Článek: Nedělní poslech 120

OZVĚNY

/ zpátky na seznam článků

Nedělní poslech 120

Garmfrost26.1.2020

Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme americké Tryptamyne a jejich eponymní EP.

Dobrou chuť, pokud právě obědváte a vy ostatní se pohodlně posaďte. Poslední lednovou neděli jsme si pro vás připravili malou chuťovku v podobě kratičkého eponymního EP mladého úderného tria z Los Angeles Tryptamyne. Všechny členy pojí fungování v bezvýznamných smečkách jako Marburg nebo Doctor Professor, které stejně jako Tryptamyne holdují technickému death/grindu. Kluci evidentně nejsou spokojeni se stavem dřívějších kapel, a proto rozjeli další projekt, tentokrát rozdováděnější a odvážnější než zmíněné bandy.

Bratři Doddové s kamarádem Pruzenskym svoji hudbu na oficiálním facebookovém profilu popisují jako technický avantgardní apoplektický (ať už je to, co chce - hehe) jazz grind blackened crossover obliterační metal s nádechem citronu a extra marinovanou omáčkou. Vše podané s bílým vínem. A přesně tak mi kratičké eponymní EP s délkou sotva třináct minut připadne. Všechny čtyři šílenosti jsou však natolik chytlavé, že si je pouštím pořád dokola. Jsem starý cvok, co obdivuje žánrové jistoty, ale i jejich nabourávání. Tryptamyne jistoty boří a přestavují. Mixují extrémní krátké řezby se stylem bossa nova podané progresivními prstolamy. Kluci své nástroje bravurně ovládají. Obdivuhodně roubují na krkolomně mohutné stavby intimní atmosféru a chytlavé melodie. I pěvecky jsou pestří. Do prasečího ryku napasují melodické vokály se samozřejmostí starých pardálů.

Budu doufat, že Tryptamyne není dalším výkřikem do tmy a že se dočkáme další nahrávky, která bude stejně bláznivá a výtečná jako tohle kratičké EP. Nedělní povídání zakončím prázdným konstatováním, že pokud budou existovat podobné nahrávky mladé krve, nemám o vývoj extrémní zábavy strach.

Kapela: Tryptamyne
Album: Tryptamyne
Styl: avantgarde/technical death/grind
Vydáno: 2019
Země: USA
Vydavatel: Vargheist Records

Odkazy: bandcamp / facebook

Sestava:

Mike Pruzensky – baskytara, kytary, doprovodný zpěv

Timmy Dodd – bicí

Brad Dodd – zpěv, perkuse

DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

David / 10.2.21 13:14

Ahoj, snažil jsem se dohledat podrobné specifikace a manuály jak od recieveru, tak Tvých repro. Reciver ve stereo módu dokáže vyprodukovat Tebou uvedených 2 x 100W při 4 Ohmech, což je dost, nicméně Linn Keilidh, požadují minimálně 60 W na kanál... přičemž specifikaci citlivosti se mi zaboha nepodařilo nikde vyšťourat. Dá se předpokládat, že repro nebudou nijak "přecitlivělé" a při svém provozu budou trochu víc papat. Obecně to vypadá, že na zesilovač budou poměrně náročné. Tvá kombinace je v zásadě co do čísel, která jsou dostupná, sladěná, což jsi sám uvedl hned na začátku podle svého vlastního pocitu. Jestliže jsi spokojený se zvukovým projevem své hi-fi sestavy, dosáhl jsi, bez ohledu na jakákoliv čísla, cíle... tedy alespoň dílčího. Do té doby, než tě začnou tížit vydělané peníze z přesčasů a všetečný hlas skřítka našeptáválka, který neustále opakuje, že by to mohlo být přeci jen o něco lepší:-) Prostor ke zlepšení je vždy:-) Záleží na tom, kde osobně cítíš, že by mohla být největší slabina Tvého řetězce... Můžeš zkusit třeba jiný stereo zesilovač namísto AV recieveru, kabeláž, repro... podle svých vlastních možností a osobních preferencí. Docela by mě zajímal zvuk Tvých repro, podle dostupných materiálů - možností zapojení vypadají jako celkem komplikovaná záležitost..