Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

// Jirka D.

Ulver - Flowers of Evil (2020)  ochutnávka

Poslední desky Ulver nesleduju nijak poctivě a asi byste mě v pohodě nachytali z neznalosti. Tu novou jsem si poslechl více méně ze zvědavosti, možná z popudu celkem provokativního obalu. Oproti němu je hudební obsah tak nějak nekonfliktní, dělající na mě dojem Depeche Mode na půl plynu. Takový synth popík pro starší a pokročilé. Proč ne, ale že bychom spolu dokázali fungovat nějak dlouhodobě … to asi nedopadne. 

Mothers of Invention - Absolutely Free (1967)  ochutnávka

Naprostá klasika mého oblíbence ještě v týmu Mothers, který se hned v počátku rozhodl jet po úplně jiné koleji než zbytek hudebního světa ... a vydrželo mu to navždy. Deska Absolutely Free nepatří k nejlehčím, ale přesně zapadá do počáteční éry Mothers se svatou trojicí Freak Out! (1966), Absolutely Free (1967) a We’re Only In It For The Money (1968). Začít můžete klidně touhle, ale znát musíte všecky. 

Creedence Clearwater Revival - Bayou Country (1969)  ochutnávka

Návratů do minulosti je v mém případě čím dál víc, asi to přichází s věkem, těžko říct. Jenže ty desky mají něco do sebe a asi proto pořád žijí a oslovují … v tomto případě i po víc jak padesáti letech. Dneska má album problém vydržet v prostoru víc jak padesát dní. Prostě nová doba. 

Marilyn Manson - We Are Chaos (2020)  ochutnávka

S novinkou od Marilyna Mansona jsme ve fázi raného seznamování, takže na velká slova je ještě moře času. První dojmy jsou takové šedivé a nezajímavé, trochu jako před lety u desek Eat Me, Drink Me (2007) a The High End of Low (2009). Manson byl pro mě vždycky provokatér, což možná platí textově (nevím, texty jsem si nepřekládal), ale hudebně je to čajíček. Dám tomu čas. 

Jethro Tull - A (1980)  ochutnávka

Deska Jethro Tull, na kterou se (mám ten pocit) trochu zapomíná. S jasným osmdesátkovým odérem a pravda, člověka snadno zlákají nedávno vydané vinyly ze sedmdesátek s remixem od Stevena Wilsona. To je lahůdka. Ale i tahle věc, která původně vznikala jako sólovka Iana Andersona a má neskutečně šílenou zadní stranu obalu, stojí za pečlivý poslech. Zkuste první song Crossfire, z něhož je cítit obrovský nadhled kapely, lehkost, hravost a přitom obrovský hráčský otisk - to by mohla být dobrá vstupenka. V ukázce máte živou verzi, pořízenou v roce 1981, takže ano, je to trochu zločin proti lidskosti … holt osmdesátky. 

// Victimer

Ulver - Flowers of Evil (2020)  ochutnávka

Ulver navázali na předchozí album The Assassination Of Julius Caesar ještě větší přehledností a popovým uchopením svých skladeb. Minulá deska byla pořád dost obsáhlá a experimentální, nyní je ta přijatelnost až radiová. Ulver hrají elektro-pop, výrazně zkrátili své skladby i jejich experimentální povahu. Ta na Flowers Of Evil prakticky neexistuje. Tahle deska se drží při zemi, její manévrovací prostor je na Ulver až nezvykle úzký. Hlavní slovo má Garmův vokál (opět skvělý) a velmi vyrovnané písně, které se jen těžko dostávají mimo svou komfortní zónu. Tentokrát chybí moment překvapení.

Imperial Triumphant - Alphaville (2020)  ochutnávka

Vile Luxury mě v době vydání řádně propleskla, ale taky je pravda, že v nějakém větším zápřahu mi deska doma nehrála. Asi se mi do ní ani moc nechtělo. Alphaville zní více přátelsky a ne tak nepřístupně. Imperial Triumphant se skladatelsky posunuli, prorážejí další možné zábrany a extrém v jejich podání není jen pouhou snahou šokovat. Novinka je pořád těžké sousto, ale je v něm víc pohybu a vzdušnosti, více stylových odboček a vlivů odjinud. Dýchá to, pulsuje. Troufám si říci, že s Alphaville si potykám víc jak s Vile Luxury.

Beyond The Ghost - Eternal Drift (2020)  ochutnávka

Původně jsem si Eternal Drift obstaral jen jako další dobrý ambient od Cryo Chamber, ale na této desce mě baví, jak mne neustále překvapuje a odkrývá ze své strohosti další a další dosud neslyšené vrstvy zvuků. Dostal jsem víc než jsem čekal a proč jsem si nejprve desku pořizoval. Eternal Drift není jen pozadím k jiné činnosti, je to možná má nejhranější věc od zmíněného labelu za poslední týdny.

Atramentus - Stygian (2020)  ochutnávka

Atramentus jsou novodobí funerální mystici a se Stygian debutují. Tři veledlouhé skladby, ve kterých se mísí doom metal, mrtvolná epika a dark ambient. Musím tomu přijít na kloub. Ukázky k albu byly omračující, poslech celé novinky zní o poznání rozpačitěji, ale ještě jsem nedospěl k bodu, abych se do alba naplno ponořil. Hudba Atramentus mnohdy zcela stojí na místě a jako mlha pak zamoří nejbližší okolí. Každopádně hodně urputná a deprimující záležitost s vynikajícím obalem. 

Jaga Jazzist - Pyramid (2020)  ochutnávka

Na Pyramid jsou Jaga Jazzist klidnější a méně překotní, než na minulém albu, kterému se u nás dostalo velkého ohlasu právě pro jeho barevnost a kreativitu. To Pyramid je vlastně úplně na druhé straně a tváří se spíš krotce. Je to v podstatě soundtrack, jemuž velí elektronické plochy a na nějaké excesy a zvraty není příliš prostor. Snažím se s tím sžít, otázkou zůstává, jestli mi tahle poloha kapely přijde zajímavá. Zatím je to tak napůl...

V:28 - VioLution (2007)  ochutnávka

Kapelu V:28 jsme svého času totálně zasklil, přitom je Violution obstojný mix metalu s elektronickým podkresem. Norsko, blízkost k Red Harvest, možná i Thorns, trochu podivnosti v celkovém vyjadřování a funguje to jako před lety. V jedné skladbě hostuje Garm, to poznáte hned...

Skeleton - Skeleton (2020)  ochutnávka  naše recenze

To podstatné je v recenzi. Skeleton v sobě probudili metalového draka a ten šlehá oheň po krajině způsobem, který je mi maximálně blízký. Cítím odkaz Venom, Sodom, cítím staré dřevní riffy a epiku v krátkých, punkem a heavíkem stříklých skladbách. Prach na rakvích je opravdový, není to žádná blbá kulisa místního divadelního spolku.

// Garmfrost

Imperial Triumphant - Alphaville (2020)  ochutnávka

Imperial Triumphant nebyli nikdy z řadového těsta. Ovšem tentokrát se utrhli z řetězu a vytvořili zřejmě nejodvážnější nahrávku. Vše, co zatím jenom naznačovali, překonali, a hranice, kterých se dotýkali, překonali rovněž. Tvář nezměnili, rukopis vlastního šílenství zůstává zachován. Ještě nevím, jestli se mi album líbí, protože se v něm zkrátka nevyznám. Poslouchám ho ale tento měsíc nejčastěji.

Vassafor - To the Death (2020)  ochutnávka

Co se týče Vassafor, tam mám jasno. Pecka! Opět a možná ještě víc než předchozí Malediction. Divoký Phil nestárne, stále je zlý a zachmuřený. Jeho dílo a obzvláště v dresu Vassafor je pěkně nemocné, černé a kruté. Krása!

Árstíðir lífsins - Saga á tveim tungum II: Eigi fjǫll né firðir (2020)  ochutnávka

První dojmy jsou velice kladné. Druhým dílem jsem zatím víc pohlcený, než jedničkou. Album se tváří velice mnohoznačně. Je dlouhé, kruté i tiché, jsou zde chorály, blackové řevy, sypačky i akustické hrátky. Více se rozepíšu v recenzi. To ale až budu mít jasněji.

Selbst - Relatos de angustia (2020)  ochutnávka  naše recenze

Tvorba venezuelských ďáblů Selbst se ke mě dostala až s aktuální řadovkou a musím přiznat, že lépe pozdě než nikdy. Divoce atmosférická bomba se do vás zakousne a nepustí. Z letmých poslechů předchozích děl je znát, že kapela nestojí na místě a roste. Což je každopádně paráda!

Septicflesh - Infernus Sinfonica MMXIX (2020)  ochutnávka

Jak živáky nevyhledávám, tento jsem si nechtěl nechat ujít. Oproti studiovým verzím jsou skladby na Infernus Sinfonca MMXIX skvěle divoké. Orchestrální hradby a sbory nijak nezjemňují brutalitu, na kterou jsme od Septicflesh zvyklí. Výběr skladeb spočívá z post návratového období, tudíž orchestrální vstupy nejsou žádným překvapením. Nedostatek překvapení vyrovnává neúprosný tah a profesionální výkon kapely. Zachycení atmosféry ze speciálního vystoupení se Septicflesh zdařilo na výbornou.

Aversio Humanitatis - Behold the Silent Dwellers (2020)  ochutnávka  naše recenze

Umístil jsem aktuální řadovku Aversio Humanitatis až na chvost svého seznamu, nicméně by se klidně mohla objevit i na začátku. S každým poslechem se krásně rozvíjí a nabízí pod nasypaným nánosem velice příjemné kytarové party a dynamické zvraty. V klidu se přelévá mezi krásnými melodiemi a vzdušnou atmosférou a následně zlými nájezdy v pořádné vichřici. Aversio Humanitatis hrají moderně znějící asi post/black/death. Ač není Behold the Silent Dwellers výjimečným dílem, zaslouží si veškerou pozornost a uznání. Kluci přistupují ke své hudbě upřímně a makají na sobě. Každá jejich deska je lepší a lepší.

// Ruadek

Tento měsíc dostali prostor především epičtí raraši všech možných druhů a ze všech možných lesů a podrostů. Léto, cachtání se ve vodě, pachuť desinfekcí a určitá nutnost popadnout děti a odkráčet do mlhy lesů, pryč od civilizace. Které bylo tento rok všude u nás až moc. Zda se mi to povedlo si nejsem jist, hudebně ale zcela určitě. Ostatně, tohle všechno mi tu duní ještě teď a nehodlám se toho jen tak vzdát. Doba epického skřepčení, které kdysi spoluzakládal Quorthon a k dokonalosti dovedli Summoning, je tady. Takže tento měsíc bez výjimek, jen takto.

Caladan Brood - Echoes of Battle (2013)  ochutnávka  naše recenze

Jů-es blek metal ve spojení s epičností, která líže zadek Summoning mnohdy tak okatě, až to hnije i tam, kde by nemuselo. Jelikož ale dobrého v tomto stylu pomálu jest, tohle rozhodně beru vážně a nechávám se tím unášet velmi rád. Více v recenzi kolegy Victimera.

Veldes - Flameless (2019)  ochutnávka

Ze všech doporučených desek za tento měsíc v mém náhledu asi nejúdernější věc. Slovinsko, kdo by to čekal. Tilen Šimon je docela plodný autor, zatím poslední počin je více než slušný.

Cân Bardd - The Last Rain (2019)  ochutnávka

Zpátky mezi skřítky a skřety, víly a prastaré lesní bytosti. Další klon Summoning, další bájné příběhy, tentokrát s původem umělecké tvorby ze Švýcarska. Hodně rozmáchlé, pestré, mnohdy i slušný vítr v plachtách.

Summoning - Minas Morgul (1995)  ochutnávka

Klasika, od které se většina těchto věcí odvíjí. Tolkien, automaty, skřehotání a velká spousta atmosféry, jakou už asi nikdy v takové kráse nezopakovali. Pecka, kterou od data jejího vzniku poslouchám velmi často. V prvopočátcích ještě na originálce v kazetové formě z Polska. 

Saor - Aura (2014)  ochutnávka

Skotští Saor mají slabší i silnější polohy (jednu z nich recenzoval i kolega Sorgh), Aura z roku 2014 se ale opravdu povedla. Akorát tak syrové a akorát tak rozmáchlé, aby to chytilo a nebyla to křeč. Auru zatím jako jedinou poslouchám pravidelně.

// Sarapis

Almyrkvi - Pupil of the Searing Maelstrom (2016)  ochutnávka

Moje oblíbená islandská kratochvíle Almyrkvi nedávno přihodila do ohně sdílené polínko s The Ruins of Beverast, které k mé radosti zahořelo jasným plamenem. Debutem Umbra jsem dokonce unešen trvale, dosud mi ale chybělo seznámení s EPkem, na němž to všechno začalo. Pupil … nepřekvapuje asi stejně, jako by mě nepřekvapilo album Umbra, kdybych dodržoval řádnou časovou posloupnost. Kráčím galaxiemi a tahám komety za ocas.

Absu - Tara (2001)  ochutnávka

Výstavní šílenec Proscriptor to nedávno zabalil s Absu a rozjel svou osobnější verzi toho samého pod názvem Proscriptor McGovern’s Apsû. Možná to bude nakonec složitější a proměna Proscriptorových uměleckých vizí bude hlubší, ale těžko si představit, že jeho zuřivost a tah na bránu najednou zmizí. Tara je (jak jsem vyrozuměl) považovaná za snad nejlepší materiál od nebožky Absu, což nemůžu posoudit, ale klidně tomu věřím. Album má koule, ale žádné slabiny. Ano, tady to anatomicky jde. 

Control Denied - The Fragile Art of Existence (1999)  ochutnávka

Časem doceňuji toto album pořád víc. Zahraje mi jen dvakrát, třikrát do roka, ale na množství nezáleží. Už je to taková rituální chvíle, po níž je mi vždycky pár vteřin trochu úzko, že to tak rychle skončilo. Je to lahůdka, bohužel jen jednohubka. Když je možnost, obvykle následuje něco novějšího od Death, třeba Symbolic nebo Individual Thought Patterns. Anebo Aymarovo těleso Pharaoh. A tak se v tom někdy motám i pár dní. 

// Sorgh

U2 - Rattle And Hum (1988)  ochutnávka

Somniate - The Meyrinkian Slumber (2020)  ochutnávka  naše recenze

Mayhem - Grand Declaration Of War (2000)  ochutnávka

// Symptom

Ikiru - Ikiru (2015)  ochutnávka

Hard-core po česku.

Astronoid - Air (2016)  ochutnávka

Post-metalová všehochuť s výraznou atmosférou.

Somniate - The Meyrinkian Slumber (2020)  ochutnávka  naše recenze

Velké překvapení na poli domácí blackmetalové scény.

Beyond The Ghost - Eternal Drift (2020)  ochutnávka

Temný ambient na téma uvěznění v časové smyčce.

Hexvessel - Kindred (2020)  ochutnávka  naše recenze

Návrat ke kořenům se finským psychedelikům povedl tak na půl.

Antimatter - Leaving Eden (2007)  ochutnávka

Starý dobrý dark-rock z UK.