Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Tedy jak kdy. Rok 2013 je zatím mladý a velké věci by měly být ještě před námi. Přesto už máme v merku několik nahrávek, které se jistojistě neztratí ani v celoročním zúčtování. Kdyby místo nadcházejícího velikonočního šlehání došlo nějakým vesmírným omylem k novoročnímu přípitku, mohli bychom si říct, že ten rok 2013 nebyl zas tak zlej. A to je příjemné zjištění. Pár indicií lze nalézt už v tomto článku. Jen tu rtuť na teploměru by to chtělo krapet výš...

// Jirka D.      

Placebo – Placebo (1996)  ochutnávka

Pro Placebo jsem měl vždycky slabost. Mix stísněného a studeného pocitu, který vyzařuje z grafiky jejich CDček, v kombinaci s dobře šlapajícím rockem a vizáží Briana Molka, tvoří zajímavou a těžce stravitelnou sloučeninu líbivého a nevkusného. A to mě na Placebo vždycky lákalo, přitahovalo a začalo to právě u jejich eponymního debutu.

Suffocation – Pinnacle of Bedlam (2013)  ochutnávka

Nové album Suffocation patří k těm, které vás zvedne ze židle. A nebo do ní pevně usadí, záleží, jak se u vás projevuje reakce na dobře provedenou desku.

Bring me the Horizon – Sempiternal (2013)  ochutnávka

Od první synťákové linky mi hlavou koluje otázka, proč chtějí BMTH znít jako ostřejší Linkin Park? Nejen v synťácích, ale i ve snaze vokalisty vecpat se do rejstříků Chestera Benningtona mi ta podoba přijde až zarážející. Ke kapele jsem přistupoval nepolíben a odcházím lehce zmaten … a to se ani nezmiňuju, jakým průšvihem je zvuk.

Six Feet Under – Unborn (2013)  ochutnávka

Byl jsem jenom zvědav, co nového u Six Feet Under od nedávné řadovky “Undead”. Takže: nového vůbec nic a i to staré je o dost zajímavější. Dokonalý kopec nudy, který snad nejde brát vážně.

// Victimer

Todtgelichter - Apnoe (2013)  ochutnávka

Vývoj této německé kapely mám rád a pokud pokračuje on, pokračuji i já se svými poslechy. Už minulá deska “Angst” připravila kovaným blackerům ránu pod pyramidami posetý pás a nechala se vést na progresivní vlně jak vystoupit ze tmy a hodit do té černé kapku bílé. Novinka jde v mnohém ještě dál. Směs rocku, metalové agresivity, elektroniky a atmosféricky slušně vystavěných písní, to jsou dnešní Todtgelichter. Můj tip!

October Falls - The Plague of a Coming Age (2013)  ochutnávka

Kariéra October Falls má mírně stoupající tendenci, a to potvrzuje i letošní novinka, kterou považuji v chronologii finského mizantropa Mika Lehta za nejdotaženější počin. Přírodní mystika uschovaná v každé skladbě zůstává zachována, melancholie a typický vokál jakbysmet, jen je vše skladatelsky na momentálním vrcholu a prožitek je tak opravdu důvěryhodný.

Aosoth - IV: An Arrow in Heart (2013)  ochutnávka

Tak tohle hodnotím velmi vysoko. Francie, nemravná disharmonie, čertovská kopyta, hutnost a samozřejmě absence dětských variant na téma “jak být chorý a zlý”. Noví Aosoth jsou choří a zlí, to je bez debat. Ještě nemám dostatečně naposloucháno, ale to, co slyším, sype popel z bran pekelných na mou hlavu a kroutí ji všemi směry. Bolí to, věřte mi.

Rotting Christ - Κατά τον δαίμονα εαυτού (2013)  ochutnávka

Není alba těchto Řeků, jimž Kristovo tělo zrovna nevoní, které bych neslyšel. S aktuální deskou se to má tak, že jsem si ji zamiloval. Není totiž nad to, když kapela ví co a jak, v tomto směru se spojením black metalu a mohutných chorálů, či symfonií. Tam, kde vidím Septic Flesh jako přeplácané a překombinované, jsou Rotting Christ 2013 vyladění a v ideálním rozpoložení.

De Arma - Lost, Alien and Forlorn (2013) ochutnávka  naše recenze

Pohodovka na pomezí rocku a post black metalové atmosféry, která své pohodové účinky uplatňuje nekomplikovaným vyzněním, ve kterém lze cosi nalézt. Na druhou stranu trpí nepovedeným vokálem a pár písní je vskutku slabých. Celek ale akceptuji a svým způsobem ho mám rád. Také proto, že občas díky kytarám slyším mé milované Discouraged Ones od Katatonia. Deska, na kterou se názory budou lišit, některého chytne, jiný se bude smát primitivnímu písničkářství.

// Sarapis

Warrel Dane - Praises To The War Machine  (2008)  ochutnávka

Sólovka zpěváka Nevermore ztělesňuje heavy metal v moderním pojetí s klávesami, který skalní fanoušci jeho domovské kapely asi nebudou poslouchat s bezbřehým nadšením. Je to měkčí než Nevermore, je to melodičtější než Nevermore, někdy je to i hodně sladké. Thrashový hobling je zde v naprosté menšině, spíš se hraje na hardrockovou notu, sílu melodií a občasné drsnější zarytí do strun kytar. Pár songů je velmi povedených (otvírák “When We Pray”, “August”, či závěrečná “Equilibrium”), některé jsou nic moc (např. nudná balada “Your Chosen Misery”). Pro milovníky Daneova hlasu je tohle album určitě zajímavé, on zde totiž opravdu zpívá a to skoro pořád. Pro zemitější muziku s jeho vokálem však vraťte svou pozornost k Nevermore a Daneovu sólovku nechte v klidu spát.

Vemod - Venter på stormene  (2012)  ochutnávka

Při poslední temné seanci s kolegy ze Severní Moravy došlo i na tuhle zvláštní nahrávku, která se vyloupla z norských luhů a hájů. V pozadí tohoto alba se krčí postavy z proslulých One Tail, One Head a Mare, ukrývající se v hlubokých lesích v nehostinném kraji osvětleném náznaky polární záře. Z nahrávky příjemně mrazí jako když se koukáte na blizard za oknem a nohy máte v lavoru s teplou vodou. Zato nepříjemně z ní mrazí, když ji máte v uších někde večer o samotě v opuštěné části kalamitně zasněženého města (vyzkoušeno 18.3.). Album nemám ještě úplně zaryto v paměti, ale mám jasno v tom, že jde o mimořádné dílko. Takové, které si určitě zaslouží recenzní řízení s dobrým koncem.

Stormwitch - Beauty and the Beast (1987)  ochutnávka

Jelikož se tu začíná na heavy metal škaredě nahlížet (podobně jako když na parket diskotéky vkročí párek korpulentních čtyřicátníků), je načase ho více podpořit. Zvlášť když ho mám pořád rád! Toto album je v diskografii Stormwitch asi poslední opravdu dobré, po něm už to šlo do komerčna a následně i do kopru...Sice nevím, v jaké formě jsou Stormwitch v novém tisíciletí, ale to nechávám zatím stranou. Na “Beauty...” už se nachází pár líbivých popěvků (titulní song, hezká balada “Tears by the Firelight”), ale také skvělé šlapavé songy (za všechny uvedu pirátskou pecku “Tigers of the Sea” - ta je boží) a to z něj dělá parádní jízdu. Díky dlouholetému osobnímu vztahu k albu snadno přehlížím nedokonalosti, ale čert to vem. Žeru jim to a už se na tom asi nikdy nic nezmění.

// Garmfrost

Rotting Christ - Κατά τον δαίμονα εαυτού (2013)  ochutnávka

Ježíšci mi letos nadělili předčasný dárek, ze kterého jsem totálně nadšený. Prvotřídní temný metalový nášup s mytologickým přesahem do všech možných koutů světa. Uvolněné melodie a nervní nářez v jednom. Sakis nezklamal!

In Vain - Ænigma (2013)  ochutnávka

In Vain zrají jako víno. Lehce ze svého death metalu slevili a o to víc probrousili progresivní stránku svého umění. Navíc většina tvoří live sestavu Solefald a tento fakt jakoby uvolnil až avantgardní přístup k žánru. Poslech Ænigma je radostnou událostí. Vynikající zpěvy, tentokrát i ty brutální nevyčnívají a neruší nadpozemské melodie tvořené jakoby  radostnou melancholií.

Saille - Ritu (2013)  ochutnávka

Mladíci z Belgie dokazují, že i v současnosti může klávesový black nabídnout skvělé momenty. Neubrání se přirovnání ke klasikům žánru, ale na rozdíl od nich je Ritu svěží a fakt dobře se poslouchá.

Paradise Lost - Tragic Idol (2012)  ochutnávka  naše recenze

Paradise Lost mají v mém srdci zvláštní výsadní místo nedotknutelnosti. I když ne vždy jsem byl s jejich deskami plně spokojený, Tragic Idol splňuje vše, co od nich očekávám. Tedy skvostné kytary, Nickův zpěv a opět mrazivá atmosféra jejich písní. Neuplyne týdne, abych si tuto desku nepřipomněl.

Christian Death - Born Again Anti-Christian (2000)  ochutnávka

Pamatuju na moje nadšení z černoty čpící z hnusné uskřípané desky a taky ze spojení s Danim Filthem, který si zde taky parádně zakvílel. Ta krutá temnota, záhrobní plazivá vášeň, která zamořovala podivínské posluchače, promlouvala a promlouvá k mému černému srdci syčivou omamnou chutí. Peek and Boo v obou verzích cupuje bušící srdce na cucky. Nervy drásající Maitrinin jekot klidu rozhodně nepřidá. Jakkoliv jsem byl fandem Christian Death, od poslechu tohoto zla na ně nedám dopustit. Asi se k mrazivým nocím hodí víc než dost, protože Born Again Anti-Christian poslední dobou opět proháním věží.

// Bhut

Aosoth - IV: An Arrow In Heart  (2013)  ochutnávka

Už v době, kdy kapela vydala dílo III jsem na ně pěl chválu. Nyní si podobné vyzdvihování opět neodpustím. Čtyřka se mi líbí snad ještě víc. Chorá, valivá, podmanivá černota. Styl, který zbožňuji. Úžasná práce, na kterou bude i nějaká ta recenze.

Cult Of Fire - Triumvirát  (2012)  ochutnávka

Ze všech možných i nemožných koutů na mne doléhá chvála téhle kapely. Neodolal jsem a po nahrávce se podíval. A co na to tedy říkám? Jsem spokojený, jak sviň. Okultní black metal obrovského formátu. Mé očekávání bylo předčeno. Kvlt ov Fire!

Inter Arma - Sky Burial(2013)  ochutnávka

Ještě jsem se ani pořádně nerozkoukal mezi novinkami tohoto roku a už tu mám svého žhavého adepta, kterého neopomenu v hlasování o album roku. Možná se jen horlivě chvástám a nadšení časem opadne, ale v současné chvíli tvrdím, že tohle mě posadilo, uzemnilo a otevřelo ústa. Nechci škatulkovat, jelikož tohle snad žánr ani nemá. Výtečná práce nejen pro náročné uši.

Darkthrone - The Underground Resistance (2013)  ochutnávka

Někdo má svůj Pink Floyd, jiný zas Led Zeppelin, já mám Darkthrone. Lze snad nebýt spokojený s některým počinem téhle kapely? Starý thrash jak prase!

Germ - Loss  (2012) ochutnávka

Kdysi jsem se rozplýval nad albem Wish. Teď tu poslouchám nástupce Loss a dojmy jsou zpočátku rozpačité. Příliš hladivých tónů mi nesvědčí. Sladkost v puse narůstá, ale po nějakém čase se nevole zlomí. Teď, když jsem rozbil krustu hebkosti nacházím strhující vnitřek s galakticky výpravnou aurou. Vynikající zážitek. Relaxační záležitost.

// Sorgh        

Mayhem - Chimera (2004) ochutnávka

In Vain - Ænigma (2013) ochutnávka

Neurosis - A sun that never sets  (2001) ochutnávka

Dagoba - Face the colossus  (2008) ochutnávka

// Ruadek

Patricia Barber - Smash (2013)  ochutnávka

Vysoké jazzové umění, skvělý zvuk a písničkovější forma obsahu. Jedna ze zásadních dam současného jazzu z Chicaga a její v pořadí třináctá deska, z nichž většinu vydala pod prestižním vydavatelstvím Blue Note.

Postcards from Arkham - Oceansize (2012)  ochutnávka

Česká deska světových rozměrů a kvalit. Post-rock od uctívačů H.P. Lovecrafta.

Wintersun - The Time I (2012)  ochutnávka

Kdysi to byl death metal, který nijak nevybočoval a příjemným melodickým spádem potěšil. Dnes je to power metalová symfonie s dávnou příchutí černých tradic s výbornými vokály a skutečně zajímavými aranžemi.

Asaf Avidan - Different Pulses (2012)  ochutnávka

Izraelský hudebník, zpěvák a textař. Tento blues-rockový objev s naprosto nezaměnitelným hlasem, mne svým až hypnotickým albem dostává den co den.

Varttina - Utu (2012)  ochutnávka

Dalo by se říci: konečně nové album a je to tak. Po pěti letech je tu novinka, na které se mnoho nezměnilo ale stále dokáže příjemně pohladit a rozkmitat kopyta i staré kobyle.

// Bodin

Darkthrone - The Underground Resistance (2013)  ochutnávka

Staří dobří Darkthrone jsou zpět s novým albem a všem remcalům nakopali prdel. Z The Underground Resistance se mi vyklubal horký adept na desku roku. Tak pohodovou nahrávku už jsem dlouho neslyšel.

Wardruna - Runajlod-Yggdrasil (2013)  ochutnávka

Yggdrasil jakožto slíbený druhý díl trilogie Runaljod představuje hudební a duševní očistu. Tahle deska nejen má hloubku, ale nabáda i k oslavě pohanských božstev a runového písma. Deska, z které mě mrazí v zádech.

Blotted Science - The Machinations of Dementia (2007)  ochutnávka

Pánové Ron Jarzombek, Alex Webster a Hannes Grosmann se před léty setkali a nahráli tento hudební skvost. Přiznávám, že o Blooted Science jsem neměl vůbec ponětí. O to více mi spadla brada při poslechu této desky. Instrumentální death metal jako řemen s nádherným zvukem.

Six Feet Under  - Unborn (2013)  ochutnávka

SFU jsem několik let neposlouchal. Nějak jsem neměl pochopení pro jejich hudební směr a cloumalo mnou velké zklamání z jejich tvorby. S Unborn měním svůj názor. Nejen s ní, ale i s předchozí deskou Undead chytila kapela druhý dech a připravila velmi slušný material.

Benea Reach - Possession (2013)  ochutnávka

Progresivní metalcorový uragán z Norska. Podobnému stylu se víceméně vyhýbám, ale tato kapela je světlá výjimka. Possession je deskou na mnoho poslechů a opravdu se mi líbí čím dál více s každým poslechem.