Článek: Nedělní poslech 14

OZVĚNY

/ zpátky na seznam článků

Nedělní poslech 14

David23.10.2016

Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme kapelu Holygram a její eponymní EP.

K dnešnímu nedělnímu poslechu zabrousíme vstříc našim západním sousedům, konkrétně do Kolína nad Rýnem, odkud pochází partička Holygram. Je jich pět a dle svých slov balancují kdesi na pomezí industriálního krautrocku a post-punku, prý „music for the lost.“ Vznikli zřejmě „někdy v poslední době“ a svá jména vám raději cpát také nebudou, protože prostě tajemství. Jsme mladí, neuchopitelní a máme modrofialově nasvícenou promofotku ze sklepa plného mlhy, ostatní si musíte dle libosti domyslet, dopátrat, dopředstavit. Tedy alespoň co se suchých faktů a historie týče.

Holygram

Nicméně skutečně podstatný akt publikování svého prvého počinu pánové nesyslili kdesi doma v pokojíčku a 12. října vypustili do éteru pětiskladbové debutové EP. Silně načichlé druhou deskou Joy Division, pozdějšími New Order nebo Bauhaus… Osmdesátkový synth-pop, new wave, kdy občas do uší praští plasticky prokreslené bicí jak za největší slávy Kroků Františka Janečka. Táhlé syntetizátorové plochy, post-punková uhrančivost, monotónní rytmus, sem tam utopený zvukový záblesk dílny Kraftwerk, hlas z druhého břehu, špetka post-rockově zasněných dálav. Poněkud roztodivná směska, avšak překvapivě funkční. Holygram nepřehání, nedohání sami sebe do koutů absurdity, nesnaží se trumfnout nepřekonatelné. Po celou dobu stojí nohama pevně na zemi a uvěřitelnost pro ně není jen nedosažitelnou fikcí.

<a href="http://holygram.bandcamp.com/album/holygram">HOLYGRAM by HOLYGRAM</a>

Kapela: Holygram
Album: Holygram

Styl: post-punk // new wave
Vydáno: 10/2016
Země: Německo
Vydavatel: vlastní náklad
Odkazy: bandcamp // facebook

DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Fast-ner / 27.2.20 13:51

Vezmu to velice zkratkovitě přes hodnoty DR z MP3 / 320kbps. Vím, není to úplně směrodatný, ale i tak dostatečně vypovídající. Zde se kapela posunula na průměr šest. Na Budhovi jsou dvě skladby, který jsou na hodnotě pět a jde to slyšet, že tam něco hraje ještě míň, respektive víc. To, že kapela přešla z totálně přebuzený produkce (DR 3 a 4) trpící naprosto všemi nešvary proti kterým loudness war jde, na něco relativně poslouchatelnýho bych asi neprezentoval jako nějaký prozření v rámci loudness war nebo obecně v rámci jakékoliv „dynamiky“ zvuku v rámci metalu, protože ta nahrávka stále stojí na opačný straně spektra. Momentálně je trend takovej, že dost nahrávek je na DR 7 (už i Rutan si dal, zdá se, říct). Takže v rámci atmosferickýho metalu je DR 6 stále „krásně“ ořízlá nahrávka, která není přebuzená za hranici poslouchatelnosti. Mně osobně by třeba zajímalo, jak se kapela poučila směrem k vinylovému vydání. Spousta lidí to nepozná, nedocení, ale to si myslím, že je druhořadá věc a na jinou diskuzi. Ohledně dynamiky. Nový Ad Nauseam bude nahrávka, kde se o nějaké dynamice a přirozeném zvuku půjde bavit. Ale třeba i "raw master by Trey" posledních Morbid Angel je vlastně velice povedená věc.