Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
Nedělní poslech 57

Nedělní poslech 57

Sorgh5.11.2017
Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme kapelu Madrugada a její debut Industrial Silence.

// Madrugada, tajemná kráska ukončená smrtí

 

Něco ke kávě? Nebo vínu a plesnivému sýru? Mám tu jedno skryté eso.


bandMadrugada byla alternativní rocková kapela z Norska, která se zformovala  někdy v roce 1993. Kluci se tehdy se jmenovali ØX a název Madrugada začali používat až okolo roku 1997. Pod novým jménem natočili sedm alb a nebýt smrti kytaristy Borase, mohlo se jet dál. Takto se stejnojmenné album Madrugada z roku 2008 stalo tím posledním.

 

Já se nicméně zrovna bavím jejich debutem Industrial Silence (1999). Příjemný a civilní rock, jaký hráli, je tím pravým požehnáním pro dny, kdy tě nic netíží, hlavu máš lehkou a chceš si k pocitu všedního štěstí pustit něco nenáročného. Nenáročné ale nerovná se brak. On je kumšt složit píseň, kterou skoro každý pochopí a zároveň aby měla vnitřní hodnotu. K takovým skladbám se dá opakovaně vracet pro jejich přístupnost a najít v nich milého společníka bez fyzické podoby.


Na albu je vše v rozumném poměru. Určitě tím nejzásadnějším jsou stinné melodie, kterým z jádra prýští lehká melancholie zároveň s pocitem, že se nestalo nic tragického. Je to jako s počasím, které nenabízí každý den jasnou oblohu. A je to normální, někdo si to přímo užívá.


V příjemném, středním tempu plyne třináct skladeb hýčkaných přirozeným zvukem nástrojů a podmanivým hlasem zpěváka Siverta Høyema. Daleko to nemá ke country (skladba Electric), bluess, foukací harmonika spolu s akustickou kytarou podává lidovost v brokátovém obalu. Někdo v tom ucítí americké R.E.M. a nebude daleko od pravdy.

 


 

Kapela: Madrugada

Album: Industrial Silence

Styl: alternativní rock

Země: Norsko

Vydavatel: Virgin

Info: Wikipedia

 

sestava:
Robert S. Burås - kytara, harmonika

Sivert Høyem - zpěv
Frode Jacobsen - baskytara
Jon Lauvland Pettersen - bicí, perkuse



  DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Lomikar / 18.1.19 10:40

Já tak nějak jsem smířen, že dneska pokud člověk potřebuje reakci publika, musí dělat videa, což však vůbec není pro mě. Specifičtější hudební či filmová žurna se čím dál méně čte a ještě méně píše. Už kolikrát jsem byl poslední dobou svědkem, že dříve vnímaví známí, kteří se věnovali filmu či hudbě, psali komentáře či měli blogy, mají dnes problém soustředěně přečíst odstavec, natož zformulovat svoje myšlenky do textu. Informační mor je... holt mor. Mně psaní textů hlavně pomáhá utřídit si hlavu a ucelit svoje podněty do nějaké formy, abych o věcech pak mohl i smysluplně klábosit v hospodě a nevytvářet pointy v půlce věty. Pokud to někdo navíc čte, hurá. I těch třeba pět-deset lidí mi udělá radost.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky