Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
Nedělní poslech 75

Nedělní poslech 75

Victimer8.4.2018
Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme kapelu Drowse a její aktuální album "Cold Air".

Kyle Bates a pár přátel. Tak by se dala personálně popsat záležitost jménem Drowse. Abstraktní (snad rocková) hudba, která má nejblíže k protnutí žánrů drone, shoegaze a jakési formy dream rocku. Je to náčrt linek, sdělení, které ve skutečnosti teče někde dole pod mnoha vrstvami překrývaných zvuků. Halucinace, která je ve skutečnosti jemná jako pírko a když je jí šoufl, tak blinká chmýří odkvetlé pampelišky. Je začátek jara, vše se probouzí a po další dlouhé zimě bude za pár dní krajina hrát barvami. Stejně jako hudba Drowse.


Její jaro je ale poněkud rozmazané. Pod práškama a v deliriu. Chce si hrát, je milé, přítulné a občas i zahřeje, ale střízlivé rozhodně není a ani být nemůže. Album Cold Air vznikalo v těžkých osobních podmínkách hlavního protagonisty, kterého svíraly deprese, alkoprohřešky a vůbec těžká deka nahlodané citlivky. Pak tohle album zní jak zní. Jako pohádka na dobrou noc, kdy si uspávané dítě uvědomí, že maminka při čtení nepůsobí zrovna jistým dojmem, občas nesrozumitelně drmolí a z nosu se jí spustila krev. Asi si po večeři něco šlehla.

 

www.echoes-zine.cz/files/editor/Victimer/drowse.jpg


Ve skutečnosti bychom však mohli hovořit o příjemném shoegaze albu, protože při všem tom rozostření a neurčitosti je to docela poslechová záležitost. Kdyby nebyla tak zpitá, mohla by dostat víc prostoru v běžných domácnostech, třeba jako pozadí vrcholných příprav sobotního oběda. Ale tak to není a věřím, že ani nebude. Kyle Bates natočil pocitovou zpověď, kdy mu zřejmě nebylo úplně nejlíp, ale než aby se oháněl bohapustou depresí, snažil se svou křehkou duši obarvit a připodobnit snu. V něm se odehrávají nesouvislé představy nepokoje mysli, ale také něco na způsob naděje, protože mně osobně hudba Cold Air evokuje i pohled ven z okna a třeba zrovna do té jarní krajiny.


Ne všechny duše jsou odolné vůči nalomení. Hudba Drowse nezní jako hudba člověka, který to má spočítané, ale jako hudba někoho, kdo je exrémně citlivý a snaží se to sdělit. Ve vší zakalenosti a za záclonou normálního fungování. Je nás určitě víc, kdo podobné stavy zná, ačkoliv se s nimi každý vypořádává po svém. A jedno takové vypořádání představuje také album Cold Air.

 

 


Kapela: Drowse
Album: Cold Air
Styl: drone pop / shoegaze
Vydáno: 3/2018
Země: Spojené státy americké
Vydavatel: Flenser Records
Odkazy: bandcamp / facebook


 Sestava:
Kyle Bates - hudba, zpěv
+ hosté



  DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Lomikar / 20.2.18 8:26

Jako pořád to jsou ceny Anděl. Předávání hudebních cen má vždycky tu specifiku, že s nimi není ve výsledku spokojený vůbec nikdo. Jinak v současné době hudební distribuce a přístupu je Anděl taky už jen takový nešťastný topící se, který plácá do vody a snaží se udržet co nejdéle nad hladinou, ačkoli ví, že už to má prostě spočítaný. Pozitivista ve mně řekne, že můžeme být rádi, že vůbec nějaké žánrové ceny jsou, když pak člověk vidí, jak hlavní kategorie neustále ovládají marasmy jako Chinaski, Kryštof či Petr Kolář (kdo vůbec vybírá hlavní kategorie? Mainstream osvědčení hudební kritici? Kdo to jsou?). Jinak ono spojení oněch žánrů dohromady do jedné kategorie dává smysl s tím, jak čile různé hudební tvary fúzují prostřednictvím všemožných projektů, které se nebojí překračovat hranice a propojovat zdánlivě nepropojitelné. Navíc rušení speciální kategorie pro ska & reggae bylo nabíledni, protože to nejsou hudební žánry, nýbrž diagnózy.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky