Článek: Nedělní poslech 60

OZVĚNY

/ zpátky na seznam článků

Nedělní poslech 60

Victimer26.11.2017

Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme kapelu Kaunan a její debutové album "Forn".

Jubilejní šedesátá poslechová neděle bude patřit folku. Tomu tradičnímu severskému, hezky bez příkras a výzev k fúzování. Trojka Koller, Hallmarken, Tyr se sešla, aby se mu pověnovala s fascinující oddaností. Z celé nahrávky je cítit odér stařičkých časů míst blíže k polárnímu kruhu. Takže pozor, nejde o zaběhlé melancholiky z Ukrajiny (Kauan), ale protřelé hudebníky, kterým koluje v žilách folklór řadu let a dnes se pod názvem Kaunan prezentují společným prvním albem.

Ona protřelost a lehkost v práci se starobyle nordickými prvky je velmi přirozená. Pověnovat se poslechu Forn, to je o vypnutí proudu, nasátí esence severu, starých zhudebnělých bajek a odpočinku. Ač nejsem zarytým fanouškem folku, tak Kaunan budou patřit mezi ty, od kterých si vždy nechám zahrát a pomyslně odplout až tam, kde jsou voda i vítr studené, ale zároveň krásné. Zmizet někde na venkově, odskočit si do krčmy, nebo jen tak na zahradu k místním a naslouchat. Zatleskat si s nimi, popít, bavit se.

Nebavíme se však pouze o Norsku, k čemuž by to mohlo svádět. Řeč je o severu jako takovém. Je to jedinečné setkání, jenž oslovuje a přemísťuje v čase. Hodně daleko a hodně příjemně. Je to relax, pro který sice musí být ta pravá chvíle, ale pak to stojí za to. To vtáhnutí je silné.

Devět let trvalo, než uzrál čas na tohle společné album a setkání s hosty jako jsou Einar Selvik (Wardruna), Maria Franz (oba si zazpívali ve skladbě Vallåt) a švédský perkusionista Dhani Åhlman. Svým dílem ale přispěl i mistr brumle Ilan Rosén. K hlavním členům kapely snad jen tolik, že jde o tři přátele ze tří různých států, kteří mají zkušenosti z různých oborů, přičemž vítězí tradice, folklór a především vlastní schopnosti.

Jedenáct skladeb alba Forn je oslavou tradičního folku, ve kterém je kladen důraz na hudební zpracování, vokály jsou až na druhém místě. Skladby znějí zprvu poměrně monotónně, ale i tak si v nich lze najít to své, to, co každý potřebuje. Vítejte v chladných vodách severu a obklopte se na chvíli lidmi, kteří dobře ví, o čem hrají. Třeba vám s nimi bude taky dobře...

Kapela: Kaunan
Album: Forn
Styl: nordic folk
Vydáno: 10/2017
Země: mezinárodní
Vydavatel: By Norse Music
Odkazy: bandcamp / facebook

Současná sestava kapely:
Boris Koller: tradiční nástroje
Göran Hallmarken: zpěv, tradiční nástroje
Oliver s. Tyr: tradiční nástroje

+ hosté

DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Fast-ner / 28.2.20 10:43

Jirko, spíš se nabízelo, že tuhle skutečnost ohledně DR nikdo nezmíní s dostatečným důrazem, i když si to víc než zmínku zaslouží. Hned na začátku jsem napsal, že to beru zkratkovitě a DR není úplně vypovídající hodnota, nicméně pro tohle téma se jeví jako jeden z dostačujících ukazatelů. I jsem předpokládal, že se dostaneme k tomu, že DR6 a DR6 není to samý. To už vysvětlil vlastně Tomáš. Zvukově zprasená nahrávka (je mnoho způsobů, jak toho docílit) s DR9 může znít hůř než dobrá s DR5, ale to už je trochu jiná debata. Zůstaňme tedy u diskuze o nahrávkách, který jsou kvalitně nahraný, zmixovaný. Třeba Ulcerate, druhý Dead Congregation jsou DR5 a zní to dobře. O to víc ale vlastně zamrzí, když právě u takových nahrávek dojde při masteringu ke zbytečnému stlačení audia (omlouvám se za prohození oříznutí s kompresí v předešlém příspěvku), aby to stále "hrnulo". Cením si kapel jako Horrendous, který se na Idol nebáli a šli na poměrně vysoký DR a za mě to album nejen hraje ale i dýchá. Sunless ke zvuku taky svýho času nepřistoupili špatně jestli se pamatuji. I ti MA, na který jsem odkazoval jsou odvážný počin. Obecně je tedy DR6 prostě stále spíš špatně. V rámci metalu se ale už u kvalitní nahrávky dostáváme k něčemu, co lze poslouchat bez následků na repeat. Čistě subjektivně ten posun u nových CoF kvituji. Mír na poli loudness war bych určitě nevyhlašoval, přinejmenším v rámci další motivace pro další nahrávky, protože se zdá, že tu vůle i prostředky jsou. Tomáši, jak jste dělali ten vinyl? Nějaký speciální master? Zdrojový soubory byly v jakém formátu? Tenkrát ti umyl zadek TT z Abigor ohledně tohohle tématu, tak jsem zvědavej, jestli jste se nějak poučili i v tomhle případě. ;-)