Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
Nedělní poslech 109

Nedělní poslech 109

Sarapis30.6.2019
Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme kapelu First Fragment a její debutové album "Dasein".

Logo vydavatelství Unique Leader sice postrádá jakýkoli náznak mužného frňáku, skautům firmy ale nelze upřít dobrý čich na talenty. Zavedený label je čím dál víc zárukou vysoké kvality. V případě šňupnutí First Fragment však možná stačilo jen sledovat aktivity ústřední postavy kapely - Philippeho Tougase - kytaristy a megalomana, který toho má na svých lopatkách naloženo tolik, že by možná i krajan Devin Townsend pozvedl obočí. 

 

Philippe už odmala s jiskrou v oku hltal historky svého otce a povedených strýčků, kterak v quebeckých klubech nakládali místní mládeži heavy metalové dávky s kapelou D.D.T. Následky na sebe nenechaly dlouho čekat - Philippe během svých prvních dvaceti sedmi let života prošel desítkami kapel, včetně regionálně kultovní D.D.T., kde i nyní čas od času vypomůže taťkovi, podobně jako obyčejní kluci natírají ploty nebo pomáhají se zahradou.

 

 

Jednou z hlavních aktivit nadějného kytarového střelce je kapela First Fragment. Její album Dasein je z roku 2016 a je to první a zatím dosud jediná “celovečerní” nahrávka. Zpozornět by měli především příznivci technického a progresivního death metalu, kteří vyhledávají rychlost, členitost a odvahu. Takže věci typu Obscura, Quo Vadis, Augury a podobně. Philipp je mimo jiné členem super grupy Eternity’s End, kde hledá limity po boku Hannese Grossmanna nebo Mike LePonda. Všechno je to velká sprintující rodina. First Fragment jsou kapánek více ortodox, většinu času jedou na doraz, rychle a tvrdě (hostující bubeník Troy Fullerton hraje skvěle), ale stejně jim nic nebrání v tom, aby chvilku brnkali na španělku, chytlavým flamencem vyzvali k tanci holky z doslechu nebo zakončili song plivancem. Vlastně nejdivnější na tom všem je, že to tam patří.

 

Kdesi jsem zachytil názor, že komu chybí Necrophagist, měl by hrábnout po tomto albu. Do jisté míry s tím souhlasím, styčných bodů a asociací lze najít dost, i když je to od vydání Epitaph už pěkných patnáct let. Jenže Muhammed měl tenkrát v nose, když obě nahrávky Necrophagist jen o kousek přesáhly půl hodiny. Bylo to tak akorát. Dasein atakuje hodinu a je to znát. Občas mi totiž toho závodění a kytarových propletenců přijde už moc. Ale takhle se to dnes dělá, že...

 

 

Kapela: First Fragment

Album: Dasein
Styl: technický progresivní death metal
Vydáno: 05/2016
Země: Kanada
Vydavatel: Unique Leader Records
Odkazy: bandcamp / facebook

 

Sestava:

Gabriel Brault-Pilon - kytary

Philippe Tougas Guitars - kytary, zpěv
David Alexandre Brault-Pilon - zpěv
Vincent Savary - baskytara


+ hosté:
Christian Münzner - kytary (song 5)
Mathieu Marcotte - kytary (song 7)
Collin McGee - kytary (song 8)
Malcolm Pugh - kytary (song 11)
Troy Fullerton - bicí

 


  DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Kobdzey / 25.3.14 12:03

Diky moc za vyborny osvetovy clanek. Jako muzikant i zvukar se pod nej podepisuju treba i vlastni krvi. Diskuze pod nim jen podtrhuje skutecnost,ze jeste stale si spousta lidi tuto problematiku nechce uvedomit - pisu nechce,ne ze neumi,ale proste nechce. Znam to,kdyz lidem zacnu takto vysvetlovat,ze limitaci se ten zvuk deformuje a neprirozene pumpuje,ale pro ne je proste dulezitejsi,ze jejich nahravka prerve ostatni. Nicmene ve svete uz je Loudness War na ustupu a to ze zasadniho duvodu - vetsina novych prehravacu od Apple - Ipady,Iphony,Ibooky,Ibooky a ja nevim jeste co I, maji v sw aplikacich pluginu,ktera,zjednodusene receno, srovnava hlasitost nahravek ze 70-80 let s temi soucasnymi a to tak,ze ty soucasne proste snizi (treba i o 10-20dB) vysledkem je pak fakt,ze ty tzv.moderni vedle tech starych zneji primo strasidelne,coz neni pro ne dobre vysvedceni. Treba Metallica jedno sve totalne prervane album musela vydat znova a tiseji,protoze ji to puvodni fanousci proste hodili na hlavu. O celkove hlasitosti bohuzel casto rozhodovali typ producentu - jak je nazvat - veprova hlava me napada - neb oni razili nazor,ze hlasitejsi je lepsi (v psychologicke rovine hlasitejsi vyplavuje vice adrenalinu do mozku,proto se to lidem zda lepsi). Nastesti se blyska na lepsi casy a lidi jako Dave Pensado,Alan Parsons a mnoho dalsich prednich zvukaru, opet zacinaji udavat trendy svetoveho zvuku a produkce bez pocitu,ze bojuji s vetrnymi mlyny.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky