Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
Nedělní poslech 134

Nedělní poslech 134

Victimer6.9.2020
Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme kapelu Golgata a její album Skam.

Loni zatoulaný balíček z ruského labelu Satanath Records nakonec dorazil a protože jeho obsah skrývá zajímavé debutující soubory, rád bych je zpětně připomenul alespoň formou Nedělních poslechů. Jejich aktuálnost sice nabrala jistý skluz, ale pořád jsou to nahrávky, o kterých se moc neví a nepíše. Jedním z takových souborů je severské duo Golgata, které před rokem plivlo na svět svou první desku Skam.

 

Skam jsem si vybral pro jeho melodičnost a schopnost nechat tvrdé blackmetalové jadérko ochutnat víc volnosti a zahrozit víc do dálky. Album provází plechový zvuk a notně vytažená basa, která bagruje severskou náturu a nenechá ji vyletět až někam za obzor. Takže žádné folkování, vysedávání u ohýnků a nasávání medoviny. Pošli tam pivko a koukej nasekat dřevo! Golgata hrají primitivní black s pohanským spiritem, vědomi si vlastních kořenů a tradic. Zůstávají spojeni s podzemím a jeho těsným sevřením, a i když se snaží svému soundu dodat na atmosféričnosti, jejich místo je pořád v hlubinách skal.


Takže ano, black metalu Golgata nechybí rázovitá dřevnost, ale ani epické momenty, ze kterých jde cítit hrdost, což podtrhuje klasické zakomponování čistého vokálu na znamení hrdinných popěvků. Není to ale priorita, jako spíš doprovodný prvek. Čistý pagan metal tak kapela nenabízí, na to je příliš věrna uhelným kobkám a zubatému ostří sekyrek. Oni sami Golgata nijak nespekulují a nevymýšlí, jsou zkrátka věrni svému původu a po svém jej prezentují, víc vědět netřeba. A je asi jedno, kam si je každý zařadí.


Skam je slušný debut, který možná nepřináší nic světoborného, je to prostě varianta, jak se zahledět na sever od nás a být v těsném spojení s přírodou, tamním duchem tradic a přitom stále v drsném undergroundu. Takto Golgata beru a takto je představuji.

 

 



Autor: Golgata
Album: Skam
Styl: black metal
Vydáno: 6/2019
Země: Švédsko
Vydavatel: Satanath Records
Odkazy: bandcamp / facebook

Sestava:
Spokesman 2 - zpěv, kytara, baskytara
Spokesman 1 - kytara



  DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Tomáš Corn / 2.3.20 9:20

Myslím, že si nerozumíme v jedné věci. My na tom nelpíme - my se tím prostě už nezabýváme, deska vyšla tak, jak vyšla. Když na něčem lpím, znamená to pro mne vyvíjet aktivitu s cílem něco neměnit - resp. já takhle tomu termínu rozumím. V tomto jsme naopak pasívní, což bych lpěním nenazval. TT se vyjádříl ve smyslu, že máme povinnost mastering změnit. Já mu jeho názor neberu, ale nesdílím ho. Já nesleduji ani Abigor, ani TT a ani jeho kredibilitu ohledně zvukových příprav, do diskuse jsem se dostal kvůli něčemu úplně jinému a ten bulvár jsem tam rozhodně neodstartoval já, ale tým jeho nohsledů, kteří na jeho timeline lakují hejty proti nám (Dead s Euronymousem by si to totiž představovali jinak :D ) a na straně druhé mně ti samí lidé píšou do zpráv, jak jsme úžasní, naše hudba je hluboká a nabízejí nám koncerty, proto je mi ta celá komunita k smíchu. Proto musím popravdě odpovědět, že jsme se rozhodně nepoučili z jeho komentáře, ale z článků, které napsal Jirka zde. Informace v nich obsažené jsem se rozhodl využít u aktuální desky, nikoliv však k vrtání se v nahrávkách už vyšlých. A rovnou mohu zde s vysokou mírou jistoty prohlásit, že stejně tak nebudeme měnit mix a mastering aktuálního dvojalba, protože ho někdo třeba shedává moc čistým atd. Jedinou vyjímkou by byla pravděpodobně nějaká hrubá vada lisu, nebo podobná anomálie, ale jinak necháme naše nahrávky beze změn, jako dobovou stopu naší hudební historie. Se všemi klady i nedostatky. Každopádně musím označit za solidní egobooster, koik pozornosti se nám odstává i od lidí, kteří nejsou našimi fanoušky, to je rozhodně milé :D. P.S.: Třeba nový Devourment je z hlediska zvuku a masteringu megaprasečina a jak nejsem zrovna slamová cílovka, v tomhle žánru jsem lepší ( = více stylu padnoucí) produkci neslyšel, nejsem tedy ten druh posluchače, co by dával palec dolů za nízké DR z principu, pořád je pro mne prioritou vlastní pocit z nahrávky.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky