Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
Nedělní poslech 120

Nedělní poslech 120

Garmfrost26.1.2020
Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme americké Tryptamyne a jejich eponymní EP.

Dobrou chuť, pokud právě obědváte a vy ostatní se pohodlně posaďte. Poslední lednovou neděli  jsme si pro vás připravili malou chuťovku v podobě kratičkého eponymního EP mladého úderného tria z Los Angeles Tryptamyne. Všechny členy pojí fungování v bezvýznamných smečkách jako Marburg nebo Doctor Professor, které stejně jako Tryptamyne holdují technickému death/grindu. Kluci evidentně nejsou spokojeni se stavem dřívějších kapel, a proto rozjeli další projekt, tentokrát rozdováděnější a odvážnější než zmíněné bandy.

 

Bratři Doddové s kamarádem Pruzenskym svoji hudbu na oficiálním facebookovém profilu popisují jako technický avantgardní apoplektický (ať už je to, co chce - hehe) jazz grind blackened crossover obliterační metal s nádechem citronu a extra marinovanou omáčkou. Vše podané s bílým vínem. A přesně tak mi kratičké eponymní EP s délkou sotva třináct minut připadne. Všechny čtyři šílenosti jsou však natolik chytlavé, že si je pouštím pořád dokola. Jsem starý cvok, co obdivuje žánrové jistoty, ale i jejich nabourávání. Tryptamyne jistoty boří a přestavují. Mixují extrémní krátké řezby se stylem bossa nova podané progresivními prstolamy. Kluci své nástroje bravurně ovládají. Obdivuhodně roubují na krkolomně mohutné stavby intimní atmosféru a chytlavé melodie. I pěvecky jsou pestří. Do prasečího ryku napasují melodické vokály se samozřejmostí starých pardálů.

 

Budu doufat, že Tryptamyne není dalším výkřikem do tmy a že se dočkáme další nahrávky, která bude stejně bláznivá a výtečná jako tohle kratičké EP. Nedělní povídání zakončím prázdným konstatováním, že pokud budou existovat podobné nahrávky mladé krve, nemám o vývoj extrémní zábavy strach.

 

 

Kapela: Tryptamyne
Album: Tryptamyne
Styl: avantgarde/technical death/grind
Vydáno: 2019
Země: USA
Vydavatel: Vargheist Records

Odkazy: bandcamp / facebook

 

Sestava:

Mike Pruzensky – baskytara, kytary, doprovodný zpěv

Timmy Dodd – bicí

Brad Dodd – zpěv, perkuse



  DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Lomikar / 22.9.21 16:10

Osobně si myslím, že to je kvůli tomu, že v době kdy tak nějak se metal-archives dávalo dohromady, tak byly nebo se dostávaly do popředí žánry typu právě nu-metal, metalcore, různý indusy a elektro-metalový fúze, vůči kterým se metly tehdy hodně ohrazovali a tohle byl důsledek, kterej je dneska spíš takovou archiválií tehdejšího debilního metalovýho elitářství. S rozmachem žánru se jim to pak rozložilo na kousíčky a můžeme tam najít bizáry tohohle typu: https://www.metal-archives.com/artists/Karel_Gott/803087 Nejvíc mě pak baví takový ty projekty, který natočili kdysi jednu metalovou desku a pak 35 disco-popovejch a k tomu haldu singlů apod, takže tam mají zajištěnou doživotní přítomnost a někdo jim tam pořád pečlivě spravuje každej pšouk.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky