Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

// Karakorum - Fables and Fairytales

psychedelic / prog / kraut rock

květen 2019

Tonzonen Records

3 skladby, 46 minut

facebook // bandcamp

Němečtí Karakorum celkem zajímavým způsobem vzývají duchy dávných časů a pro svou hudbu hledají kořeny někde na pomezí 60. a 70. let. Klasickou rockovou sestavu nástrojů dominantně podpírají zvukem kláves (čisté Hammondky to asi nejsou, ale něco hodně tomu blízkého), berou si dílem z psychedelického rocku, dílem z prog rocku, dílem z kraut rocku, dílem z nálady hippies. Desku nahráli živě, znějí syrově, opravdově, docela nápaditě a umí zajímavě pracovat s vícehlasy.

Pokud bych měl začít k někomu přirovnávat, dostal bych se na docela tenký led, protože Karakorum nejsou úplně snadní - kompozičně nepostupují naprosto lineárně, hrají si místy s až dadaistickým nadšením a jestliže mě u první skladby napadli takoví neepičtí King Crimson, tak druhý, téměř čtrnáctiminutový opus (v playlistu rozdělený do pěti podcelků) je hodně bláznivý kousek ne nepodobný Franku Zappovi. I tahle věc místy připomíná spíš než regulérní skladbu jakousi formu improvizace, u níž ani sami hudebníci neví, jak to všechno nakonec dopadne.

Fables and Fairytales není lehkou deskou, ale z toho jaksi automaticky nevyplývá nic o jejích kvalitách či nekvalitách. Svým způsobem mě oslovuje odvaha kapely nahrát něco takového, co zcela určitě nebude mít mezi posluchačstvem snadný život, na druhou stranu mám místy dojem, že trochu méně odvahy a více klasického přístupu by albu docela prospělo. Každopádně jako zajímavost proč ne.

// Sofy Major / Membrene (split)

noise rock / hardcore

listopad 2011

kooperace více vydavatelů

4 + 3 skladby, 16 + 20 minut

Sofy Major: facebook // bandcamp

Membrane: facebook // bandcamp

Tohle splitko z roku 2011 se k nám zatoulalo v posledním balíku z Německa a více méně doplňovalo aktuální desku Sofy Major, o které jsme psali ZDE. Pokud jste ji četli, tušíte, co bude tahle nahrávka obsahovat a nakolik se budete muset mít na pozoru před trvalým poškozením sluchu. Sofy Major zkrátka mají rádi, když to bolí a jakkoliv je jejich muzika můj cup of tea, brutální ladění nástrojů a následná destrukce jejich zvuku mi radost z poslechu zásadně kalí.

Membrane jsou ze stejného těsta a posluchače deptají podobnou fúzí noise rocku a hardcoru, kde kromě extrémního vyždímání nástrojů jsou podobným způsobem ničeny i zpěvákovy hlasivky. Opět, nemám s tím vůbec problém a skladba Gruesome Tall je výborná, ten nosný kytarový motiv je radost dostávat do těla. Navíc se tahle parta nebojí delších skladeb (klidně až osm minut) a možná překvapivě to všechno funguje docela dobře.

Obě kapely jsou dřeváci a jejich splitko mi z pohledu jejich hudebního vyjádření přijde jako naprosto v smysluplný projekt. Jako seznamka pro někoho, kdo se s jejich tvorbou doposud nesetkal, naprosto ideální příležitost.

// Welcome Inside The Brain - Queen of Day Flies

psychedelic / prog rock

květen 2019

Tonzonen Records

7 skladeb, 41 minuta

facebook // homepage // bandcamp

S kapelou Welcome Inside The Brain se pokud jde o historické inspirace neposuneme o mnoho jinam než s výše uvedenými Karakorum. Opět se budeme pohybovat někde na přelomu let 60. a 70., opět budeme mít co do činění rockovým zvukem zásadně (a mnohem víc) podepřeným Hammondkami a jim podobnými klávesovými nástroji, opět se budeme bavit o poměrně syrovém (v kontextu doby) zvuku.

Nevím, čím to je, že tohle retro tak letí, ale podobných kapel jsem za poslední rok dva slyšel vekou spoustu. Oprašují se staré nástroje, staré postupy a vzývají modly starých mistrů. Tentokrát bych podobně jako u Karakorum vytáhl King Crimson, vytáhl bych i dotek The Doors, ale třeba i současných Transatlantic a tvorby Neala Morse obecně. WITB samozřejmě nejsou tak šikovní, tak velkolepí v kompozicích a dávají dohromady spíš jednoduché, docela zpěvné písničky, i když nemají zdaleka problém přesáhnout i osm minut.

Ve výsledku jde o posluchačsky vstřícnou a nekomplikovanou desku, která fanouškům žánru může vykouzlit spokojený výraz na tváři. Asi celkem chápete, že nic velkého a převratného se na albu nestane, ale to příjemnému poslechu nijak nebrání.

Nahrávky byly redakci poskytnuty hudební agenturou Creative Eclipse PR.