Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
Nedělní poslech 115

Nedělní poslech 115

Sarapis13.10.2019
Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme kapelu Gawthrop a její Demo.

Nedaleko od demarkační linie rozdělující Korejský poloostrov na dvě nesmiřitelné části vznikla nahrávka, která svou zlověstnou náladou a kanalizačním dialektem vyvolává znepokojení. Kapka v moři, tohleto demo. Ale svým způsobem přitažlivá, jen ji nechat rozpustit na jazyku a sledovat, jak se žaludek nelibě kroutí. Na svědomí ji má především činorodý chlapík jménem Sungun (nebo jinak též Pyha), kterému se v domovském Soulu sice daří seberealizovat, ale většinou z toho jsou pěkně extrémní a naštvané věci (sludge, grind a tak dále).

 

 

Gawthrop je pomalé a bahnité podzemní vyprávění, které rezonuje obývákem a shazuje origami na zem jako otrávené holubice. Vokál nepřipomíná nic lidského, spíš jde o agónii pohádkového draka, kterého pálenkou posilněný Kim Bajaja prošpikoval mečem jako sváteční svíčkovou. Bicí s vokálem dohromady zní jako zoufalá ozvěna z černé díry a nářek těch, kteří měli tu smůlu a ocitli se u okraje dřív než vy. Jednoduchá struktura přisuzuje zodpovědnost rozbitým tónům basy, která to všechno tak nějak vede a diriguje. Zkrátka v žánru nic neslyšeného,ale cítím, že Sungunova partička má za lubem něco víc.

 

Něco mezi řádky mě přitahuje zpět; v první řadě je to stěna zvuku a hustota bahna, které se valí z reprobeden, pak i nenápadné aranže - třeba hučení v pozadí Blowtorch působí tisnivě (i když jde nejspíš o vysavač u sousedů). Nakonec toho není zas tak málo. Rozhodně to stačí na nedělní zlomení bandcampovského srdíčka. A dál se uvidí.


 

Kapela: Gawthrop

Album: Demo

Styl: sludge/doom metal

Vydáno: 08/2019

Země: Korejská republika

Vydavatel: vlastní vydání

Odkazy: bandcamp / facebook

 

sestava:

Sunggun - baskytara, zpěv

Hyunwoong - kytara

Owen - bicí



  DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Fast-ner / 4.3.20 3:26

Rozumíme si velice, je to vaše věc a já si o tom můžu myslet cokoliv, což nemusí nutně znamenat, že si myslím opak, jak předpokládáš. Tu výtku TT-ho ohledně zvuku a masteru pro LP jsem směřoval k faktickým otázkám. Dvě, tři stručný odpovědi a bylo by bývalo hotovo. Triumvirát TT svého času doporučoval, ale bylo by fakt divný, kdyby si ujel i na Ascetic. Všechno je jak má, myslím. K tomu vnímání zvuku. Napsal jsi "nejsem tedy ten druh posluchače, co by dával palec dolů za nízké DR z principu ... pořád je pro mne prioritou vlastní pocit z nahrávky" — přesně přes tohle "pocitový" relativizování (DR) vnímání zvuku dojde k tomu, že je někdo schopnej pustit ven nahrávky, co zní přesně jak by neměly...ehm. Ještě, že lidi jako Jirka publikují fakta a nepíšou čistě jen o pocitech. K Devourment - slušně odvedenej špatnej standard. Mj. dvě skladby na Budhovi mají stejný DR jako Devourment. Vy fakt nejste žádní Floydi. :)

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky