Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
DM / čekání na revoluci

DM / čekání na revoluci

Victimer7.2.2017
Depeche Mode mají svou hrstku fanoušků i u nás v redakci. Jeden takový hraje v tomto článku vedlejší roli. Hned po Depeche Mode, samozřejmě. Tady jsou jeho první reakce na právě vydaný singl Where´s The Revolution.

Vše předznamenala už tisková konference v Miláně, kde bylo oznámeno, že nové album kapely se bude jmenovat Spirit a po jeho vydání bude následovat celosvětové turné Global Spirit Tour. A taky zde zazněl úryvek refrénu skladby, o které se pak mluvilo jako o Revolution. O té, která všechen ten nový depeš mumraj znovu odstartuje. Znělo to vážně dobře, velmi nadějně. Odkaz na pravého ducha Depeche Mode ve skladbě a duch Depeche Mode jako název celého alba. Hm, těšil jsem se.

 

http://www.echoes-zine.cz/files/editor/Victimer/dm%20logo%202017.jpg


Čekání na 3. února a předem ohlášenou premiéru polského radia Trójka, kde singl zazní jako první, utekl rychle, i když napětí bylo velké a pětiminutovka půlnočních zpráv v polštině jej ještě prohloubila. Až pak vše začalo. Tedy napřed jsem si myslel, že poslouchám jen nově naběhlou znělku, ale byli to už oni, Depeche Mode. Ten začátek skladby je takový tichý, nevinný. Příjem v práci mi kazil poněkud nedůstojný poslech na jedno sluchátko, to druhé to skrečovalo v nejméně vhodnou chvíli. Následující poslechy už jsem během dalších dní podřídil youtube, kde jsem se mohl singlu pověnovat nikým a ničím nerušený. Názor tedy už mám.


Song Where´s The Revolution by se dal rozdělit na tři části. Klidný, velice jednoduchý začátek, bouřlivý a chytlavý refrén, který nelze pustit z hlavy, a závěrečnou zadumanou pasáž, která je na Depeche Mode samotné dost neobvyklá. Hm, co říct dál? Zřejmě poměrně slušná píseň, která šla ven v trochu neukočírované podobě. Jinak bych ty tři části pořád nevnímal jako tři části, ale jenom jednu. Od kapely jako Depeche Mode, která si vždy (kdysi) potrpěla na perfektní servis fanouškům a do posledního šroubku dotáhnutý produkt, to musí být zklamání. Nebo minimálně rozladění. Tak to funguje i u mne, protože radostí rozhodně neskáču. Ale doufám, to jsem za poslední roky v rámci DM naučil docela dobře. U Delta Machine jsem se taky mohl z prvního singlu (Heaven) zbláznit nudou a album samotné je nakonec docela fajn. Ale zpět k singlu.

 

http://www.echoes-zine.cz/files/editor/Victimer/dm%202017.jpg


Produkce Where´s The Revolution zní jako zlý sen. Ty křiklavé přechody, co to má hergot být? Ty bicí v refrénu jako by tam nepatřily vůbec. No nevím, nevím... Producent by měl úsilí kapely korigovat, naslouchat jí a snažit se posouvat. Přínosné pobyty ve studiu ale nejspíš umřely spolu s produkovaním Flooda a Wildera. Aspoň to tak vypadá. Ty další už jsou dost diskutabilní a je celkem jedno, kdo měl dohled na starosti. Je fajn si číst, že má James Ford v rukávu jména jako třeba Arctic Monkeys, ale ono to taky skoro nic neznamená. Stejně tak je fajn si číst, jak ukočíroval napjaté tvůrčí vztahy Gahan - Gore, ale jaký byl jeho skutečný přínos, to si musíme počkat až vyjde album Spirit. Za produkci singlu Where´s The Revolution bych mu ovšem nic pěkného neřekl. Je taková... podezřelá.


A sound nových DM celkově? Martin Gore je pořád zahleděný do specifického zvuku synťáků, kterému bylo nejlépe při výstavbě nekonečné dálnice Kraftwerk, ale do Depeche Mode se už skoro tři alba nehodí. Tedy někomu se nehodí, protože je tu stále dost lidí, kterým nevadí a mají ho rádi. Ale také jsou tu takoví jako já, co při jejich zaslechnutí prskají vzteky podobně jako prskají tyhle old school synťáky. Takoví, kteří si stojí za tím, že v minulosti měli Depeche Mode lepší a propracovanější elektroniku a celkový sound jakbysmet. Takhle se ta několikrát otevřená debata o lehce opracovaných demáčích, co mají do plného zvuku setsakra daleko, jen tak neuzavře. Je to ovšem Martin, kdo je vrchní skladatel, a jako takový si do toho moc mluvit nenechá. Pro mě a mé názorové souputníky zjevně škoda.

 


Kdo čekal revoluci, musí se spokojit s pouhým názvem skladby. Svým naturelem ji totiž určitě nepřináší. Jen podpoří otázku, jaké bude celé album a co od něj čekat. Druhá věc je ta, že pořádný hit v podobě singlu nedali Depeche Mode ven od Precious, ty následující Wrong a Heaven v tomto ohledu jen paběrkovaly a vyvolávaly tu samou otázku, jako dnes Where´s The Revolution. Jaký bude zbytek nové desky? Tak jo, dáme si to znovu, jenom si to přešaltujem dle současných potřeb. Tak třeba... the train is coming, jak moc nás převálcuje? No rozhodně bude mít co dělat, jsou to přece Depeche Mode a nároky jsou velké...



  DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Lomikar / 6.3.23 8:48

No nemysli si, že jsem kvůli tomu měl klidné spaní, že jsem ozvěny opět nestihl. Mám dokonce vedle počítače ještě účtenku s vypsanou hudbou, kterou jsem tlačil přes únor. Takže pro velký zájem Yarah Bravo - Love Is the Movement (až do songu Double Trouble jsem nechápal, jak se mi to dostalo do sluchátek, ale zmíněný track točim několikrát denně), Muse - Will of the People (tomuhle nesmyslu jsem se věnoval v recenzi), Sisters of Mercy - Vision Thing (holka - nejzarytější fanynka SOM v Mléčné dráze - mě varovala, že až budu mít potřebu začít s touhle kapelou, ať nestartuju s posledním albem. No kdo jsem, abych někoho poslouchal, když můžu poslouchat něco. Incomiiing!), R.E.M. - Automatic For the People (potřeboval jsem terapeuticky zmapovat všechny ty rádiovky z mýho dětství, nakonec jsem zjistil, že jsou skoro všechny na jedný desce, která je ale na mě fakt moc ucajdaná), John Garcia - John Garcia and the Band of Gold (takhle bych si ty kytarovky představoval. Nic tu není navíc. Lillianu jsem dráždil repeatem celý měsíc jak maniak).

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky