Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
Nedělní poslech 50

Nedělní poslech 50

Garmfrost13.8.2017
Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme projekt Gnipahålan jeho EP I blodets kamp...

V našem nedělním seriálu se zaměřujeme na nové, neokoukané věci nebo i protřelé, ale nám doposud ukryté. Projekt Gnipahålan bych na tomhle místě rád představil, byť pro něj platí, že se nejedná o žádné nováčky, ale černé vlky (černého vlka) notoricky známé milovníkům švédské blackové scény. Kdo by také nezakopl např. o klenoty Bekëth Nexëhmü, Azelisassath, Mystik, Trolldom nebo Urkaos? Co mají všechny společného s Gnipahålan kromě vysoké kvality a jedinečnosti? Pojítkem je osoba, říkající si mimo jiné Swartadauþuz.

 

Gnipahålan, stejně jako většina zmíněných, nepůsobí na scéně příliš dlouho, ale o to zásadnější je jeho přínos. Do srdce mě obzvlášť zasáhlo EP I blodets kamp… To i přes minimální stopáž dokáže řádně pocuchat emoce všem nočním tulákům. Dílo obsahuje pouze dvě skladby a trvá zhruba dvanáct minut. Jakmile deska skončí, pouštím si ji znovu a pak zase…Tohle je black metal! Má krutou krásu v mrazivém soundu vyrytou krvavými písmeny. I s ohledem na starší dema je vidět, jak roste schopnost Gnipahålan napsat a zahrát autenticky černé písně plné majestátnosti s rostoucí atmosférou.

 

gnipahalan

 

Název Gnipahålan v překladu znamená jeskyně Gnipa, před kterou byl uvázán pes Garm, který se pak utrhl a bojoval s Tým. Ano, řeč je o Ragnaröku. A přesně tak zuřivě, chladně a přitom atmosféricky zle zní hudební kouzla řečeného projektu. Swartadauþuz umí čarovat brutálně i melodicky. Má rád i ambient a zajímavé rytmy. Základem jsou kytary. Jedna přes druhou si lahodící i odporující. Basovka pak hraje vlastní roli. Chvíli si jede sólově, pak se slušně zařadí… Bicí umí svištět světelnou rychlostí i vyťukávat do melodií v pomalém tempu. Zvuk je řádně špinavý, ale rozhodně ne nečitelný. Mluvím pouze o panu S., ale ten se čas od času obklopí zručnými muzikanty, dodávajícími pak celku další rozměr. Chtělo by se říct, že Gnipahålan je projektem demovým, ale letošní nadílka vyšla jako EP, tak uvidíme, co nám přinese budoucnost. Já děkuji kamarádům, co mi podsouvají podobné laskominky obohacující mé hudební rozvětvování.


Kapela: Gnipahålan

Album: I blodets kamp...

Styl: black metal

Vydáno: 2/2017

Země: Švédsko

Vydavatel: Mysticism Productions (Digital) / Purity Through Fire (7" vinyl)

Odkazy: bandcamp

 

Současná sestava kapely:

Swartadauþuz – kytary, baskytara, klávesy

Hosté:

Inīquus - zpěvy

Bile - bicí



  DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Fast-ner / 28.2.20 10:43

Jirko, spíš se nabízelo, že tuhle skutečnost ohledně DR nikdo nezmíní s dostatečným důrazem, i když si to víc než zmínku zaslouží. Hned na začátku jsem napsal, že to beru zkratkovitě a DR není úplně vypovídající hodnota, nicméně pro tohle téma se jeví jako jeden z dostačujících ukazatelů. I jsem předpokládal, že se dostaneme k tomu, že DR6 a DR6 není to samý. To už vysvětlil vlastně Tomáš. Zvukově zprasená nahrávka (je mnoho způsobů, jak toho docílit) s DR9 může znít hůř než dobrá s DR5, ale to už je trochu jiná debata. Zůstaňme tedy u diskuze o nahrávkách, který jsou kvalitně nahraný, zmixovaný. Třeba Ulcerate, druhý Dead Congregation jsou DR5 a zní to dobře. O to víc ale vlastně zamrzí, když právě u takových nahrávek dojde při masteringu ke zbytečnému stlačení audia (omlouvám se za prohození oříznutí s kompresí v předešlém příspěvku), aby to stále "hrnulo". Cením si kapel jako Horrendous, který se na Idol nebáli a šli na poměrně vysoký DR a za mě to album nejen hraje ale i dýchá. Sunless ke zvuku taky svýho času nepřistoupili špatně jestli se pamatuji. I ti MA, na který jsem odkazoval jsou odvážný počin. Obecně je tedy DR6 prostě stále spíš špatně. V rámci metalu se ale už u kvalitní nahrávky dostáváme k něčemu, co lze poslouchat bez následků na repeat. Čistě subjektivně ten posun u nových CoF kvituji. Mír na poli loudness war bych určitě nevyhlašoval, přinejmenším v rámci další motivace pro další nahrávky, protože se zdá, že tu vůle i prostředky jsou. Tomáši, jak jste dělali ten vinyl? Nějaký speciální master? Zdrojový soubory byly v jakém formátu? Tenkrát ti umyl zadek TT z Abigor ohledně tohohle tématu, tak jsem zvědavej, jestli jste se nějak poučili i v tomhle případě. ;-)

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Dagon / 22.8.17 13:46odpovědět

1000% súhlas. Najväčšie klenoty sú ukryté hlboko pod povrchom a väčšina "fans" sa o nich nikdy nedozvie. Toto EP zabíja. Teším sa na full-lenght "Folkstorm"

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky