Článek: Celtic Punk 11/12 - Irish Stew of Sindidun

OZVĚNY

/ zpátky na seznam článků

Celtic Punk 11/12 - Irish Stew of Sindidun

Lyriel6.11.2013

Věřte tomu nebo ne, tohle je úplně jiná liga.

Předposlední zastávka je věnovaná srbské kapele Irish Stew of Sindidun, původem z Bělehradu. Její kořeny sahají neoficiálně až do roku 2002, kdy dali Bojan Petrović (vokál, plechová píšťala) a Nenad Gavrilov (akustická kytara, zpěv) první impuls k založení folkové kapely, ale oficiální start je datován na leden roku 2003. V té době se ještě nijak nejmenující kapela nikde neukazovala a až postupem času cítili Bojan s Nenadem potřebu se ukázat, a tak chytili vítr do plachet s prvním jménem, které jim zůstává dodnes – Irish Stew of Sindidun. Zpočátku v tom byli sami, ale posádka se začala postupem času rychle rozšiřovat. Na palubu přistoupili Ivan Đurić (banjo, elektrická kytara, zpěv), Aleksandar Gospodinov (basová kytara, zpěv), bubeník Pavle Medan a houslistka Ana Mrkobrada.

Obrenovac Radio byla první relace, která jméno kapely vyhlásila do éteru. Po pozitivních reakcích na jejich hudbu začala kapela častěji koncertovat, přešla z původně hraných coverů na vlastní tvorbu a zúčastnila se mnoha hudebních soutěží. V říjnu roku 2005 překročila práh do studia One Records, kde nahrála debutové album „So Many Words…“. Na tom se zvěčnilo 9 vlastních skladeb a tři covery tradičních irských písní. Poslechem zjistíte, že jejich tvorbu nelze považovat za žádnou divočinu, jako je tomu u většiny celtic punkových kapel. Písně spíš pohladí na duši, než aby rozbouřily krev v žilách. Základní rozdíl je také v přístupu zpěváka. Rozhodně nepočítejte s chraplavým hlasem, který by skladbám dodával alkoholovou morálku, tady se sází na souhru volných asociací, které dodávají skladbám opravdovou eleganci. Hlavními přednostmi jsou banjo, píšťala a housle, bez kterých by to bylo jako nakreslit obrázek a nemít pastelky k vybarvení. Tři tradiční irské písně, o kterých tu byla řeč, jsou posazené na samý konec alba. „Black and Tans“ je napsaná Dominicem Behanem jako pocta jeho otci, jemuž se autorství často připisuje. Druhou lidovkou je „Skibbereen“, která je ve formě dialogu, a tou poslední „Back Home in Derry“. Co se týká obalu alba, nečekejte žádného panáka s lahví v ruce nebo irský vzor, do kterého jsou zasazené dudy či dokonce stylově předělaný čtyřlístek. Obal je jednoduše tříbarevný, nenáročný a obdobně je tomu i u následujících alb.

Hned po debutovém albu začala kapela spřádat materiál pro další nahrávání a v roce 2008 se opět dostavila do téhož studia, aby mohla vypustit do světa druhé album pod názvem „Dare to Dream“. To se dostalo na pátou příčku v žebříčku nejlepších alb, a to díky jednomu z internetových punkových serverů. Samotné album se od prvního nějak významně neliší. O jednu tradiční píseň méně, o jednu vlastní více. Počet písní je zachován a vlak jede stále ve starých kolejích.

Když byly přípravy na třetí album v plném proudu, došlo v kapele k velkým změnám. Houslistku vystřídala Ana Milanović a bubeníka Marko Janović, kteří vnesli do kapely novou energii důležitou pro tvorbu nového materiálu. V roce 2011 vychází očekávané album „New Tomorrow“. Kapela si na nahrávání přizvala speciální hosty, mezi kterými se objevil například Nikola Stanojević. Na rozdíl od předchozích počinů obsahuje „New Tomorrow“ pouze vlastní tvorbu.

Koncem roku 2011 se Bojan Petrović přidal k Orthodox Celts, kde dodnes hraje na plechovou píšťalu, avšak lídrem Irish Stew of Sindidun stále zůstává.

I přesto, že kapela zatím není světu známá, snaží se o svůj rozmach. Zatím dosáhli toho, že jsou nejaktivnější kapelou v Srbsku, ale na svých stránkách slibují, že udělají vše pro to, aby se dostali i do našeho města. Jsem docela zvědavá, jak se jim tahle invaze povede, protože protlouct se v dnešním světě někam výš, je takřka nemožné. Obzvlášť pro kapelu, která žije ve stínu moderního celtic punku, to nebude vůbec lehké.

DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

stupor / 13.1.17 10:25

Keďže si myslím, že dobrý webzin by mal mať aktívnu čitateľskú základňu, tak prispievam aj mojim TOP 2016 (ktorý som si ale rozdelil po svojom): 1. MAJSTRI (obľúbené skupiny, ktoré v roku 2016 prišli s dokonalými albumami) IRKALLIAN ORACLE - Apollyon Ako napísal Garm – toto neurobili ľudia. Napriek mojim výhradám k mixu je to priam dokonalá nahrávka. DEATHSPELL OMEGA - The Synarchy of Molten Bones Paracletus som považoval za nápor na hranici jak hráčskych, tak poslucháčskych možností, teraz prišiel The Synarchy of Molten Bones, no a ja na Paracletus-e už oceňujem jeho melodickosť a poetický náboj. DEATH GRIPS – Bottomless Pit Vďaka Death Grips (a Trompe L´Oeil) som začal počúvať (noise/electro/industrial/psycho) hip-hop. ___________________________________________________________________________ 1.1 MAJSTRI N.2 (ktorým som nestihol venovať patričnú pozornosť, no už len s letmého kontaktu viem, že sa zaradia do kategórie 1) CULTES DES GHOULES - Coven, or Evil Ways Instead of Love WARDRUNA - Runaljod - Ragnarok TERRA TENEBROSA - The Reverses 2. ELITA (skupiny, ktoré som objavil vďaka ich debutom alebo radovým albumom z roku 2016 a ktoré ma posadili na riť, alebo vykopli zo stoličky) VEKTOR – Terminal Redux Masaker...masaker jak sviňa...proste masaker. THE ARCHAIC REVIVAL – Rock n Roll Holocaust „We have put everything we have into the the recording of this album. People have died. Cars have been crashed. Tears have been spilt and mixed with our whiskey. Virgins have been sonically impregnated in their sleep by the solos of Davo X, and bastard children have sacrificed themselves to Satan in our honour. So grab a drink, pack your bong and turn this fucker all the way up. Low volume will not suffice. Take drugs and worship Satan, rock n rollers!!!“ Smrdia tieto slová samochválou? Je to preexponované promo neodzrkadľujúce skutočnú kvalitu nahrávky? Nie. Je to len skromne opísaný rokenrolový holokaust, ktorý títo páni spáchali na tomto albume. ALTARAGE - Nihl Nihl je na prvý pohľad nenápadný – ako starý tichý sused, ktorý vedľa vás býva hádam od nepamäti. Potom, jedného dňa k nemu vtrhnú kukláči a v kamennej pivnici pod domom nájdu obskúrny oltár a pozostatky asi 150tich ľudí pokrytých rôsolom neznámeho, no organického pôvodu. YOUNG HUNTER – Young Hunter Absolvoval som prechádzku zimným lesom s týmto albumom v ušiach... dojatie, melanchólia, zlosť i očarenie krásou – nádherná eko-hipisáčina s úžasným zvukom. FYRNASK – Fórn Fyrnask som objavil až týmto albumom, ktorý mi úplne učaroval. Blackmetalový šamanizmus? Šamanistický blackmetal? OCCULTUM - Towards Eternal Chaos Poľsko je srdce (a maternica) stredoeurópskeho blackmetalu. Napadlo vás niekedy, ako by znel plod zakázanej lásky Gorgorothu a Mgly, keby ho vychovával Destroyer 666? Nie? Keď si pustíte tento album, tak vás hneď chytí za gule a začne s nimi mixovať v šialenom tempe. A keď si myslíte, že ste prežili peklo, príde pieseň Abomination a milý Occultum zosíli stisk a gule vám odtrhne. Potom s nimi začne okolo vás freneticky tancovať s výrazom a revom excitovaného psychotika v rauši... Nič originálne, len destilát toho najlepšieho, čo v blackmetale nórskeho strihu doteraz vzniklo. 3. AŠPIRANTI (albumy, ktoré sú veľmi dobré, no pri ich počúvaní som sa udržal na nohách) BAPTISM – V – The Devil´s Fire Tento album som otočil nespočetnekrát, veľmi rýchlo som ho „prečítal“, no baví ma stále. PROSTERNATUR – Abyssus Abyssum Invocat Okultistický blackmetal, o ktorý sa snažia Cult of Fire a už aj Inferno, no na rozdiel od týchto domácich skupín TO Prosternatur verím. TURNIP - Window Killer Šťavnatý a groovy hard-blues-rock lákavo smrdiaci 70tkami – jedna z najlepších vecí v rámci tejto retro vlny (spolu s Bautastor a Kadavar Za rok 2016 mám jediné hudobné sklamanie - TOOL STÁLE NEVYDALI NOVÝ ALBUM!