Článek: Nedělní poslech 87

OZVĚNY

/ zpátky na seznam článků

Nedělní poslech 87

Sarapis7.10.2018

Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme kapelu Vale of Pnath a její album II.

Vale of Pnath pochází z Denveru a na pohled to jsou hodní chlapci. Jenže jak už název kapely napovídá, zhlédli se v temných příbězích mistra Lovecrafta a kdoví, jestli v bájném údolí Pnath nevlastní nějaké pozemky či dokonce parcely určené pro pozdější výstavbu rodinných domů. A to se na hodné chlapce nesluší. Takže jinak - Vale of Pnath je banda zlobivých parchantů, kteří si rádi pohrávají s všepožírající temnotou, hltají litry krve z osmdesátkových hororů a své nejbližší okolí odstrašují technickým death metalem. To už je mnohem zajímavější!

Od úplných začátku v roce 2006 to v kapele táhne vlastně už jen kytarista Vance Valenzuela, ale ještě donedávna (přesněji do loňska) mu byl věrným parťákem basák Alan Paredes. Vale of Pnath o sobě dali poprvé pořádně vědět svým debutovým albem The Prodigal Empire (2011), na němž se předvedli jako zdatní hráči a neméně zajímaví komponisté. Co se týče druhého alba se skromným názvem II, zmiňované personální změny se ho vlastně netýkají, protože to se psal ještě rok 2016 a nahrávku tehdy zrealizovali oba dva zakladatelé i s dlouholetým bicmenem Ericem W. Brownem. Já vím, je to asi nuda, ale to jen abyste věděli, koho případně chválit. Protože určitě je za co, album II je sekec mazec.

Vale of Pnath patří do kategorie těch mladších, dravých a instrumentálně špičkových death metalových kapel (plácnu Rivers of Nihil), které se kromě nezbytného příklonu k brutalitě nebojí chopit i akustické kytary, zlehčit tempo nebo pocuchat nervy strašidelnými ruchy. Barvité skladby a proměnlivé nálady v jejich pojetí neztrácí žánrovou dravost, zároveň však pohladí po zvrácené duši ty, kteří podobně jako u Rivers of Nihil nebo třeba Decrepit Birth kvitují to něco navíc. Něco, co přerůstá úzké mantinely stylu, nakukuje sousedům do zahrádek a nabírá na síle s každým dalším zhoustnutím atmosféry. Je potěšující, že něco visí ve vzduchu i v těchto dnech, protože Vale of Pnath se nachází ve studiu, kde s našeptávajícím Howardem za zády jistě kutí něco znamenitého.

<a href="http://valeofpnath.bandcamp.com/album/ii">II by Vale Of Pnath</a>

Kapela: Vale of Pnath

Album: II

Styl: technical death metal

Vydáno: 6/2016

Země: Spojené státy americké

Vydavatel: Willowtip Records

Odkazy: bandcamp, facebook

Sestava:

Alan Paredes - baskytara

Vance Valenzuela - kytary

Eric W. Brown - bicí

Eloy Montes - kytary

Reece Deeter - zpěv

DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Milix / 13.7.18 13:15

Hmm, kolik mě to stálo času , úsilí i financí než jsem přišel na to , že problém není v mém technickém zařízení ale ve zdroji který se snažím kvalitně reprodukovat.Na vše jsem přišel úplně náhodou, vcelku už nešťastný jsem si myslel že prostě špatně slyším a téměř jsem rezignoval.Potom mě ale napadlo vytáhnout s krabic svůj starý gramofon a tape deck včetně LP desek a audiokazet které jsem si nahrával před cca 25-30 léty a pochopil jsem že , slyším naopak právě velmi dobře. Znovu mám radost z hudby kterou mám rád a to napříč celým spektrem různých žánrů.O kvalitu reprodukce jde především , pochopil jsem.Tohle poznání mě donutilo se více zajímat co se to děje , máme mnohem lepší technicé možnosti ale výsledek je horší než dříve. Nakonec jsem velmi zredukoval svůj novodobý archív hudby a dnes už si dávám hodně velký pozor na to co si přinesu domů. V tomhle je vlastně i odpověď na to proč jsou LP desky opět na výsluní , není to jen nostalgie a ani lepší technická kvalita ale technologické možnosti které nedovolují zkazit tak úplně a jednoduše nahrávku jako na digitálních nosičích. Reprodukovaná hudba má dávat radost a ne být příčinou toho proč nás bolí hlava.