo napíše skutečnou recenzi ...

-krusty- / 26.6.13 15:01odpovědět

No počkej, počkej Jirko....na smažák nám nešahej :-):-) Ale vážně: singl je neslaný nemastný...a jelikož mi Ozzy nechutnal nikdy, nebudu se po deske pídit. Ale mám zlomyslnou chuť si to snad i celé poslechnout :-)

Jirka D. / 26.6.13 10:33odpovědět

Těžko říct, jestli je to situace hodná závisti nebo soucitu. Je to asi o tom, co od hudby čekáš. Pokud jsi zvyklý na dnešní produkci a přijde Ti v pohodě, pak ji klidně poslouchej. Ale je to stejné, jako když chodíš na oběd na smažák k okýnku a tvrdíš, že Ti chutná a že Ti po něm není špatně. OK, každému dle chuti. Klidně se mi ozvi na mail (viz profil) a můžeme to probrat.

... / 26.6.13 10:19odpovědět

Já ho třeba doposlouchal už hodněkrát. A ušička mne nebolela.. co s tím..?

Jirka D. / 26.6.13 9:31odpovědět

Ahoj, to jako jestli někdo napíše recenzi? Já určitě ne, protože tu desku nedokážu doposlouchat do konce. Zvuk řešit samozřejmě budu, přijde mi to přirozené. U jídla se taky ptám, co je jeho obsahem a sr***ám se raději vyhnu.

Kadlub / 26.6.13 8:58odpovědět

Budete někdy řešit i něco jiného než zvuk?

Trichopsis / 13.5.16 22:58odpovědět

A začne zase hudební byznys konečně řešit zvuk, který se dá pohodově poslouchat namísto depresívních pocitů z takto zvukově zprasených nahrávek? Co je to za požitek, když muzika se líbí, ale člověka vynervuje vydavatelstvím předhozená technicky zdegradovaná kvalita, která se nedá poslouchat a slouží tím pádem jen jako informace o tom, co kapela hraje, ale ke kvalitnímu zážitku z poslechu to není? Tohle o čem je tento pravdivý článek, kapelám jen škodí. Neposlouchatelná kvalita=hřebík do rakve a teror pro uši posluchače. Jedná se o muziku, ta se má poslouchat a lahodit uším a duši, ne aby u toho musel posluchač bědovat, že se někdo postaral o to, aby se to nedalo poslouchat. S článkem naprosto slouhlasím.