Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

// Jirka  D.

Paperplanecrash / Remek - split  (2013)   ochutnávka

Další ze série gramo-splitů kapel Remek / Paperplanechrash / Child Medow. Hard core nadupaný emocemi, angažovaností a takovou zvláštní pohodou, takže asi emo core, ale v tom dobrém a nejlepším pohledu. Konkrétně na téhle desce je dost slyšitelný zvukový střih mezi oběma kapelami, domácí tým se má ještě hodně co učit. Jinak deska DIY a za dvě stovky.

Pink Floyd - Relics (1971)  ochutnávka

Návrat do úplných počátků Pink Floyd, návrat k Sydu Barrettovi a nejen singlům “See Emily Play” a “Arnold Layne”. Na album se dostaly i skladby z prvních dvou desek (za všechny lahůdka “Interstellar Overdrive”) a něco ze soundtracku More. Prostě a zkrátka průlet ranou tvorbou Pink Floyd z let 1967 až 1969.

A Pale Horse Named Death - Lay My Soul to Waste (2013)  ochutnávka

Jednoduchá a fungující, tak by se dala popsat druhá nahrávka APHND. Zřetelný příklon k čisté kompozici, silné melodičnosti a snížení nároků na posluchače. A vlastně proč ne, album šlape a poslouchá se výborně, takže není co řešit (teda kromě hodně slyšitelné komprese zvuku) … a v mém hodnocení ho řadím výš než novou desku Alice in Chains.

Altar of Plagues - Teethed Glory and Injury (2013)   ochutnávka

Podléhám pomalu, ale jistě. Tuhle kapelu jsem nikdy nesledoval, ale její novinka začala sledovat mě. Možná pronásledovat. Je všude, podmaňuje, našeptává. Ale je ostrá jako břitva a svým způsobem nebezpečná.

My Dying Bride - The Manuscript (EP) (2013)  ochutnávka

Není to tak dávno, kdy bych napsal, že MDB sežeru vše, co vyjde pod jejich jménem. Teď si říkám, že krátká (rozuměj několikaletá) dovolená by nebyla naškodu. Vždyť se tou muzikou neživí, tak nač chrlit každý půl rok malou či velkou desku?!

// Victimer

Fear Factory - Remanufacture (1997)  ochutnávka

Album, které jsem vždy považoval za zbytečné a nevypovídající o skutečných Fear Factory, je úžasné slyšet po letech a vůbec si podobné úvahy nepřipouštět.

Clandestine Blaze - Harmony Of Struggle (2013)  ochutnávka

Ještě nemám pevný názor na tento zasloužilý one-man projekt Mikka Aspa, ale jedno vím jistě už dnes. Z řady neupřímných a svou atmosférou vyčpelých black metalů, je novinka Clandestine Blaze přece jen na jisté úrovni přirozené divokosti a hrubé špíny.

Dark Buddha Rising - Dakhmandal (2013)  ochutnávka

Tohle bude zase porod. Předlouhé skladby sice ubraly polovinu své délky vůči minulému albu, aby ovšem zrovna tak narostl počet jich samotných na dvojnásobek. Bude to ještě dřina, naslouchání okultismu v drone a sludge vrstvách sklepní mystiky, vyhlížení tmy a těžké mlhy po východu ze dveří..

Extol - Extol (2013)  ochutnávka

Mnou velmi očekávaná novinka a její první poslechy. Dělají mi dobře, ale i tahle nahrávka bude potřebovat několik týdnů na uzrání a sběr z moderně progresivních polí, kde každý krok vedle může znamenat poloviční dojem z možné kvalitní úrody.

Sigur Rós - Kveikur (2013)  ochutnávka

Na Island, ani do jejich snových skladeb spolu se Sigur Rós příliš často nechodím. S Kveikur se ale cítím dobře, takže bych se nebál dalších putování po citlivých náladách a hudebním minimalismu, který minimalismem ani nemusí nutně být.

// Sarapis

Alchemist - Organasm (2000)  ochutnávka

Vlna veder, která nás v červnu zasáhla, ve mě probudila touhu oprášit starší album Alchemist - Organasm. Kombinace exotického atmosférického metalu s mrákotami z horka měla zajímavý účinek a k halucinacím s klokany jsem neměl daleko. Ale spíš to bylo jen tím, že vím, že Alchemist jsou Australané. A velmi šikovní, čehož je toto album nemalým důkazem. Dnes již nefungující spolek dokázal v roce 2000 nahrát mimořádně silný materiál, opravdu co skladba, to pecka. Zvyknout si na podivný vokál Adama Agiuse může chvilku trvat, ale kdo by mohl nemilovat jeho nelidský skřek hořícího vetřelce, který občas použije? Až zas někdy zavítají tropy až k nám, “Organasm” to jistí!

Porcupine Tree - Deadwing (2005)  ochutnávka

V diskografii Britů nepatří tento počin k nejsilnějším, ale pod piedestalem nejlepších zaostává jen o kousek. Především titulní song a “Arriving Somewhere But Not Here” jsou excelentní skladby, na které mohou být Wilson a spol. právem hrdí. Album jako celek se mně poslouchá příjemně a i když v některých momentech nejsem zcela spokojen (např. “Lazarus”), nedám na “Deadwing” dopustit.

Spock’s Beard - Brief Nocturnes and Dreamless Sleep (2013)  ochutnávka

Do nahrávky se teprve dostávám, ale k určitým skladbám už teď nemůžu skrýt svoje maximální sympatie. Progresivní rock v tradičnější podobě, v níž už vlastně není moc progresivní, ale “jen” výrazně komplexní a lahodný pro sluchové cesty, tak bych album zevrubně charakterizoval. Speciální 2-CD edici kvůli její celkové délce přes 85 minut asi nedám, ale ten téměř hodinový “základ” bohatě stačí. To hlavní, co mám v mysli usazeno po několika posleších je, že Ted Leonard zde jako zpěvák exceluje do takové míry, že skoro zastiňuje své služebně starší kolegy. A také (jak jsem už říkal) to, že některé skladby mně dělají velkou radost. Teprve další náslechy ukáží, zda mé naděje nejsou předčasné.

Yearning - Frore Meadow (2000)  ochutnávka

Až na nevyrovnané klávesové experimenty je “Frore Meadow” krásným albem, které jsem docenil trochu později, než ostatní nahrávky. Juhani Palomäki zjednodušil kompozice a třeba hned úvodní “Bleak” je lekce přímočarosti, s níž se na přechozím fenomenálním albu “Plaintive Scenes” nelze setkat. Ale i v těchto jednodušších strukturách se nachází typické chuchvalce harmonických riffů a melodií, bez nichž si práci dua Palomäki-Kristian nedovedu představit.

Martin Gilar - Nebojte se Ameriky (2012), 2. vyd.   ochutnávka

Vtipné vyprávění o tom, kterak se český vědec vydal do Ameriky poznat, jak funguje velká věda a nakonec tam zůstal několik let a už se mu ani nechce zpátky. Kniha je hodnotná hlavně z hlediska srovnávání českých a amerických reálií, které se v některých aspektech od sebe natolik odlišují, až je to úsměvné. Od kalendářních týdnů začínajících nedělí, přes chorobný workoholismus až po procházky po hřbitovech výhradně v autech. V centru pozornosti jsou i věci závažnější, jako například politické postoje a problematika vědy jako takové a jejího systému financování. Je na čtenáři, jaký si o tom všem udělá obrázek, kde by se mu žilo lépe. Já bych tam teda žít nemohl, to vám řeknu...Ale knížka super!

// MistyMan

Shellac – 1000 Hurts (2000)  ochutnávka

Zpětně si uvědomuji, že chroupání 1000 Huts a vlastně celé tvorby Shellac mi zabralo hezkých pár let.  Ne, tohle opravdu není na první poslech. Steve Albini a spol. si jednoduše hrají, neohlíží se nalevo napravo a mydlí si, co je napadne. Tady více než kdy jindy platí okřídlené: „Můžete je buď milovat, nebo nenávidět, nic mezi tím.“

Electric Wizard – Come My Fanatics (1997)  ochutnávka

Skutečné ÍVL v té nejkoncentrovanější podobě. Má nejzamilovanější placka od téhle bandy, i když ani ostatní výplody z lůna Electric Wizard nijak nepokulhávají, Come My Fanatics mě pokaždé bez milosti chytne za flígr a vytře se mnou chodník v okruhu dvou bloků. Pecka.

Ghost – Opus Eponymous (2010)  ochutnávka

Skutečné ÍVL v té nejrozředěnější podobě. Occult hevík s neskutečnou chytlavostí a tahem na bránu. Fakt, že větší kravinu abyste pohledali, ale víte co? Ono to vážně funguje. Tyhle bubákovské zpívánky lezou zatraceně hluboko do hlavy. Ghost trefili jackpot. Šance jedna ku miliardě, nechápu.

Brant Bjork – Gods and Goddesses (2010)  ochutnávka

Totální pohoda, nadhled, žádná křeč. Slunce zapadá, příjemný vánek chladí rozpálenou zem, pěkná holka na vedlejším sedadle, otevřená silnice a moře času. Brant Bjork a jeho osm úžasně jednoduchých, uvolněných a nakažlivých songů, které si budete broukat několik dnů v kuse.

Lou Reed and Metallica – Lulu (2011)  ochutnávka

Možná si teď někteří z vás budou klepat na čelo, ale tahle deska má něco do sebe. Téměř dvouletý odstup mi jednoznačně prospěl. Jestliže jsem Lulu v době jejího vniku vnímal pouze jako neumětelský pokus o zkřížení kočky se psem, momentálně už tolik kritický nejsem. Je mi jasné, že pro ortodoxního fanouška Metallicy zůstane Lulu zřejmě nadobro totální sračkou, ovšem pokud rádi zabrousíte i na píseček Velvetů, případně Reedových sólovek, je více než pravděpodobné, že se Lulu stane vaší věrnou společnicí.

// Bodin

Unholy - The Second Ring of Power (1994)  ochutnávka

Jedna z učebnicových desek podivného black/doom metalu. Na této hudbě jsem vyrůstal a dodnes Unholy velmi často poslouchám.

Autopsy - The Headless Ritual (2013)  ochutnávka

Autopsy a jejich nové album. Zatím jen pár poslechů, ale určitě příznivce jejich tvorby nezklamou. Pitevní stoly jsou připraveny!

Porcupine Tree - The Deadwing (2005)  ochutnávka

Jsem závislý na tvorbě Stevena Wilsona a Porcupine Tree. Hudba, která vám zvedne náladu, vhodná i do auta.

Naam - Vow (2013)  ochutnávka

Psychedeličtí stoneři Naam se svým druhým plnohodnotným albem. Velmi dobrá práce.

Virus - The Agent that Shapes the Desert (2011)  ochutnávka

// Bhut

Nocturnal Pestilence - Evangelium Aeternum  (2012)  naše recenze  ochutnávka

Málokdy se stane, že by dorazivší promo kralovalo mému přehrávači delší čas, než je potřeba k sepsání recenze. Nocturnal Pestilence dokázali zaujmout víc, než je zdrávo, hehe.

Entombed - Uprising (2000) ochutnávka

Spíš sjíždím celou tvorbu, ale na téhle fošně se zasekávám nejvíc. ...plus třeba ještě Morning Star, nebo Same Difference.

Tool - diskografie  ochutnávka

Nemůžu se nabažit...

A Pale Horse Named Death - Lay My Soul To Waste (2013) ochutnávka

Bledý kůň jménem Smrt si se mnou citelně pohrává... líbí se mi to.

Ektomorf - Outcast (2006) ochutnávka

Pro všechny milovníky starého Cavalery.

// Garmfrost

Nightbringer / Dodsengel - Circumambulations of the Solar Inferno  (2013) ochutnávka

Obě smečky, podílející se na tomhle démonickém splitku, přinesly vskutku grandiózní skladby. S každým setkáním jsem nadšenější. Otázku, která z nic je lepší, nechávám otevřenou a s radostí si je pustím znovu.

Dark Tranquillity - Construct (2013)  naše recenze  ochutnávka

Dark Tranquillity to zkrátka umí. Jejich melodický "death" metal nestárne a působí pořád mladistvě.

Gorefest - False (1992) ochutnávka

Pamatuju si, jak jsem s otevřenou pusou poslouchal zadoomané melodie pochmurného death metalu made in Gorefest. Po extázi z Mindloss jsem nečekal, že mě dokáží rozebrat ještě víc. Po víc jak 20 letech to umí pořád. A to je co říct.

Gojira - L Enfant Sauvage (2012)  ochutnávka

Rytmicky rafinovaná a přesto atmosféricky působivá. To je francouzská skupina Gojira, co mi před časem totálně učarovala. Jejich poslední album je dokonalost sama. Nějak jsem si poslední dobou opět tuto desku nepřestal pouštět a užívat si jí.

Gorguts - Considered Dead (1991)  ochutnávka

Jako rána z čistého pekla mě zasáhla zpráva, že techničtí machři chystají novinku. Neuvěřitelné! Přesto že je jejich debut naprosto někde jinde než co následovalo, mám ho stejně nejraději. Old school řezba se stylovou obálkou mě dokáže rozcupovat i dnes.

// Ruadek

The Moody Blues - Days Of  Future Passed (1967)  ochutnávka

U The Moody Blues si opět říkám, že hudba ze sedmdesátek byla ta skutečná progresivita. Časy úžasných nápadů, kdy se umění tvořilo s neuvěřitelným nasazením a stále vznikaly nové cesty. Album z roku 1967 bylo počinem, který v nebývalé síle kombinoval rockovou sílu s klasickou hudbou. A málokomu se to tenkrát povedlo takhle odzbrojujícím způsobem. The Moody Blues jsou jednou z dalších perel rockové divočiny vzešlé z doby, která dovolovala vše.

Fleetwood Mac - Extended Play EP (2013)  ochutnávka

Další klasika? Ale proč ne. A jedna z největších, narozená v Londýně léta Páně 1967. Jejich nový materiál, který vznikl po desetileté pauze, zní fantasticky. Zajímavostí je, že vznikal poctivým analogovým způsobem pod dohledem Davida Grohla, který si v těchto letech zakoupil originální mixpult ze studia Sound City. Studio snad netřeba představovat, vznikala v něm největší rocková historie - za což mohla jednak atmosféra studia a pak především tento neskutečný pultík.

Dark Traquillity - Construct (2013)  ochutnávka

Říkám si : KONEČNĚ. A druhým dechem dodávám, že je mi jasný, co přijde. Odvážný počin v historii kapely, podobný jedinému dalšímu - albu Projector. Ale tohle jde podstatně dál. Mikkael Stanne prostě začal konečně zpívat (protože má hlas, jaký mu může obrovská sousta řvounů závidět) a DTdo sebe pustili elektroniku. Skončili na čas (jak je tak znám) sypačkové období (konečně) a zpřehlednili svou hudbu. Jasně, je to líbivé a hraje to na bránu možná až moc ale mě to v jejich skladatelském umění nevadí. Jedno z překvapení tohoto roku, u mě soukromě aspiruje i na to nejlepší album roku 2013. Celkový pocit z jejich nové tváře je prostě výborný. A že tuhle změnu chalani slibovali už pěkně dlouho.

Pop Evil - Onyx (2013)  ochutnávka

Pěkná rocková deska americké skupiny. Moderní, hodně dobře složená, zahraná a především zazpívaná. Nečekal jsem zázraky, kapelu znám jen na tomto albu a dočkal jsem se velmi příjemné závislosti. Ty věci mají sílu, všechno je dávkováno s dobrým načasováním a prostě mě to baví.

// Lyriel

Profugus Mortis (dnes Blackguard) - So It Begins (2007)  ochutnávka

Další Lyrielina výjimka v jímce blackmetalové. Velmi melodický, povedený kousek kapely známé dnes jako Blackguard.