Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
Nedělní poslech 37

Nedělní poslech 37

Garmfrost30.4.2017
Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme projekt Wolfkhan a jeho album "Cyber Necro Spirituals".

Dnešní nedělňátko, polský elektronicko blackový projekt Wolfkhan, se od dosavadního výčtu Nedělních poslechů poněkud liší. Projekt vznikl dávno v první půli devadesátek, kdy světlo podsvětní spatřilo jediné, eponymní demo a od té doby ticho po pěšině. Před pár lety se kapela (projekt) zformovala znovu a výsledkem je letošní debut Cyber Necro Spirituals. Za podivným projektem stojí všeuměl Marcin Gąsiorowski (zde Gonzo), ke kterému se přidal jeho spoluhráč z death/black folkových The Worshiper, kytarista Darius Kubala.

 

wolfkhanfest

 

Na rozdíl od jejich společné kapely, je Wolfkhan pěstí do obličeje všem normálně smýšlejícím metalistům, potažmo rockerům. Pánové se zhlédli v elektronickém tančení na pomezí blackového odéru a industriálních ruchů. Hlavní slovo mají samply, psychotické stavy, léky, barvičky a tany tany. Slyšel jsem spoustu podobných hord, ale takhle mimojidní blázny snad ještě ne. Ono, nahrát takovou hovadinu stálo evidentně pár kaček a vymyslet tohle umění také netrvalo oněch šestadvacet let. Ale jejich vulgární mazanice chytá pozornost fest za koule a jen tak nepustí. Oba borci někde potkali a znásilnili nějakou dívčinu a ta jim pod tlakem souvislostí a hrozných zážitků na desku připojila pár srdceryvných vokálů.

 

 

Každopádně, máte-li problém s používáním sprostých slov v hudbě, s taneční muzikou a levnými mašinkami od kolotočů, vyhněte se Wolfkhan širokým obloukem. Ostatní si mohou, po odpadnutí prvotního zdravého zděšení v čele s nesouhlasem, užít návykovou sbírku nekorektního marastu. Cyber Necro Spirituals, a vůbec existence Wolfkhan, je natolik bizarní, že si zaslouží pozornost alespoň nedělním způsobem. Mě jejich psycho trance a skladba Ballada o twardym chuju převelice baví. Vyzdvihnu navíc i hitovou patlaninu Zżera a o zábavu je postaráno. K dnešním opilým čarodějnicím se poslech podobných šíleností hodí. Nu, zkuste.


 

Kapela: Wolfkhan

Album: Cyber Necro Spirituals

Styl: black/electro/industrial/ambient

Vydáno: 04/2017

Země: Polsko

Vydavatel: Arachnophobia Records

Odkazy: bandcamp / facebook

 

Sestava kapely:

Gonzo - všechny nástroje

Dariusz Kubala - kytary



  DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Lomikar / 4.6.17 16:45

Poslední dobou zejména narážím na nové kapely za branami androšských pražských klubů jako FAMU (RIP) či Underdogs. Tam jsem například minulý týden objevil vynikající náladotvornost Cataya, potěsili němečtí krauteři Gnod nebo málo známý český black Bastien. Gotickým objevem za hodně dlouhou dobu jsou pro mě Drab Majesty, kteří před nějakým měsícem a půl předhazovali King Dudovi a tento týden měli i samostatnou štaci v Brně. Tenhle zvuk se již moc dneska neslyší. No a jednoznačným vrcholem bylo dle očekávání duširvoucí set We Lost the Sea, kterým po jejich prvním evropském turné predikuju nějakou budoucnost. Hudba s příběhy. Zatím trochu očekáváné zklamání z nových Solstafir, jejichž Masterpiece of Bitterness považuji za jedno z nejlepších alb, co jsem kdy slyšel, ale nyní se stále více posouvají do takového odosobněného autistického post-rocku, kterému chybí už nápady a hlavně ten autentický pocit osamělosti v nehostinné krajině. Citelná je ztráta předchozí specifické ruky bubeníka.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky