Článek: Michal Prokop: Ztráty a návraty

OZVĚNY

/ zpátky na seznam článků

Michal Prokop: Ztráty a návraty

-krusty-5.8.2021

Co mají společného latexový Pavel Marcel (Kaviar Kavalier), jižanský Petr Roškaňuk (Nová Růže) a jazzový Luboš Andršt (Energit)? Tihle všichni hrají nebo hráli na albech Michala Prokopa a Framus Five!

Michala Prokopa jsem (jako true metalista) nikdy nemusel. Jeho nejprofláklejší song Kolej Yesterday jsem celkem nesnášel a její televizní klip byl takovou mojí guilty pleasure (ještě když se to tak nenálepkovalo). Na druhou stranu ale sám zpěvák podle mě prošel velice zajímavým vývojem a celý jeho muzikantský život je plný zákrut a překvapení. Michal Prokop na mě vždy působil velice kultivovaným dojmem – ať už v hudbě, v politice nebo v roli televizního moderátora. Chce se říct až aristokrat. V porovnání s lehce pivařským Mišíkem či Hejmou rozhodně. Skoro bych řekl, že kdysi působil tajuplně, chladně a jeho pohled mě v raných osmdesátkách děsil.

prokop kytara

Relativně nedávno jsem s ním shlédnul krátký televizní rozhovor a byl jsem opravdu upřímně potěšen, že tento démon mého dětství je stále hudebně aktivní a přitom s grácií stárne a chce se říci: zraje. A vydal na prahu pětasedmdesátky nové album. A tak jsem se pustil do jeho knižní biografie...

Kniha samotná působí jako autor sám – seriozně, vážně a přitom přátelsky. Nejásá cirkusovými barvami, ale pohybuje se v galerii černé, šedé, bílé a bronzově hnědé. Měkká vazba (ovšem ne laciný paperback), 356 stran, množství raritních fotografií, útržky starých rozhovorů a citáty, vzpomínky kolegů (Andršt, Basiková, Cais, Hrubý, Janda, Lipa, Michnová, Molavcová, Plíhal, Rottrová...), kompletní diskografie včetně obalů a nečekaný jmenný rejstřík.

framus

Když jsem mluvil o autorovi, trošku jsem v zájmu ladné větné konstrukce zalhal. Pod Prokopovou biografií je podepsán i Michal Bystrov, který zde funguje jako vyšetřovatel, sedící za stolem a sázející jeden všetečný dotaz za druhým. A že se tedy ptá opravdu důkladně a fundovaně. Na rodiče a dětství, dospívání, první hudební krůčky... Dozvíme se spoustu dnes už nepochopitelných skutečností okolo tvorby a nahrávání zásadních alb jakými jsou desky Město Er, Holubí Dante nebo trilogie Kolej Yesterday + Nic ve zlým, nic v dobrým + Snad nám naše děti.... Probereme spolupráci s Josefem Kainarem a Petrem Hannigem, potácení se ve vodách pop music v tandemu s Hanou Zagorovou, velký comeback a zlatou éru osmdesátek... stejně jako dobu porevoluční a Prokopovo působení v politice a posléze v televizi. A jako v kruhu se vrátíme do současnosti, kdy se připravuje aktuální album Mohlo by to bejt nebe... (samozřejmě je už venku).

text prokop 1

Dotazy jsou inteligentní, stejně jako odpovědi. Jen jednou jedinkrát mne Bystrov zarazil dotazem, kdy téměř amatérsky podsouvá svůj politický názor k odsouhlasení. Neúspěšně – dodávám. Dozvíme se spoustu o tuzemské hudební scéně, kterou někteří z nás pamatují jako děti a která nám nikdy pořádně nevoněla. A kterou leckdy doceňujeme plně až s věkem. Četba logicky podněcuje chuť zároveň probíraná alba poslouchat a tak jsem se dostal k Prokopově tvorbě – což tvrdit mi někdo před rokem, kopnu jej do hlavy. A upřímně dodám, že je to procházka velice zajímavá, plná teskné, depresivní nálady a výtečných instrumentálních výkonů. Prokopova tvorba je plná manýr (Město Er), plná chladné osmdesátkové melancho-deprese (trilogie), plná chlapského dozrání (Poprvé naposledy) i chlapáckého elánu navzdory věku (Mohlo by to bejte nebe...).

text prokop 2

Četbu knihy Ztráty a návraty jsem si užil s objevitelskou chutí. Docvaknula mi spousta souvislostí a přestože nejsem žádný kovaný bluesman, přistihnul jsem se, že se k Prokopově vybrané tvorbě sem tam vracím. Prostě jen tak... namátkou, pro pocit bezstarostné pohody nebo splínu. Nejsem zdatný kuřák, tak alespoň zvedám sklenici Tullamore a připíjím na zdraví... Mám z téhle knihy velice dobrý pocit.

Napsal: Michal Bystrov

Žánr: biografie

Vydavatelství: Galén 2020

Počet stran: 356

DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

stupor / 13.1.17 10:25

Keďže si myslím, že dobrý webzin by mal mať aktívnu čitateľskú základňu, tak prispievam aj mojim TOP 2016 (ktorý som si ale rozdelil po svojom): 1. MAJSTRI (obľúbené skupiny, ktoré v roku 2016 prišli s dokonalými albumami) IRKALLIAN ORACLE - Apollyon Ako napísal Garm – toto neurobili ľudia. Napriek mojim výhradám k mixu je to priam dokonalá nahrávka. DEATHSPELL OMEGA - The Synarchy of Molten Bones Paracletus som považoval za nápor na hranici jak hráčskych, tak poslucháčskych možností, teraz prišiel The Synarchy of Molten Bones, no a ja na Paracletus-e už oceňujem jeho melodickosť a poetický náboj. DEATH GRIPS – Bottomless Pit Vďaka Death Grips (a Trompe L´Oeil) som začal počúvať (noise/electro/industrial/psycho) hip-hop. ___________________________________________________________________________ 1.1 MAJSTRI N.2 (ktorým som nestihol venovať patričnú pozornosť, no už len s letmého kontaktu viem, že sa zaradia do kategórie 1) CULTES DES GHOULES - Coven, or Evil Ways Instead of Love WARDRUNA - Runaljod - Ragnarok TERRA TENEBROSA - The Reverses 2. ELITA (skupiny, ktoré som objavil vďaka ich debutom alebo radovým albumom z roku 2016 a ktoré ma posadili na riť, alebo vykopli zo stoličky) VEKTOR – Terminal Redux Masaker...masaker jak sviňa...proste masaker. THE ARCHAIC REVIVAL – Rock n Roll Holocaust „We have put everything we have into the the recording of this album. People have died. Cars have been crashed. Tears have been spilt and mixed with our whiskey. Virgins have been sonically impregnated in their sleep by the solos of Davo X, and bastard children have sacrificed themselves to Satan in our honour. So grab a drink, pack your bong and turn this fucker all the way up. Low volume will not suffice. Take drugs and worship Satan, rock n rollers!!!“ Smrdia tieto slová samochválou? Je to preexponované promo neodzrkadľujúce skutočnú kvalitu nahrávky? Nie. Je to len skromne opísaný rokenrolový holokaust, ktorý títo páni spáchali na tomto albume. ALTARAGE - Nihl Nihl je na prvý pohľad nenápadný – ako starý tichý sused, ktorý vedľa vás býva hádam od nepamäti. Potom, jedného dňa k nemu vtrhnú kukláči a v kamennej pivnici pod domom nájdu obskúrny oltár a pozostatky asi 150tich ľudí pokrytých rôsolom neznámeho, no organického pôvodu. YOUNG HUNTER – Young Hunter Absolvoval som prechádzku zimným lesom s týmto albumom v ušiach... dojatie, melanchólia, zlosť i očarenie krásou – nádherná eko-hipisáčina s úžasným zvukom. FYRNASK – Fórn Fyrnask som objavil až týmto albumom, ktorý mi úplne učaroval. Blackmetalový šamanizmus? Šamanistický blackmetal? OCCULTUM - Towards Eternal Chaos Poľsko je srdce (a maternica) stredoeurópskeho blackmetalu. Napadlo vás niekedy, ako by znel plod zakázanej lásky Gorgorothu a Mgly, keby ho vychovával Destroyer 666? Nie? Keď si pustíte tento album, tak vás hneď chytí za gule a začne s nimi mixovať v šialenom tempe. A keď si myslíte, že ste prežili peklo, príde pieseň Abomination a milý Occultum zosíli stisk a gule vám odtrhne. Potom s nimi začne okolo vás freneticky tancovať s výrazom a revom excitovaného psychotika v rauši... Nič originálne, len destilát toho najlepšieho, čo v blackmetale nórskeho strihu doteraz vzniklo. 3. AŠPIRANTI (albumy, ktoré sú veľmi dobré, no pri ich počúvaní som sa udržal na nohách) BAPTISM – V – The Devil´s Fire Tento album som otočil nespočetnekrát, veľmi rýchlo som ho „prečítal“, no baví ma stále. PROSTERNATUR – Abyssus Abyssum Invocat Okultistický blackmetal, o ktorý sa snažia Cult of Fire a už aj Inferno, no na rozdiel od týchto domácich skupín TO Prosternatur verím. TURNIP - Window Killer Šťavnatý a groovy hard-blues-rock lákavo smrdiaci 70tkami – jedna z najlepších vecí v rámci tejto retro vlny (spolu s Bautastor a Kadavar Za rok 2016 mám jediné hudobné sklamanie - TOOL STÁLE NEVYDALI NOVÝ ALBUM!