Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
Juraj Sloboda - Born Again... príbeh albumu

Juraj Sloboda - Born Again... príbeh albumu

Garmfrost21.8.2024
Příběh nejmetalovějšího alba Black Sabbath s Ianem Gillanem za mikrofonem. Další kniha Juraje "Dagona" Slobody, která by neměla uniknout žádnému příznivci metalového čtení.

Před půl rokem jsem na tomhle místě věnoval předchozí knize aktivního Juraje „Dagona“ Slobody Piece of Mind… príbeh albumu, zaměřené na čtvrtou desku Iron Maiden. Vskutku mnoho vody neproteklo v říčních korytech a máme před sebou další príbeh albumu. Tentokrát se Juraj pustil do pitvání jedenáctého alba ikonických Black Sabbath Born Again. Tahle deska mezi ostatními řadovkami vyčnívá. Je nejmetalovější (jak zmiňuje sám autor), za mikrofonem nacházíme samotného Iana Gillana (Deep Purple), a také by se dalo říct, že i rukopis mistra Ionniho je zde trochu jiný. Do sestavy se na skok vrátil Bill Ward, jehož nekompromisní údery desku pěkně nakopávají.

 

Ne, nebudu pitvat album, tomu se více než dostatečně věnuje Juraj Sloboda. Kniha má v podstatě stejný formát, jako jeho předchozí díla Démanty sú večné a Piece of Mind… príbeh albumu. Nejznatelnější rozdíl spatřuji v umístění obrázkové přílohy na samotný závěr knihy. Někdo uvítá, že má fotky a obrázky pěkně pohromadě a neruší ho ve čtení, jiný právě tohle knize vytkne, protože bude více listovat. Hodnocení nechám na každém z vás. Obě možnosti mají něco do sebe. Kniha má osm kapitol plus zmíněnou přílohu. Juraj v úvodu vysvětluje, proč si vybral právě nejméně typickou nahrávku Black Sabbath. Po té se vrhne na historický úvod, díky kterému je čtenář uveden do souvislostí. Máme zde konec Ozzyho éry, počteme si o době spolupráce BS s Ronniem James Diem. Po jeho odchodu zůstalo prázdno, které nebylo lehké vyplnit. Ian Gillan byl výtečná a určitě v mnohém skvělá volba. Změnou byla i lyrika, kterou si Ian s jedinou výjimkou napsal sám.

 

bs born again

 

Juraj rozebírá skladbu za skladbou, pitvá také samotné texty a čtení je to mnohdy zábavné. Jak víme, Born Again zdobí pro mnohé odpudivý obal, pod kterým je podepsaný Steve Joule. Ať už se vám líbí, či nikoliv, kapitola Odpudivý diablik vyvolávajúci vracanie, věnující se právě obalu, stojí za přečtení. Juraj nevynechal ani turné Black Sabbath na podporu tohoto alba. V závěru se dozvíme o konci spolupráce BS s Ianem, která se původně tvářila dlouhodoběji. O pár let později do sestavy nastupuje Tony Martin, ale to už je jiný příběh.

 

born again

 

Kdo četl předchozí Jurajovy knihy, ví, co zhruba očekávat, a na co se těšit. Jurajův vypravěčský styl je suverénnější a bohatější. Publikace je výtečná po faktografické stránce a zároveň je příjemně čtivá. Autor nechává mluvit všechny zúčastněné. Nahlédneme pod pokličku tvůrčí magie Black Sabbath, mrkneme do studia, za mafiánským manažerem Donem Ardenem, díky kterému se tenkrát do kapely nevrátil Ozzy… Pro střízlivý počet stran i způsobem vyprávění je čtení Born Again… príbeh albumu pohodou bez křečí. Pevně věřím, že i ortodoxní fanoušek Black Sabbath si s chutí počte. Něco se dozví, nebo si nostalgicky zavzpomíná, a v každém případě pobaví.


Napsal: Juraj Sloboda

Žánr: Literatura naučná, historie, hudba a zpěv

Vydáno: 2024

Vydavatel: svépomocí

Počet stran: 145

Vydání: první

Jazyk: slovenský

Vazba: měkká/brožovaná

Forma: kniha



  DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Fast-ner / 28.2.20 10:43

Jirko, spíš se nabízelo, že tuhle skutečnost ohledně DR nikdo nezmíní s dostatečným důrazem, i když si to víc než zmínku zaslouží. Hned na začátku jsem napsal, že to beru zkratkovitě a DR není úplně vypovídající hodnota, nicméně pro tohle téma se jeví jako jeden z dostačujících ukazatelů. I jsem předpokládal, že se dostaneme k tomu, že DR6 a DR6 není to samý. To už vysvětlil vlastně Tomáš. Zvukově zprasená nahrávka (je mnoho způsobů, jak toho docílit) s DR9 může znít hůř než dobrá s DR5, ale to už je trochu jiná debata. Zůstaňme tedy u diskuze o nahrávkách, který jsou kvalitně nahraný, zmixovaný. Třeba Ulcerate, druhý Dead Congregation jsou DR5 a zní to dobře. O to víc ale vlastně zamrzí, když právě u takových nahrávek dojde při masteringu ke zbytečnému stlačení audia (omlouvám se za prohození oříznutí s kompresí v předešlém příspěvku), aby to stále "hrnulo". Cením si kapel jako Horrendous, který se na Idol nebáli a šli na poměrně vysoký DR a za mě to album nejen hraje ale i dýchá. Sunless ke zvuku taky svýho času nepřistoupili špatně jestli se pamatuji. I ti MA, na který jsem odkazoval jsou odvážný počin. Obecně je tedy DR6 prostě stále spíš špatně. V rámci metalu se ale už u kvalitní nahrávky dostáváme k něčemu, co lze poslouchat bez následků na repeat. Čistě subjektivně ten posun u nových CoF kvituji. Mír na poli loudness war bych určitě nevyhlašoval, přinejmenším v rámci další motivace pro další nahrávky, protože se zdá, že tu vůle i prostředky jsou. Tomáši, jak jste dělali ten vinyl? Nějaký speciální master? Zdrojový soubory byly v jakém formátu? Tenkrát ti umyl zadek TT z Abigor ohledně tohohle tématu, tak jsem zvědavej, jestli jste se nějak poučili i v tomhle případě. ;-)

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Kubýk / 23.8.24 20:47odpovědět

Já tu knížku chci!

Garmfrost / 24.8.24 20:18odpovědět

Pan Dagon ti ji určitě rád pošle. Jestli už tedy není vyprodaná...

Dagon / 25.8.24 12:26odpovědět

Ešte je pár kusov k dispozícií. Viac podrobností mailom: dagon@pobox.sk

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky