Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
Nedělní poslech 50

Nedělní poslech 50

Garmfrost13.8.2017
Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme projekt Gnipahålan jeho EP I blodets kamp...

V našem nedělním seriálu se zaměřujeme na nové, neokoukané věci nebo i protřelé, ale nám doposud ukryté. Projekt Gnipahålan bych na tomhle místě rád představil, byť pro něj platí, že se nejedná o žádné nováčky, ale černé vlky (černého vlka) notoricky známé milovníkům švédské blackové scény. Kdo by také nezakopl např. o klenoty Bekëth Nexëhmü, Azelisassath, Mystik, Trolldom nebo Urkaos? Co mají všechny společného s Gnipahålan kromě vysoké kvality a jedinečnosti? Pojítkem je osoba, říkající si mimo jiné Swartadauþuz.

 

Gnipahålan, stejně jako většina zmíněných, nepůsobí na scéně příliš dlouho, ale o to zásadnější je jeho přínos. Do srdce mě obzvlášť zasáhlo EP I blodets kamp… To i přes minimální stopáž dokáže řádně pocuchat emoce všem nočním tulákům. Dílo obsahuje pouze dvě skladby a trvá zhruba dvanáct minut. Jakmile deska skončí, pouštím si ji znovu a pak zase…Tohle je black metal! Má krutou krásu v mrazivém soundu vyrytou krvavými písmeny. I s ohledem na starší dema je vidět, jak roste schopnost Gnipahålan napsat a zahrát autenticky černé písně plné majestátnosti s rostoucí atmosférou.

 

gnipahalan

 

Název Gnipahålan v překladu znamená jeskyně Gnipa, před kterou byl uvázán pes Garm, který se pak utrhl a bojoval s Tým. Ano, řeč je o Ragnaröku. A přesně tak zuřivě, chladně a přitom atmosféricky zle zní hudební kouzla řečeného projektu. Swartadauþuz umí čarovat brutálně i melodicky. Má rád i ambient a zajímavé rytmy. Základem jsou kytary. Jedna přes druhou si lahodící i odporující. Basovka pak hraje vlastní roli. Chvíli si jede sólově, pak se slušně zařadí… Bicí umí svištět světelnou rychlostí i vyťukávat do melodií v pomalém tempu. Zvuk je řádně špinavý, ale rozhodně ne nečitelný. Mluvím pouze o panu S., ale ten se čas od času obklopí zručnými muzikanty, dodávajícími pak celku další rozměr. Chtělo by se říct, že Gnipahålan je projektem demovým, ale letošní nadílka vyšla jako EP, tak uvidíme, co nám přinese budoucnost. Já děkuji kamarádům, co mi podsouvají podobné laskominky obohacující mé hudební rozvětvování.


Kapela: Gnipahålan

Album: I blodets kamp...

Styl: black metal

Vydáno: 2/2017

Země: Švédsko

Vydavatel: Mysticism Productions (Digital) / Purity Through Fire (7" vinyl)

Odkazy: bandcamp

 

Současná sestava kapely:

Swartadauþuz – kytary, baskytara, klávesy

Hosté:

Inīquus - zpěvy

Bile - bicí



  DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Bhut / 2.4.19 9:00

Tak jsem to včera projel a... Překvapila mě porce death metalu u Jirky, kde mě hodně potěšili Entombed. Apollyon Son zní fakt divně, ale tuhle sondu musím zkusit. Malignant Eternal taky tak. Aoratos je pecka jako kráva, včera jsem tu desku musel znova celou projet. Černý kov si hodlám koupit. Alastis neznám a prozkouším je. Obal The Sins Of Thy Beloved je čajíček :) Z tohoto období mě vždycky dostalo Vempire od skřivánků Cradle Of Filth, jinak Impia Symphonia od Besatt vládne :D Zed Yago zní dobře, hodně mi to připomnělo Warlock. Rammstein mě vždycky bavili a Manson taky, tam vládne možná nostalgie a nejedna vzpomínka, ale mám je rád. Swans jsem nepochopil, možná bych potřeboval návod. Tam to mám moc těžké. System of a Down a Linkin Park je soundtrack k pubertě. Zmíněná alba znám absolutně z paměti, pozpátku i vzhůru nohama. Zrovna Toxicity jsem toho času nahrával své blonďaté lásce hned za Fallen od Evanescence, aby měla lepší rozhled :D No a Kauan jsou skvělý, hlavně díky tématu, o kterém jsem hodně bádal.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Dagon / 22.8.17 13:46odpovědět

1000% súhlas. Najväčšie klenoty sú ukryté hlboko pod povrchom a väčšina "fans" sa o nich nikdy nedozvie. Toto EP zabíja. Teším sa na full-lenght "Folkstorm"

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky