Článek: Nedělní poslech 57

OZVĚNY

/ zpátky na seznam článků

Nedělní poslech 57

Sorgh5.11.2017

Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme kapelu Madrugada a její debut Industrial Silence.

// Madrugada, tajemná kráska ukončená smrtí

Něco ke kávě? Nebo vínu a plesnivému sýru? Mám tu jedno skryté eso.

band Madrugada byla alternativní rocková kapela z Norska, která se zformovala někdy v roce 1993. Kluci se tehdy se jmenovali ØX a název Madrugada začali používat až okolo roku 1997. Pod novým jménem natočili sedm alb a nebýt smrti kytaristy Borase, mohlo se jet dál. Takto se stejnojmenné album Madrugada z roku 2008 stalo tím posledním.

Já se nicméně zrovna bavím jejich debutem Industrial Silence (1999). Příjemný a civilní rock, jaký hráli, je tím pravým požehnáním pro dny, kdy tě nic netíží, hlavu máš lehkou a chceš si k pocitu všedního štěstí pustit něco nenáročného. Nenáročné ale nerovná se brak. On je kumšt složit píseň, kterou skoro každý pochopí a zároveň aby měla vnitřní hodnotu. K takovým skladbám se dá opakovaně vracet pro jejich přístupnost a najít v nich milého společníka bez fyzické podoby.

Na albu je vše v rozumném poměru. Určitě tím nejzásadnějším jsou stinné melodie, kterým z jádra prýští lehká melancholie zároveň s pocitem, že se nestalo nic tragického. Je to jako s počasím, které nenabízí každý den jasnou oblohu. A je to normální, někdo si to přímo užívá.

V příjemném, středním tempu plyne třináct skladeb hýčkaných přirozeným zvukem nástrojů a podmanivým hlasem zpěváka Siverta Høyema. Daleko to nemá ke country (skladba Electric), bluess, foukací harmonika spolu s akustickou kytarou podává lidovost v brokátovém obalu. Někdo v tom ucítí americké R.E.M. a nebude daleko od pravdy.

Kapela: Madrugada

Album: Industrial Silence

Styl: alternativní rock

Země: Norsko

Vydavatel: Virgin

Info: Wikipedia

sestava:
Robert S. Burås - kytara, harmonika

Sivert Høyem - zpěv
Frode Jacobsen - baskytara
Jon Lauvland Pettersen - bicí, perkuse

DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Milix / 13.7.18 13:15

Hmm, kolik mě to stálo času , úsilí i financí než jsem přišel na to , že problém není v mém technickém zařízení ale ve zdroji který se snažím kvalitně reprodukovat.Na vše jsem přišel úplně náhodou, vcelku už nešťastný jsem si myslel že prostě špatně slyším a téměř jsem rezignoval.Potom mě ale napadlo vytáhnout s krabic svůj starý gramofon a tape deck včetně LP desek a audiokazet které jsem si nahrával před cca 25-30 léty a pochopil jsem že , slyším naopak právě velmi dobře. Znovu mám radost z hudby kterou mám rád a to napříč celým spektrem různých žánrů.O kvalitu reprodukce jde především , pochopil jsem.Tohle poznání mě donutilo se více zajímat co se to děje , máme mnohem lepší technicé možnosti ale výsledek je horší než dříve. Nakonec jsem velmi zredukoval svůj novodobý archív hudby a dnes už si dávám hodně velký pozor na to co si přinesu domů. V tomhle je vlastně i odpověď na to proč jsou LP desky opět na výsluní , není to jen nostalgie a ani lepší technická kvalita ale technologické možnosti které nedovolují zkazit tak úplně a jednoduše nahrávku jako na digitálních nosičích. Reprodukovaná hudba má dávat radost a ne být příčinou toho proč nás bolí hlava.