Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
Nedělní poslech 10

Nedělní poslech 10

Sarapis25.9.2016
Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme kapelu A.M.S.G. a její album "Hostis Universi Generis".

Poslední zářijová neděle bude temná a taky trochu bláznivá. Schizofrenní dvojakost silných melodií a disharmonického lomozu, oškliví draci poletující vesmírem a satanské rituály se saxofonem zabořeným mezi hýžděmi nemohou zaručit nic jiného, než rozlitý šálek nedělní kávy a hnědý flek na košili (případně i níž).

 

A.M.S.G. (což je zkratka pro "Ad Majorem Satanae Gloriam”) pocházejí z Kanady a svou dráhu nastartovali v roce 2007. Poprvé o sobě dali výrazně vědět v roce 2013 debutem Anti-Cosmic Tyranny, který už tehdy vydávali u uznávaného labelu Profound Lore. Také novinka vychází (resp. venku je již od července) pod těmito spolehlivými křídly, což napovídá mimo jiné i o tom, že A.M.S.G. nebudou jen tak nějací tichošlápci. Znáte-li zámořské obskurní spolky jako Ouroboros nebo Gloria Diaboli, osoba Ryana Page alias Angelfukka Witchhammera vám je jistě povědomá. A.M.S.G. je především jeho dítko, spolupráce s dalšími maniaky F. Adramelechem (to není ten náš!) a s Bzathem, který si toho v okultním blacku taky odkroutil dost, pak jen násobí škodolibé zlo, které mají pánové v krvi.

 

Hostis Universi Generis je album, které by mohlo zaujmout především neortodoxní vyznavače černého umění. Základy desky jsou skutečně blackmetalové, ale taky na ní najdete mnoho intimních a rituálních pasáží, které destruktivní podstatu žánru nesměle popírají. "Jsme nepřátelé veškerého stvoření na intergalaktické úrovni. Nechť skončí veškerý život a navrátíme se k nicotě!", hlásá Angelfukk Witchhammer v rozhovoru pro Sick and Destroy. Zas tak horké to ale asi nebude. A.M.S.G. mají smysl i pro melodii a ryze konstruktivní přístup k práci. 

 

Pochopit tuto nahrávku určitě není záležitost na jeden dva poslechy. Doporučuji jich více, postupně se totiž v chaosu začne rýsovat řád, k tomu dokonce pár uhrančivých melodií a nakonec může být člověk rád, že to s tím vesmírem nejde s kopce tak rychle. Profound Lore nabízejí pár legálních poslechů na bandcampu, takže račte si zcela nezištně a nezávazně "zkazit" den něčím tak ošklivým, až je to hezké.

 

 

Kapela: A.M.S.G.

Album: Hostis Universi Generis

Styl: experimental black metal

Vydáno: 7/2016

Země: Kanada

Vydavatel: Profound Lore Records

Odkazy: bandcamp, facebook

 

Sestava kapely:

Angelfukk Witchhammer - kytary, baskytara, zpěv
F. Adramelech - kytary, doprovodný zpěv, recitativ
Bzath - bicí



  DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Tomáš Corn / 28.2.20 9:04

Ano, opravdu netrháme rekordy v DR :D. Můj názor je, že extrémní plochost dynamiky je jen z mnoha faktorů, které dělají dojem z nahrávky. A některé fakotry spolu navíc úzce souvisí a jejich efekty se sčítají. Asi jako když přesolíte jídlo, kde jste navíc nahradili gorgonzolu nivou, to se prostě nedá žrát! :D. Stejně tak je komprese a komprese. Například jsem rád, že se libí zvuk bicích. Tam jsme (v mém případě poprvé) požili analogové kompresory už při náběru, čili se bubny jako takové už nekomprimovaly digitálně později. Tahle komprese zní jinak a když potom proběhne na takovém záznamu mastering, který to ještě "trochu narve", zvuk nebude zdaleka tak nepříjemný/nepřirozený, jako když několikrát zkompresíte bubny při míchačce v kompu. Další věc je ohlídat si, aby si nástroje nevadily frekvenčně. Když bude DR 7 na nahrávce, kde nástroje nezní přirozeně (třeba i díky neodborně provedené digitální kompresi) a "vadí" si hned několik stop na stejných středech (kytary, zpěv, snare, etc.), bude to uchu nepříjemné daleko více, než když u DR 5 ty nástroje budou "na svých místech" (frekvenčně). Takže souhlasím z Fastnerem v tom, že loudnes war je jedna kapitola a pak jsou další bešvary, jak zvuk zkazit. A tyhle chyby potom následný extrémní brickwall (DR 3-4) extrémním způsobem umocní. Proto nám koikrát přijdou příjemné stařičké (mnohdy opravdu velmi nekvalitní) undergroundové demonahrávky nahrávky, jelikož nám vysoká DR necpe ty nešvary brutálně do xichtu. Čili how to make the long story short: přirozeně sejmuté nástroje s kompatibilním zvukovým spektrem budou při shodné DR zním v celku 100x lépe, než špatně smíchané nástroje v nevhodných frekvenčních pásmech. Toť můj laický pohled.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky