Článek: Nedělní poslech 127

OZVĚNY

/ zpátky na seznam článků

Nedělní poslech 127

Victimer10.5.2020

Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme kapelu Golden Light a její debutové album Sacred Colour Of The Source Of Light.

Dnes je to celé o jedné půlhodinové cestě za oceán, o dvou členech paktujících v dalších projektech a silné mysticky atmosférické auře černého kovu. Baví mě ten sound, kdy surovou jednotvárnost prokládají podivné atmo vsuvky. Svou troškou do mlýna abstrakce přispívají i Golden Light, další z nových a neokoukaných těles parazitujících v nečistých vodách black metalu.

Black metal Golden Light je hříšná resonance. Dutá a stereotypní špína seškrabaná odkudsi ze tmy sklepního výklenku. Strojově hypnotický tlukot s minimem změn, které protíná něco nevysvětlitelného, co mě láká studovat. Něco, co má symbolizovat dotek magie a neohraničeného universa.

Mám rád současné spolky vystupující z řady, jejich spontánní uchopení chorého materiálu, aniž by následovali či snad přímo kopírovali své mnohdy zdatnější předchůdce. Golden Light jen sotva převrátí dějiny black metalu naruby, ale to jejich pojetí má své kouzlo. Jejich kombinace primitivní sbíjené a specifické atmosféry je zkrátka zvláštní.

Pokud si první skladbu Sceptre of Solar Idolatry vyložím jako seznamovací akt s prostorem Golden Light, druhá věc The Western Gate se nese v těžce vibračním hlukoriu zatemnění, kdy jen čekám, že ten ubíjející tlukot utne něco nezemského. Jde však jen o náznaky. Pořádně se tak stane až ve skladbě třetí, kdy se sound kapely krásně rozevře. Splašený dusot neustal, ale atmosféra je vepředu a samospuštěný vizuál je blahem bez sebe. Závěr v podobě titulní skladby vrací vše na start a opakuje ten zvláštní potah splašených kladívek.

Golden Light nejsou úplně jiní než kolegové ve zbrani, přesto v nich něco vězí. Ta divá hra se světlem v režii black metalu s divým soundem, jenž je hlavní esencí alba a nadřazen všemu ostatnímu, prostě učinkuje.

Kapela: Golden Light
Album: Sacred Colour Of The Source Of Light
Styl: black metal
Vydáno: 4/2020
Země: USA
Vydavatel: Iron Bonehead Productions
Odkazy: bandcamp (label)

Sestava:
E. Henderson - obsluha nástrojů
Meghan Wood - zpěv

DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Kobdzey / 25.3.14 12:03

Diky moc za vyborny osvetovy clanek. Jako muzikant i zvukar se pod nej podepisuju treba i vlastni krvi. Diskuze pod nim jen podtrhuje skutecnost,ze jeste stale si spousta lidi tuto problematiku nechce uvedomit - pisu nechce,ne ze neumi,ale proste nechce. Znam to,kdyz lidem zacnu takto vysvetlovat,ze limitaci se ten zvuk deformuje a neprirozene pumpuje,ale pro ne je proste dulezitejsi,ze jejich nahravka prerve ostatni. Nicmene ve svete uz je Loudness War na ustupu a to ze zasadniho duvodu - vetsina novych prehravacu od Apple - Ipady,Iphony,Ibooky,Ibooky a ja nevim jeste co I, maji v sw aplikacich pluginu,ktera,zjednodusene receno, srovnava hlasitost nahravek ze 70-80 let s temi soucasnymi a to tak,ze ty soucasne proste snizi (treba i o 10-20dB) vysledkem je pak fakt,ze ty tzv.moderni vedle tech starych zneji primo strasidelne,coz neni pro ne dobre vysvedceni. Treba Metallica jedno sve totalne prervane album musela vydat znova a tiseji,protoze ji to puvodni fanousci proste hodili na hlavu. O celkove hlasitosti bohuzel casto rozhodovali typ producentu - jak je nazvat - veprova hlava me napada - neb oni razili nazor,ze hlasitejsi je lepsi (v psychologicke rovine hlasitejsi vyplavuje vice adrenalinu do mozku,proto se to lidem zda lepsi). Nastesti se blyska na lepsi casy a lidi jako Dave Pensado,Alan Parsons a mnoho dalsich prednich zvukaru, opet zacinaji udavat trendy svetoveho zvuku a produkce bez pocitu,ze bojuji s vetrnymi mlyny.