Článek: Nedělní poslech 82

OZVĚNY

/ zpátky na seznam článků

Nedělní poslech 82

Jirka D.12.8.2018

Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme duo Marla & David Celia a jejich album "Daydreamers".

Tentokrát budeme snít. Tentokrát bude nedělní poslech skutečně nedělní, protože s sebou ponese pohodu, odpočinek a svěžest přesně takovou, jakou s sebou přinesl konečně déšť předevčírem. Vypařoval se dřív, než se stačil vsáknout, tak rozpálená ta země byla. Naproti tomu muzika těchhle dvou trempů se, doufám, vsákne a vnikne hluboko do každého, kdo bude ochoten naslouchat a nechat se unášet.

Marla & David Celia

David Celia je z Kanady a Marla, celým jménem Marlene Winkler, zase z Německa. Prý spolu hodně cestovali a taky spolu hodně hráli. Co? Písničky. Kytara, zpěv, táborák a les všude kolem. Jejich muzika, to je písničkářství a taky folk, který zavání hippies šedesátých let a lehce americkým tradicionálem, country a láskou na první dobrou. S kýmkoliv, kdo je zrovna po ruce. Obehráli celý svět, aby se pak usadili v Torontu a dali dohromady to, co se naučili. Výsledek je kolekce jedenácti skladeb Daydreamers.

O čem jsou? Jasně, o lásce. O velkém kopci nostalgie, romantiky a poesie. A taky o harmonii, která z desky plyne zcela přirozeně a omotává svého posluchače nenápadně, ale silně a příjemně. Marla i David mají oba velmi libý hlas a napříč nahrávkou rovnoměrně přenáší zodpovědnost z jednoho na druhého a zase zpátky. Nejde o klasický duet jedna ku jedné, ale o lehkou dominanci, která ale netrvá dlouho a hned vzápětí se podvolí a nechá se ovládnout tím, koho ještě před chvílí ovládala. Připomíná mi to mou ženu.

Možná proto ve mně tahle deska rezonuje, navzdory její naprosté jednoduchosti a žánrovému vykolejení. Jenže muzika je univerzální jazyk a na žánru tak moc nezáleží, když se hraje něco, co nachází odezvu. Doporučení? Pro fanoušky Arbouretum, The Wood Brothers a José Gonzáleze.

Kapela: Marla & David Celia

Album: Daydreamers

Styl: songwriting / folk

Vydáno: 8/2018

Země: mezinárodní

Vydavatel: Elite Records

Odkazy: bandcamp / facebook

Sestava:

Marla – zpěv, akustická kytara

David Celia – zpěv, kytara, klávesy, harmonika, perkuse

Tim Jackson – baskytara

Don Kerr - bicí

Nahrávka byla redakci poskytnuta agenturou Creative Eclipse PR.

DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

VashCZ / 4.5.19 10:16

Je mi 26 a před 7 lety jsem si koupil své větší lepší aktivní reproduktory k počítači. Zvuk supr a tak, ale pořád to nebylo ono, tak jsem si v podstatě pořídil před třemi roky repro za 20 tisíc + zesilovač. Pořád to nebylo ono, proběhla výměna zesilovače za 2000W aby nenastával cpipping. No nic nepomohlo. Onen fenomén loudness war jsem slyšel už tehdá před deseti lety na hloupém mikrosystému, jen jsem nevěděl, že to je tohle ono. Zkrátka hudbu už 3 roky poslouchám tak desetinu času co dříve a když jdu někam na koncert, tak jsem stejně tak zklamaný. Občas na méně známy kapely přijde jejich "zvukař" ke zvukařům, který to v životě nedělal a pak se to dá poslouchat, ježto na to vůbec nešahá :-D. Jedinou hudbou 100% nepokaženou je živá orchestrální hudba. Nebo opery. Kdo by to byl řekl, že něco takovýho budu poslouchat.... Ale když mi dnes stačí ze skladby sample několik sekund a vím, že je to sračka, tak se nedá nic dělat :-D. Ježto poslouchám český alternativní hardrock/metal či jak se nadává tomu, co hráli známé/í Kurtizány a The Switch, nevidím moc žádnou změnu u českých kapel. Když je relativně v pohodě dynamika nástrojů, tak má zase stejné volume hlasitá i tichá část skladby. Co se týče vinylu, tak i tam se to dá pokazit, ne že ne.