Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
Nedělní poslech 38

Nedělní poslech 38

Victimer7.5.2017
Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme kapelu Sól a její album "Upheaval".

V Portlandu zase prší, pěkně není ani na Islandu a to naše jarní slunce vyleze taky jen někdy. Dojmy z počasí ale nechme stranou a chvilku se pověnujme jen spojení Portland - Island. Je velmi prosté, protože kapela si dala do vínku název Sól, což na ledově chladném ostrově v minulosti neznamenalo nic jiného, než právě slunce. A toho je nadále nedostatek. V pochmurné hudbě Sól zcela určitě.


Ta jako by jej pouze hledala, někde mezi hustým stromořadím snad i zahlédla, pokusila se na něj mávnout, ale ono mezitím zase kamsi zmizelo. Nejspíš za clonu mraků, nebo jej přikryla neúprosná deka mlhoviny. Tihle hoši z Portlandu jej budou ale chtít znovu vidět stůj co stůj, aspoň tak to díky naléhavosti jejich klasicky znějící post metalové produkce vidím. Ne, nejedná se o žádné překvapení na téma zázrak na dávno oraném poli zmíněného žánru, ale Sól se snaží znít tak, aby zaujali. Nejdou přes mrtvoly, nezkouší na to jít z jiné strany, ale pěkně přímo, bez oklik a slov navíc.

 

http://www.echoes-zine.cz/files/editor/Victimer/sol%20band.jpg


Přesto je Upheaval albem, které si umí najít své místo na slunci (ano, zase tam), už jen proto, že tyhle dva protipóly se zkrátka musely setkat a říct si pár slov. Sól se prezentují dlouhými kompozicemi, kde je čas na pomalé rozjezdy a atmosférické prodírání se oparem, aby se za chvíli z kmenu stromu rozeřval vzteklý frontman, jehož nerudný projev zas přikryje ten samý opar vybrnkaný na kytaru a poprášený povzneseně působícím synťákem. Jeho hlava pak zmizí zpátky v dutině stromu, prostor dostane vyklidnění a možná někde v dálce za horizontem zasvitne...


Ne, Sól opravdu neboří hranice, nechtějí tak činit a věnují se tomu, co k nim patří a co jim jde. A Upheaval je deska, která se poslouchá velmi dobře, i když v podstatě nic moc neřeší. Rozplétá si svůj příběh, pomalu navazuje korálky jeden na druhý, tiše si brouká i zlostně mručí, ale pořád je to sympatická společnice. Akorát to počasí se díky ní v tom Portlandu asi jen tak nezlepší...

 


Kapela: Sól

Album: Upheaval
Styl: post metal
Vydáno: 02/2017
Země: Spojené státy americké
Vydavatel: vlastní náklad
Odkazy: bandcamp // facebook

Současná sestava kapely:
Josh Wing - zpěv, klávesy
Charlie Fischer - baskytara
Dylan Stuntebeck - bicí
Rusty Powers - kytara
Jared Baird - kytara



  DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

stupor / 13.1.17 10:25

Keďže si myslím, že dobrý webzin by mal mať aktívnu čitateľskú základňu, tak prispievam aj mojim TOP 2016 (ktorý som si ale rozdelil po svojom): 1. MAJSTRI (obľúbené skupiny, ktoré v roku 2016 prišli s dokonalými albumami) IRKALLIAN ORACLE - Apollyon Ako napísal Garm – toto neurobili ľudia. Napriek mojim výhradám k mixu je to priam dokonalá nahrávka. DEATHSPELL OMEGA - The Synarchy of Molten Bones Paracletus som považoval za nápor na hranici jak hráčskych, tak poslucháčskych možností, teraz prišiel The Synarchy of Molten Bones, no a ja na Paracletus-e už oceňujem jeho melodickosť a poetický náboj. DEATH GRIPS – Bottomless Pit Vďaka Death Grips (a Trompe L´Oeil) som začal počúvať (noise/electro/industrial/psycho) hip-hop. ___________________________________________________________________________ 1.1 MAJSTRI N.2 (ktorým som nestihol venovať patričnú pozornosť, no už len s letmého kontaktu viem, že sa zaradia do kategórie 1) CULTES DES GHOULES - Coven, or Evil Ways Instead of Love WARDRUNA - Runaljod - Ragnarok TERRA TENEBROSA - The Reverses 2. ELITA (skupiny, ktoré som objavil vďaka ich debutom alebo radovým albumom z roku 2016 a ktoré ma posadili na riť, alebo vykopli zo stoličky) VEKTOR – Terminal Redux Masaker...masaker jak sviňa...proste masaker. THE ARCHAIC REVIVAL – Rock n Roll Holocaust „We have put everything we have into the the recording of this album. People have died. Cars have been crashed. Tears have been spilt and mixed with our whiskey. Virgins have been sonically impregnated in their sleep by the solos of Davo X, and bastard children have sacrificed themselves to Satan in our honour. So grab a drink, pack your bong and turn this fucker all the way up. Low volume will not suffice. Take drugs and worship Satan, rock n rollers!!!“ Smrdia tieto slová samochválou? Je to preexponované promo neodzrkadľujúce skutočnú kvalitu nahrávky? Nie. Je to len skromne opísaný rokenrolový holokaust, ktorý títo páni spáchali na tomto albume. ALTARAGE - Nihl Nihl je na prvý pohľad nenápadný – ako starý tichý sused, ktorý vedľa vás býva hádam od nepamäti. Potom, jedného dňa k nemu vtrhnú kukláči a v kamennej pivnici pod domom nájdu obskúrny oltár a pozostatky asi 150tich ľudí pokrytých rôsolom neznámeho, no organického pôvodu. YOUNG HUNTER – Young Hunter Absolvoval som prechádzku zimným lesom s týmto albumom v ušiach... dojatie, melanchólia, zlosť i očarenie krásou – nádherná eko-hipisáčina s úžasným zvukom. FYRNASK – Fórn Fyrnask som objavil až týmto albumom, ktorý mi úplne učaroval. Blackmetalový šamanizmus? Šamanistický blackmetal? OCCULTUM - Towards Eternal Chaos Poľsko je srdce (a maternica) stredoeurópskeho blackmetalu. Napadlo vás niekedy, ako by znel plod zakázanej lásky Gorgorothu a Mgly, keby ho vychovával Destroyer 666? Nie? Keď si pustíte tento album, tak vás hneď chytí za gule a začne s nimi mixovať v šialenom tempe. A keď si myslíte, že ste prežili peklo, príde pieseň Abomination a milý Occultum zosíli stisk a gule vám odtrhne. Potom s nimi začne okolo vás freneticky tancovať s výrazom a revom excitovaného psychotika v rauši... Nič originálne, len destilát toho najlepšieho, čo v blackmetale nórskeho strihu doteraz vzniklo. 3. AŠPIRANTI (albumy, ktoré sú veľmi dobré, no pri ich počúvaní som sa udržal na nohách) BAPTISM – V – The Devil´s Fire Tento album som otočil nespočetnekrát, veľmi rýchlo som ho „prečítal“, no baví ma stále. PROSTERNATUR – Abyssus Abyssum Invocat Okultistický blackmetal, o ktorý sa snažia Cult of Fire a už aj Inferno, no na rozdiel od týchto domácich skupín TO Prosternatur verím. TURNIP - Window Killer Šťavnatý a groovy hard-blues-rock lákavo smrdiaci 70tkami – jedna z najlepších vecí v rámci tejto retro vlny (spolu s Bautastor a Kadavar Za rok 2016 mám jediné hudobné sklamanie - TOOL STÁLE NEVYDALI NOVÝ ALBUM!

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky