Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
Nedělní poslech 121

Nedělní poslech 121

Victimer2.2.2020
Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme kapelu Blue Hummingbird on the Left a její debutové album Atl Tlachinolli.

Prokletý facebook. Na sklonku roku jsem ve spojení s labelem Iron Bonehead narazil na roční zúčtování jednoho extrémně laděného maniaka a postupně se prodíral jeho žebříčkem zkažených hodnot. Ve výčtu jeho oblíbenců jsem narazil také na jméno Blue Hummingbird on the Left a už po prvních tónech jsem měl se svou vrozenou zlomyslností až nebezpečně jasno. Tento typ odkrývání starých kultů mi bude po vůli. Blue Hummingbird on the Left jsou zanícení mezoameričané uctívající staré tradice a zvyky Aztéků. Mají pudy válečníků a skrze zhýralou temnotu black metalu provolávají k nám obyčejným smrtelníkům slávu starých mýtů.


Jejich debutové album mě prakticky ihned odrovnalo nekompromisním spojením démoničnosti, podzemní špíny a síly pohanských tradic, která je zde zastoupena víceméně pocitově, než aby na osud nahrávky nahlížela z první linie. Tedy až na výjimky typu rozjezdu v songu Rain / Campaign. Jinak je Atl Tlachinolli především mrzká vášeň, ze které čpí aura a duch starobylé surovosti black metalu, jenž určuje pravidla. Albu nejsou cizí ani nevtíravé melodie a solidní porce chytlavosti, ale i tyhle parametry podléhají animální síle, která album pohání. Ta hraje prim. Epika je zašpiněna, tančit se nebude a louče po stěnách jsou pro holky. Tady poteče jejich krev a atmosféru obětování protne jen bláznivý ryk posedlých démony dávné kultury.


Blue Hummingbird on the Left jsou krutí šamani, kteří se s tím moc nepárají. Žádné velké úvody a seznámení s prostředím, jen tvrdá pohanská pravda a neúcta. Podzemím se kromě občasných halekání rozléhají vokální echa, vyštěkávaná do tmy a znějící tak stereotypně, až si na ně člověk prostě zvykne. Patří tam. Kdo rád starobu podobně orientovaných Volahn, jistě najde zálibu i v Blue Hummingbird on the Left. Povedlo se jim poslat do oběhu (ne)citlivě zkažené album, které hraje pravou temnou hru bez řádu a pravidel. Tahle hudba se musí cítit, o ničem jiném to není.

 

 


 

Kapela: Blue Hummingbird on the Left
Album: Atl Tlachinolli
Styl: black metal
Vydáno: 2/2019
Země: USA
Vydavatel: Iron Bonehead Productions
Odkazy: bandcamp (label)

Sestava:
Tlacaelel - flétna, zpěv
Yecpaocelotl - kytara
Coapahsolpol - baskytara
Yayauhqui - bicí



  DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

stupor / 13.1.17 13:36

Čítal som rozhovor s Maynardom, že na novom albume už pracovali dávnejšie, no nejaké zdĺhavé súdne spory s nejakým manažérom, alebo labelom (nepamätám presne), ktoré sa pretiahli na ročné ťahanice posúdoch, ich obrali o energiu a čas sa naplno venovať tvorbe. Chceli túto kapitolu uzavrieť aby k novému albumu pristupovali s čistou mysľou - nečudujem sa im. Ten súd by už mal byť skončený a nový album by mal byť tvrdší, riffovejší, metalovejší, bubeník v plnej miere využíva dvojšľapku a tak...preto sa neviem dočkať. Už 10000 Days niektorí odsudzovali, že to už nieje ono, no po nespočetných vypočutiach možem za seba povedať, že je to stále ONO (a teraz nemyslím našu avantgardnú formáciu z BA). Svoj TOP 2016 som skopíroval z Wordu a potom priamo tu som si ho porozdeľoval na odseky - no nefungovalo to, niektoré moduly webstránok to proste robia.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Bhut / 2.2.20 9:55odpovědět

druhý pohled: https://www.echoes-zine.cz/recenze/blue-hummingbird-on-the-left-atl-tlachinolli

Victimer / 2.2.20 13:21odpovědět

K*rva... :) toho jsem si vůbec nevšiml. Hlavně, že jsem si mohl vybrat, co sem dám, ha... Sorry jako...

Sarapis / 2.2.20 21:49odpovědět

Za stojednadvacet Nedělních poslechů teprve druhý případ...myslím, že furt dobrý :-)

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky