Článek: Nedělní poslech 126

OZVĚNY

/ zpátky na seznam článků

Nedělní poslech 126

Garmfrost12.4.2020

Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme kanadský projekt Kalseroth a jeho debut Sepulcher for the Forgotten.

V dnešní chvíli pro písničku se budeme věnovat jednočlennému projektu Kalseroth, za kterým stojí pracovitý chlapík jménem Yves Allaire, avšak na scéně známý pod přezdívkou Evillair. Tvoří už od devadesátých let, nicméně poslední roky se věnuje výhradně sólovým projektům, načernalému funeral/doomovému Graven Dusk a blackovému Nordicwinter. Ohlasy na nahrávky mívá lehce nadprůměrné, nijak však oslavné. Je možné, že se vše změní v případě jeho nejnovějšího dítka, black/deathově pochmurného marastu Kalseroth, jemuž vyšel debut Sepulcher for the Forgotten.

kalseroth

Coby inspirační zdroje uvádí Evillair pestrou smetánku kapel, které mixovaly nebo mixují black s deathem. Osobně v jeho tvorbě Behemoth, Belphegor, Naglfar nebo Dissection neslyším ani v náznacích. Narozdíl od jmenovaných se hudebně Kalseroth spíše plazí, je ohavnější a méně honosný. Nikoho by neměla překvapit instrumentální zdatnost už jen s ohledem na roky, které je součástí scény. Za tu dobu by se rozehrál i naprostý nýmand. Takže, je tu sice debut nového projektu, ale tvořený zkušeným muzikantem, který za svoji kariéru prošel snad všemi nástroji. Kytarou a baskytarou počínaje, klávesovými a bicími nástroji konče.

Více než hudební vzory jsou z Sepulcher for the Forgotten znát odkazy k H.P. Lovecraftovi a jeho mýtů o Cthulhu. Při poslechu Kalseroth cítím vzdálené mumlání kněží vyvolávající Prastaré ke konečnému návratu. Hudba se kolem vás obtáčí jako zapomenutá nestvůra a syčí hnusným hlasem. Album zdobí jak velice příjemný zvuk, tak obraz Chimera od Louis Jean Despreze, který se k obsahu Sepulcher for the Forgotten náramně hodí.

Kalseroth se z hlubokého undergroundu zatím asi nedostane, nicméně stojí přinejmenším za vaše povšimnutí. Stojí za ním nadšenec, kterému nechybí jak smysl pro kreativitu a zajímavé nápady, ale hlavně osobní nadšení, díky kterému vydává další a další nahrávky. V těchto dnech mělo Sepulcher for the Forgotten vyjít i fyzicky, nicméně mu label realizaci kvůli epidemii koronaviru zrušil. Narozdíl od drtivé většiny neposlouchatelných one-man projektů jsou ty Evillairovi přinejmenším povedené.

Kapela: Kalseroth
Album: Sepulcher for the Forgotten
Styl: death/black metal

Vydáno: 2020
Země: Kanada
Vydavatel: vlastní cestou

Odkazy: bandcamp / facebook

Sestava:

Evillair - všechno

DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Milix / 13.7.18 13:15

Hmm, kolik mě to stálo času , úsilí i financí než jsem přišel na to , že problém není v mém technickém zařízení ale ve zdroji který se snažím kvalitně reprodukovat.Na vše jsem přišel úplně náhodou, vcelku už nešťastný jsem si myslel že prostě špatně slyším a téměř jsem rezignoval.Potom mě ale napadlo vytáhnout s krabic svůj starý gramofon a tape deck včetně LP desek a audiokazet které jsem si nahrával před cca 25-30 léty a pochopil jsem že , slyším naopak právě velmi dobře. Znovu mám radost z hudby kterou mám rád a to napříč celým spektrem různých žánrů.O kvalitu reprodukce jde především , pochopil jsem.Tohle poznání mě donutilo se více zajímat co se to děje , máme mnohem lepší technicé možnosti ale výsledek je horší než dříve. Nakonec jsem velmi zredukoval svůj novodobý archív hudby a dnes už si dávám hodně velký pozor na to co si přinesu domů. V tomhle je vlastně i odpověď na to proč jsou LP desky opět na výsluní , není to jen nostalgie a ani lepší technická kvalita ale technologické možnosti které nedovolují zkazit tak úplně a jednoduše nahrávku jako na digitálních nosičích. Reprodukovaná hudba má dávat radost a ne být příčinou toho proč nás bolí hlava.