Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
Nedělní poslech 48

Nedělní poslech 48

Bhut23.7.2017
Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme kapelu Kaosquad a její EP Institute For Mental Decay.

Existence death grindového tria Kaosquad sahá až někam do roku 2010, avšak nahrávek tahle jihočeská banda příliš nechrlí. Vlastně jde o první samostatný počin, neboť do této chvíle se účastnila jen split alba (s kapelou Behind The Cemetery Wall), či hromadných kompilací (Posloucháte Jižní Čechy). Dnes tak nastala ta správná chvíle pro vydání samostatného materiálu, který tvoří menší EP o pěti skladbách se jménem Institute For Mental Decay.

 

Kaosquad drtí svěží death grind toho nejklasičtějšího střihu. Na své si tak přijdou všichni fanoušci starších Carcass, Gorefest nebo Autopsy. Ostatně na posledně jmenované skupina nahrála cover, který tvoří závěr B strany této nahrávky. Je to nápaditá kombinace tvrdých riffů a rychlých bicích. Mrtvolný vokál a hromadný koktejl tvoří výtečný produkt vhodný k vypláchnutí hlavy. Ale samozřejmě nejde jen o prosté pustošení ušních bubínků. Kapela je dosti zručná a instrumentálně vyspělá natolik, aby dokázala songy osvěžit, oddělit je od sebe drobnými detaily a vložit do nich ústřední motiv hodný zapamatování. Takže poslech něčeho takového je vlastně paráda a čirá radost.

 

 

Nahrávka vyšla jako Berryho druhý sedmipalec (v rámci stáje Magick Musick Disk) a pokud se trochu orientujete v jeho vydavatelských počinech, jistě si dosadíte nemalá očekávání fyzické podoby. A to je správně, jelikož toto EP je trochu netradičně zabaleno do rozkládacího kartonu s černobílým potiskem, který po rozložení ukáže obrázek desky v novém rozměru (s dalším pokračováním), které se do čtverce titulky nevejde. Pak počin obsahuje vše potřebné – vložený kód k stažení empétři, vizitku vydavatele, samolepku kapely a samotnou kapsu s antistatickou folií. Náklad je představován limitovanou sérií netradičního čísla  237 ks.

 

O zvuk se postaral v Čechách (zejména jižních) hojně oblíbený Hellsound, který dílu dopřál náležité špinavosti, která patřičně odkazuje na punc doby, odkud autoři především čerpají své inspirace. Trochu mě mrzí, že materiál není delší, neboť po té chvíli, co dohraje strana první, se musím zvednout, otočit desku a hrát si stranu druhou ... což několikrát opakuju. Z toho tak trochu plyne, že vlastním originál a zde přidaný bandcampový poslech dávám spíše pro úplnost a jako jakési lákadlo pro zlanaření vašich sluchových smyslů, kterým death grind prospívá. Avšak od pořízení fyzického nosiče vás dělí pouhých stotřicet korun… Takže si užijte neděli a zdravou dávku vymazleného výplachu od Kaosquad.

 

 

Kapela: Kaosquad
Album: Institute For Mental Decay (EP)
Styl: death/grind
Vydáno: 5/2017
Země: ČR
Vydavatel: Magick Musick Disk
Odkazy: bandcamp / bandzone

 

Sestava:
Kozel – zpěv, basa
Alösh – bicí
Víťan – zpěv, kytara



  DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

VashCZ / 4.5.19 10:16

Je mi 26 a před 7 lety jsem si koupil své větší lepší aktivní reproduktory k počítači. Zvuk supr a tak, ale pořád to nebylo ono, tak jsem si v podstatě pořídil před třemi roky repro za 20 tisíc + zesilovač. Pořád to nebylo ono, proběhla výměna zesilovače za 2000W aby nenastával cpipping. No nic nepomohlo. Onen fenomén loudness war jsem slyšel už tehdá před deseti lety na hloupém mikrosystému, jen jsem nevěděl, že to je tohle ono. Zkrátka hudbu už 3 roky poslouchám tak desetinu času co dříve a když jdu někam na koncert, tak jsem stejně tak zklamaný. Občas na méně známy kapely přijde jejich "zvukař" ke zvukařům, který to v životě nedělal a pak se to dá poslouchat, ježto na to vůbec nešahá :-D. Jedinou hudbou 100% nepokaženou je živá orchestrální hudba. Nebo opery. Kdo by to byl řekl, že něco takovýho budu poslouchat.... Ale když mi dnes stačí ze skladby sample několik sekund a vím, že je to sračka, tak se nedá nic dělat :-D. Ježto poslouchám český alternativní hardrock/metal či jak se nadává tomu, co hráli známé/í Kurtizány a The Switch, nevidím moc žádnou změnu u českých kapel. Když je relativně v pohodě dynamika nástrojů, tak má zase stejné volume hlasitá i tichá část skladby. Co se týče vinylu, tak i tam se to dá pokazit, ne že ne.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky