Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Jirka D.  //

 

Pink Floyd - The Division Bell (1994)  ochutnávka

Svého času moje první deska od Pink Floyd, tehdy mi ještě teklo mlíko po bradě. U ní to všechno začalo, přišla ve správnou chvíli a stala se v pravém smyslu životní láskou. Výjimečné album, ve všech ohledech. Aktuálně dvacetileté.

 

Agalloch - The Serpent & The Sphere (2014)  ochutnávka

Na Agalloch se mi vždycky líbila jejich nepředvídatelnost a schopnost posunovat svůj výraz. Sedla mi i předchozí deska “Morrow of the Spirit”, i ta byla jiná než ty předchozí, ale pořád stejně hluboká a silná. Tentokrát mám poprvé v historii kapely pocit slepé uličky, koukám do zdi před sebou a nevím kam se vydat.

 

Swans - To Be Kind (2014)  ochutnávka

Uf. Další dvě hodiny Swans, další dvouhodinový pobyt v předpokoji šílenství. Rozumný důvod k návratu není, ale vracím se. Pudově.

 

The Wood Brothers - The Muse (2013)  ochutnávka

Americké kořeny. Country, folk, blues, bar a sklenka whiskey. Oproti výše uvedeným Swans je to jako černá a bílá, deprese vedle životní harmonie. Nádherná hudba.

 

Guano Apes - Offline (2014)  ochutnávka

Po minulém průšvihu mohli Guano Apes jen překvapit. Nepřekvapili. Z kapely, kterou jsem kdysi považoval za vynikající a svébytnou crossoverovou formaci bez konkurence široko daleko, se stala bezpohlavní přeprodukovaná blbost typu Die Happy. Smutné.

 

---

 

Victimer  //

 

Type O Negative - World Coming Down (1999)  ochutnávka

K Type O Negative se čas od času vrátím, protože je to zkrátka potřeba. Jejich tvorba ve mně, ještě když se kotlety lehce točily kolem uší a špičáky jen trénovaly na panenkách, způsobila malý převrat emocí. World Coming Down je strašná sabaťárna, ale taky strašně dobrá. Některé rify jednoduše trhají vnitřnosti. Uff, mám to rád...

Godflesh - Hymns (2001)  ochutnávka

Godflesh jsou ve fázi návratu, Justin narozdíl od Peťky Steela neprdí do hlíny, takže lze do budoucna ještě něco čekat. V rámci připomínek se vracím také k Hymns. U této kapely je jedno, jaké album si pustím. Držím se nálady.

 

Helmet - Betty (1994)  ochutnávka

Opět jedna vzpomínková záležitost. Svého času jsem si na písku s Helmet moc nehrál. Byli to kluci z jiné ulice, vypadali divně a dívali se na mě jak na největšího troubu. Dneska jsme páni v letech, chodíme spolu na pivo a smějeme se tomu, co bylo. Betty je pohoda, říznej bigbít a potemnělej rockec bez příkras. Moc fáájn.

Schwarzprior - Schwarzprior (2013)  ochutnávka

Podivná to trojka balancující na hraně EBM, avantgardy a vizí počítačových her. Jsou pořád více na očích nám všem a pořád víc mě osobně baví jejich podivné elektronice naslouchat.  Možná přijde i rozhovor...

Nokturnal Mortum - Voice of Steel (2009)  ochutnávka  naše recenze

Tohle album mám z ukrajinské sbírky národní hrdosti nejraději. Mám dojem, že jsem ho s pocitem nadutosti a pýchy toho roku prezentoval jako nahrávku sezóny strejdy Victimera. Velkolepá to věc. Padne mi na ní vše, každý tón, má neuvěřitelnou sílu. V lesích se pak cítím velmi neohrožený, až prakticky nepřemožitelný bílý muž….

 

---

 

Sarapis  //

 

Steven Wilson - The Raven that Refused to Sing (2013) ochutnávka  naše recenze

Námi zvolené album roku 2013, vše podstatné již bylo řečeno, netřeba dodávat víc. Až na to, že je to nahrávka živá a stále zrající, vyvolávající nové pocity. Nyní si ji užívám zase trochu jinak, jarně.

 

Cales - Bonds of Togetherness (1997)  ochutnávka

Kdyby dneska u nás vyšla nahrávka podobné kvality, věřím, že by se z ní mnozí podělali. Spousta skvělých nápadů, Blackieho úžasné riffy a Mr. Kostelňák za bicími. Vše zní hrozně poctivě, v té době to s nešvary digitálních produkcí zkrátka nebylo tak horké. Za osobní jedničku diskošky Cales mám “Pass in Time”, ale “Bonds…” je hned v závěsu. Kdo neznáte, zkuste se ohlédnout o 17 let zpátky. Kvalita stále drží.

 

Iced Earth - Something Wicked This Way Comes (1998)  ochutnávka

Pátá studiová nahrávka americké power metalové formace má dvě tváře - drsnou a přívětivou. Agresi střídá pochmurná melancholie a i když by to nemělo nijak souviset, ruku v ruce s tím bohužel kolísá i kvalita materiálu. Z baladičtějších kousků jako “Melancholy (Holy Martyr)” (podobný na“I Died For You” z “Dark Saga”, ale toleruji ), “Watching Over Me” nebo “Blessed Are You” jsem nadšen, ale jakmile přijde na řadu řežba, nápadů je najednou málo a refrény nemají sílu. Něco zlého na této desce jest. Proto jí asi nikdy nepřijdu na chuť, ačkoli jmenované songy mám velmi rád a US power metal mám v srdci pevně zakotven.

 

Alfred Hitchcock uvádí Má oblíbená strašidla  (1995)

To jsem zase na něco narazil. Obyčejný paperbackový titulek, kýčovitá obálka a povídky staré cca šedesát let. Kniha překvapivě skrývá několik zajímavých povídek s nečekaným rozuzlením od autorů, od nichž toho v češtině mnoho nenajdete. Asi právě to mě k publikaci přitáhlo v prvním okamžiku. A první přečtená povídka “Adamsův problém” mě přinutila si sbírku projít důkladněji. Kvalita není konstantní, některé povídky jsou (pod)průměrné, ale to je holt úděl výběrovek (podobně to tak je v hudbě že?). Pár kusů je naopak solidních (Adamsův problém od D. Honiga, Příjemný dotek od M. Rubina nebo Nezkušený duch H.G. Wellse), od detektivních zápletek po Lovecraftovské scenérie. Vespolek ale oddechovka do vlaku, příp. příprava na hlavní chropot dne.

 

---

 

Bodin  //

Vallenfyre - Splinters (2014)  ochutnávka

Vallenfyre volně navazují na své debutní album. Sound na novince mi připadá poněkud těžší, pár skladeb ubralo na rychlosti, ale i tak se Splinters velmi dobře poslouchá.

Root - Kärgeräs (1996)  ochutnávka

Jedno z mých nejoblíbenějších alb od Root. Kärgeräs žije svým vlastním příběhem, skladby jsou velmi propracované a Big Boss se doslova pěvecky překonává.

Leprous - Coal (2013)  ochutnávka  naše recenze

Leprous byli pro mě vždy tvrdý oříšek. Přiznávám, že u Coal mě trvalo delší dobu se dostat do vnitra této desky. S narůstajícími poslechy přichází zasloužené ovoce v podobě stále nových a skrytých melodií a zákoutí těchto progresivních Norů.

Asphyx - Crush the Cenotaph (EP) (1992)  ochutnávka

Moc dobře si pamatuji jak mi kamarád před 20 lety donesl tuhle nahrávku zkopírovanou na kazetě. Staří dobří Asphyx s Martinem van Drunenem a jejich těžkým kanálovým zvukem mi zůstali v srdci až do dneška.

 

Sportlov - Offerblod i vallabod (2003)  ochutnávka

Sportlov byli ještě před pár lety pro mě velkou neznámou. Tihle švédové hrají ultra syrový black metal a jejich videoklipy se sportovní tématikou vás určitě rozesmějí.

 

---

 

Bhut  //

 

Dead Congregation - Promulgation Of The Fall (2014)  ochutnávka   naše recenze

Do horkých letních dnů se nehodí větší bordel, než tenhle. Ačkoliv oproti debutu je deska klidnější a v některých chvílích dává svému posluchačovi čas na vydýchání. To ale nic nemění na tom, že jde o brutální jízdu v pravém slova smyslu.

 

Carpe Noctem - In Terra Profugus (2013)  ochutnávka

Také občas vyzkoušíte to zajímavé tlačítko “Random Band” na stránkách Metal Archives? Já si jej občas prosvištím a někdy narazím na vskutku zajímavé kusy. Jedním z nich je právě Carpe Noctem, kteří mne trkli především zemí původu - Island. To totiž samo o sobě je záruka kvality, což umocnilo dočtení, že jeden z členů je Árni - bicmen mých velice oblíbených Árstídir Lífsins. Předtuchy se naplnily a kapela naservírovala originálně pojatý black metal, jaký vzniká snad jen na Islandu. Příjemný objev.

 

Agalloch - The Serpent & The Sphere (2014)  ochutnávka

Návrat do období The White je velice pozitivní jev. Marrow... byl velice těžký ořech, ale i ten mám velice rád. Ovšem Agalloch si představuji jinak, představuji si je přesně tak, jak zní na této nové desce. Snový zážitek.

 

The X-Ray Harpoons - Get Attuned To Our Tyme (2014)  ochutnávka

Odpočinek musí být o tom žádná. Tahle kapela se netají inspirací v šedesátých letech rokenrolu. Obecně jde říct, že je to reinkarnace The Doors a upřímně řečeno vůbec ne špatná. Čert vem, že motivy, které tady uslyšíte jsou třeba i ohrané, nebo jen primitivní. Ono to totiž funguje a hravě strčí do kapes, kdejaké progresivní kejklíře. Tohle je totiž opravdu nářez!

 

Andy Rehfeldt  ochutnávka

Youtubová hvězda Andy Rehfeldt asi nebude každému něco říkat. Je to svérázný umělec, který si zkrátka dělá z veškeré muziky srandu. Předělává songy do opačných žánrů ať už je originál jakéhokoliv zaměření. Dojde tak na předělávky Lady Gaga, Miley Cyrus, Abby, Louise Armstronga nebo i Gorgoroth, Dark Funeral, Deicide a množství dalších. Do toho se občas vytasí z vlastní tvorbou, která dosahuje netušených cílů. Kdo byste měl zájem o mp3 - mohu ..ehm… poskytnout. Tento borec totiž nic oficiálně nevydává, vše co mám je osobní záznam z výše uvedeného kanálu.

 

---

Garmfrost  //

 

Triptykon - Melana Chasmata (2014)  ochutnávka

Nějak nemůžu tuto desku pustit z hlavy. Jeden z původců death, black a doom metalové cesty Thomas Gabriel Fischer rozhodně nepatří do starého železa. Chtěl bych říct, že pokračuje tam, kde před časem začal s Monotheist, posledního díla Celtic Frost a nabušeným debutem Triptykon "Eparistera Daimones". Ale tohle tvrzení je značně zjednodušující. Thomas a jeho přátelé se letos ničím neomezují a vkusně spojili temný metal s indie scénou a rockovým písničkářstvím.  Melana Chasmata rovná se dalšímu nesmrtelnému kultu, který bude citován i dalšími generacemi. Za to dám ruku do svěcené močůvky.

Dead Congregation - Promulgation Of The Fall (2014)  ochutnávka  naše recenze

Čerstvá nálož chorobného zla z Řecka je v porovnání s předchozími deskami lehce melodičtější a čistší. Nicméně se neustále jedná o temně death metalovou příšernost s nepříliš početnou konkurencí. Nemyslím tím závratnou techniku nebo zvrácenost, ale pro atmosféru zla starých Incantation, Immolation atd.

Hour of Penance - Regicide (2014)  ochutnávka

Nikdy jsem nebyl fanouškem brutal deathových taliánů Hour of Penance nijak zvlášť a některá alba mě i dost nudila. Novinka Regicide mě naopak rozkopala hlavu a ani opakované poslechy nadšení nezklidnily.

 

The Doors - L. A. Woman (1971)  ochutnávka

Nejen jezdci v bouři dělají z posledního alba The Doors nesmrtelný zážitek. Krásný konglomerát blues, beatu a prokleté poezie v oparu omamných látek a magie. K tomu fluidum Jima Morrisona s opomíjenou, ale silnou sestavou s Rayem Manzarekem v zádech. Uf - navždy!

 

Pink Floyd - Animals (1977)  ochutnávka

Má cenu něco psát k nějakému albu Pink Floyd? Animals v mých očích nijak zvlášť nevyčnívají, ale ani nezaostávají za zbytkem desek britských mistrů. Líbí se mi velice ta vzácná kombinace písníčkářství, zdánlivé jednoduchosti a artové rozmáchlosti. Pink Floyd v té době chrlili jedno geniální album za druhým a Animals mezi  Wish You Were Here a The Wall působil jako odpočinkové dílo. Možná tomu i tak je, ale  nelíbí se mi o to méně.

 

---

 

Sorgh  //

Root - The Temple In The Underworld  (1992)  ochutnávka

Návrat ke starému vinylu, v jehož drážkách je zapsána historie Kořene. Chvílu mi trvalo do toho proniknout, mám radši tvorbu kolem Knihy, ale teď si tu praskající klasiku užívám. Hlavně to má charakteristickej zvuk, kterej mám moc rád.

Opeth - Orchid  (1995)  ochutnávka

První album a už taková síla. Ještě to není vybroušený diamant, je strohé a neupravené, ale vyloženě z něj srší nápady a budoucí potenciál.

Darkside - Inferno (2013)  ochutnávka

Dlouho pozapomenutá parta přinesla výživnou dávku melodického deathu, který se hodně odlišuje od severských balad. Nechybí mu jistá kýčovost, na druhou stranu nabízí silné melodie a atmosféru.

 

---

 

 

Symptom //

 

Kalle – Live From The Room (2014)  ochutnávka

Táborští předvádějí sílu minimalismu v praxi a co mě baví nejvíc, člověk jim to věří! Posluchačům se tak nabízí možnost konečně pochopit poněkud abstraktní termín "ztratit se v hudbě". Především pak díky pilotní My Lost Child, která z vás odplaví všechen nános všedního dne.

These Arms Are Snakes – Tail Swallower And Dove (2008)  ochutnávka

Už nehrají a to je veliké neštěstí, protože jejich poslední řadovka je zábava od první do poslední noty. V kontextu nepříliš obsáhlé diskografie, album nelze označit jinak než jako věčné. Styl a um v ideálním poměru. Post-hardcore, pokud jsem to nezmínil.

Erik Satie – Gnossienne No. 1 – 5 (1890 – 1897)  ochutnávka

Pozdní 19. století, Francie. Čas, kdy se v notách šestidílného cyklu tanců Gnossiennes rodil impresionismus a ambientní hudba. Nádhera a nádhernost v nastudování Bojana Goriška.

Wixel – Revox Tapes (2013)  ochutnávka

Když si ambient podá ruku s post-rockem, vznikají alba jako Revox Tapes. Těžko říct, kterého elementu je zde víc, ale na každý pád jde o tu sortu hudby, co vás v pondělí nadchne a ve středu nad ní kroutíte hlavou. Doporučuji ke zvláštním příležitostem, tehdy experimenty Wima Maesschalcka vyniknou.