Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
Nedělní poslech 16

Nedělní poslech 16

Sarapis6.11.2016
Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme kapelu Crator a její album "The Ones Who Create : The Ones Who Destroy".

Dnešní poslechový tip k nedělní bábovce není ryze undegroundovou záležitostí, jak je v tomto seriálu dosud nepsaným zvykem. Osobnosti, které mají na svědomí zrození stvůry Crator, jsou v kruzích extrémního metalu zavedenými pojmy. Nicméně jejich aktuální dítě jakoby leželo mimo hlavní proud hudebního dění bez snahy využít postavení a respektu svých tvůrců. A tak dnešní Nedělní poslech patří právě jemu.

 

Ústřední postavou Crator je bubeník John Longstreth (Origin, Unmerciful, ex-Gorguts), který to na počátku údajně všechno spískal. Startovní čára kapely se datuje na rok 2012, ale první řádně natočený materiál si potenciální fanoušci mohli poslechnout až o tři roky později, neb vyšel singl The Echo That Conquers Voice - skladba, kterou najdete i na letošním debutu. Ten nevyšel pod žádnou osvědčenou značkou, nýbrž si ho kapela (resp. projekt, jak Longstreth uvádí v rozhovorech) realizovala ve vlastní režii. Slogan "podporujte kapely, podporujte metal!" uvedený na bandcampu kapely tedy platí dvojnásob.

 

Jak už jsem naznačil na začátku, album The Ones Who Create : The Ones Who Destroy má na svědomí solidní sestava zabijáků. Muzikanti z kapel jako Origin, Gorguts či Krallice mají leccos za sebou, ale buďme rádi, že jim to pořád nestačí a chtějí víc. Pikantní (nebo snad logické?) je, že Crator zní tak, jak by se dalo očekávat od výsledku spolupráce osob z vyjmenovaných kapel. Brutální našlapaná hudba s dominantním příklonem k technickému death metalu se zde snoubí s nervní psychedelií a špinavostí neučesaného blacku amerického střihu. Jakkoli by srážka těchto dvou světů mohla znít nesourodě, poslechově jsou Crator důkazem, že s kvalitním materiálem a suverénním přednesem může být i taková nahrávka sympaticky vyvážená. Nutno zmínit, že třešničkou na dortu je mistrovská hra hostujícího baskytaristy Colina Marstona.

 

Mé doporučení směřuje především k příznivcům technicky vyšperkované extrémní hudby, které by nahrávka měla oslovit daleko snáze, než třeba posluchače kooperujících Krallice. I když je přítomnost něčeho "neznámého" citelná, zejména v mnohých umírněných pasážích, instinkt domovských Origin většinou vítězí. Možná platí, že co neprošlo v hlavních kapelách, to je ke slyšení zde, to ale nemění nic na tom, že The Ones Who Create : The Ones Who Destroy za pozornost určitě stojí.

 

 

 

Kapela: Crator

Album: The Ones Who Create : The Ones Who Destroy

Styl: technický death/black

Vydáno: 9/2016

Země: Spojené státy americké

Vydavatel: vydáno vlastním nákladem

Odkazy: bandcamp, facebook

 

Sestava kapely:

John Longstreth - bicí
Jason Keyser - zpěv
Colin Marston - baskytara
Jeff Leifer - kytary



  DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Lomikar / 6.3.23 8:48

No nemysli si, že jsem kvůli tomu měl klidné spaní, že jsem ozvěny opět nestihl. Mám dokonce vedle počítače ještě účtenku s vypsanou hudbou, kterou jsem tlačil přes únor. Takže pro velký zájem Yarah Bravo - Love Is the Movement (až do songu Double Trouble jsem nechápal, jak se mi to dostalo do sluchátek, ale zmíněný track točim několikrát denně), Muse - Will of the People (tomuhle nesmyslu jsem se věnoval v recenzi), Sisters of Mercy - Vision Thing (holka - nejzarytější fanynka SOM v Mléčné dráze - mě varovala, že až budu mít potřebu začít s touhle kapelou, ať nestartuju s posledním albem. No kdo jsem, abych někoho poslouchal, když můžu poslouchat něco. Incomiiing!), R.E.M. - Automatic For the People (potřeboval jsem terapeuticky zmapovat všechny ty rádiovky z mýho dětství, nakonec jsem zjistil, že jsou skoro všechny na jedný desce, která je ale na mě fakt moc ucajdaná), John Garcia - John Garcia and the Band of Gold (takhle bych si ty kytarovky představoval. Nic tu není navíc. Lillianu jsem dráždil repeatem celý měsíc jak maniak).

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Garmfrost / 6.11.16 18:14odpovědět

Taky mi to pěkně sedlo. Technické parádičky jsou proloženy sírou a celé je to výsostně zábavné. Kdo umí, ten umí. :)

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky