Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Plochá noha má pro nás, fanoušky tohoto žánru, určitě větší velikost, než jakou vyjadřuje číslo 56. V originále znějící Flatfoot 56 jsou další skupinou, která do mého projektu neodmyslitelně patří.

Jejich vznik spadá do roku 2000, kdy bratři Tobin, Justin a Kyle Bawinkelovi skupinu založili a na podzim téhož roku začali psát první písně. V této sestavě odehráli hned v prosinci i první koncert. S následujícím rokem přivál jarní vítr nového člena, dudáka Joshe Robiesona.

Netrvalo dlouho a kapela se pustila do nahrávání dema, po kterém následovalo v roce 2002 i jejich debutové album, nazvané "Rumble of 56". Obsahovuje celkem 12 skladeb, ale ty nezní zrovna slavně (snad jedinými kvalitními skladbami na tomto albu jsou "America´s Holocaust" a již zarytá klasika těchto žánrů, "Scotland The Brave"). Pokud máte Flatfoot 56 opravdu v lásce, k jejich prvnímu albu se raději nevracejte, doporučit jej lze snad jen ze studijních důvodů. Album z roku 2003, "Waves of War", přináší obrovské zlepšení. Bojové a šlapavé skladby doprovázené libozvučnými dudami a řezavými kytarami. Tak to má znít! Po hlasové stránce je slyšet další velké zlepšení. První dvě skladby na albu jsou slity v jedinou - prvotní, "The Ode", zní pochodově, bojovně a navazuje na ní další, "Thick And Thin", ve které vyčnívají zmíněné kytary. Obsah má především punkový nádech a dudy jsou slyšet minimálně.

Následuje menší pauza a album "Knuckles Up" přichází na svět až po třech letech. Je obohaceno o zvuk mandolíny a dud, skladby jsou živelné, melodie chytlavé a text s opravdovou hloubkou. V žádném případě nejde o hluk a výkřiky do prázdna. Zlatým hřebem na albu je jedno z nejlepších hudebních ztvárnění skladby "Amazing Grace"  - nádherně posazené dudy, skvělé kytarové riffy i výborný zpěv. Pro mě je "Amazing Grace" v jejich podání doslova skvostem. V závěru můžeme slyšet akustickou "Arran Boat". V pořadí čtvrté album, "Jungle of the Midwest Sea", vyšlo v roce 2007 a otevřeno je námořnicky laděným intrem s názvem "The Galley Slave". Více než dudy zaznívá mandolína, která svým drnkáním zdůrazňuje šlapavé rytmy alba. Na desce najdete jeden z největších hitů kapely - "Warriors".

Po těchto čtyřech nahrávkách se kapela rozhodla vydat na turné, které zahrnovalo velkou řadu festivalů. V lednu 2009 oznámili na svých webových stránkách nahrávání nového alba, které mělo dovršit deset let existence kapely. A tak se zrodilo "Black Thorn". Ani tady nepolevilo jejich nadání tvořit skvělá intra, kterým je tentokrát silně epická věc "The Escape". Při jeho poslechu člověk skutečně neví, co má od alba očekávat. Rozhodně si nelze nepovšimnout zralejšího zvuku, který u předchozích alb nebyl zrovna výstavní. Album obsahuje pár songů, které stojí za zmínku - "The Hourglass", který je svou melodií více méně jedinečný, nebo baladická a v podstatě výjimečná věc "Shiny Eyes". Ke slyšení je nejen mandolína, ale také akustická kytara a akordeon. Milostný odpočinkový duet příjemně zklidní vaše rychlým tempem podrážděné smysly.

Video vytvořené ke skladbě "Courage" bylo v roce 2010 nominováno v rámci Midwest Emmy Award za nejlepší režii a milovníkům televizních seriálů a obzvláště některých dílů Sons of Anarchy mohou být při poslechu některé písně známé - v seriálu se objevily skladby "Shiny Eyes", "Son of Shame" a "We Grow Stronger".

Nejaktuálnější novinkou v jejich diskografii je album "Toil", vydané v srpnu loňského roku. Texty jsou laděny do křesťanských témat, avšak nenechte se zmást, o žádné kázání nejde. U členů kapely je se zvyšujícím se věkem cítit ohromný pokrok, ve všech ohledech. Dominantou mezi nástroji je určitě mandolína a jednou z nejlepších skladeb je "I Believe it". Vzhledem k vybranému tématu nemůže závěrečná "I´ll Fly Away" nikoho překvapit. Jedná se o standardní chvalozpěv napsaný v roce 1929.

Od založení kapely se toho hodně změnilo. Dudák Josh Robieson kapelu opustil a na jeho místo přišel Eric McMahon, který hraje kromě dud i na kytaru. Bratři Bawinkelovi stále zůstávají a právě onu kouzelnou mandolínu má na svědomí Brandon Good. Díky jejich přístupu k muzice a skotským dudám je kapela právem ztotožňována s legendami Dropkick Murphys a Flogging Molly, se kterými absolvovala nejedno divoké turné. Flatfoot 56 k nám do Česka už několikrát zavítali, a jestliže vás kapely jako jsou právě Dropkick Murphys a Flogging Molly baví, v případě Flatfoot 56 si určitě přijdete na své.