Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
Nedělní poslech 57

Nedělní poslech 57

Sorgh5.11.2017
Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme kapelu Madrugada a její debut Industrial Silence.

// Madrugada, tajemná kráska ukončená smrtí

 

Něco ke kávě? Nebo vínu a plesnivému sýru? Mám tu jedno skryté eso.


bandMadrugada byla alternativní rocková kapela z Norska, která se zformovala  někdy v roce 1993. Kluci se tehdy se jmenovali ØX a název Madrugada začali používat až okolo roku 1997. Pod novým jménem natočili sedm alb a nebýt smrti kytaristy Borase, mohlo se jet dál. Takto se stejnojmenné album Madrugada z roku 2008 stalo tím posledním.

 

Já se nicméně zrovna bavím jejich debutem Industrial Silence (1999). Příjemný a civilní rock, jaký hráli, je tím pravým požehnáním pro dny, kdy tě nic netíží, hlavu máš lehkou a chceš si k pocitu všedního štěstí pustit něco nenáročného. Nenáročné ale nerovná se brak. On je kumšt složit píseň, kterou skoro každý pochopí a zároveň aby měla vnitřní hodnotu. K takovým skladbám se dá opakovaně vracet pro jejich přístupnost a najít v nich milého společníka bez fyzické podoby.


Na albu je vše v rozumném poměru. Určitě tím nejzásadnějším jsou stinné melodie, kterým z jádra prýští lehká melancholie zároveň s pocitem, že se nestalo nic tragického. Je to jako s počasím, které nenabízí každý den jasnou oblohu. A je to normální, někdo si to přímo užívá.


V příjemném, středním tempu plyne třináct skladeb hýčkaných přirozeným zvukem nástrojů a podmanivým hlasem zpěváka Siverta Høyema. Daleko to nemá ke country (skladba Electric), bluess, foukací harmonika spolu s akustickou kytarou podává lidovost v brokátovém obalu. Někdo v tom ucítí americké R.E.M. a nebude daleko od pravdy.

 


 

Kapela: Madrugada

Album: Industrial Silence

Styl: alternativní rock

Země: Norsko

Vydavatel: Virgin

Info: Wikipedia

 

sestava:
Robert S. Burås - kytara, harmonika

Sivert Høyem - zpěv
Frode Jacobsen - baskytara
Jon Lauvland Pettersen - bicí, perkuse



  DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Lomikar / 26.2.20 11:43

Dojemné, skoro přestávám mít chuť být padouchem. Já zrovna minulý týden celkem intenzivně poslouchal Raevorum ib malacht a Conjuro Nuclear, takže moje nároky na zvuk jsou někde úplně jinde, nicméně na těch uvedených příkladech je to opravdu natolik názorné, že jsem si vybavil desky, kde mě podobný rachot vlastně taky dost vytáčel a ani jsem nevěděl, že se jedná o ten slavný Loudness War, jmenovitě zrovna teď se snažím proniknout do alba Skulls n Dust od IXXI a to je stejnej zvukovej humus. Mně asi nikdy nedošlo, že to může být schválně a vždycky jsem si myslel, že to je prostě jen dokurvenej mix kvůli nedostatku prostředků či tak něco.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky