Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
Zapomenutá dema? 30. díl: Kompilace

Zapomenutá dema? 30. díl: Kompilace

Bhut16.10.2013
Výroční třicátý díl Zapomenutých dem se speciální náplní.

Těžko tomu uvěřit, ale už je to tak. Ten čas letí až neuvěřitelně rychle. Na co narážím? No však se jukněte na název tohoto seriálu. Jistě, máme tu jubilejní třicátý kousek Zapomenutých nahrávek. Právě proto bude ten dnešní díl pojatý trochu netradičně, speciálně, nevšedně… říkejte si tomu, jak chcete. Z názvu už je patrné, čím že to vlastně bude dnešek výjimečný. Podíváme se na čtyři kompilace, které pro mne osobně mají zvláštní význam. Ostatně kompilace mají vždycky určitou úlohu a působí na mne mnohem pozitivnějším dojmem, než třeba hromadně, jak na běžícím pásu vydáváná split alba. Kompilačky byly vždy nevyhnutelnou součástí mého hudebního putování, jejich zásluhou jsem totiž objevil nejednu prvotřídní kapelu. Dnes už můj hlad po kompilacích není tak lačný (upřímně jsem přesycen) a spíše si je tvořím sám pro svou vlastní potřebu. To dělal snad každý, kdo někdy vlastnil „dvojče“. Možná, že některé dnešní výběrovky znát budete, možná ne, ale vězte, že minimálně dvě z nich mají kultovní status. Tak si nasaďte špičatou barevnou párty čepičku, do úst dejte protivnou frkačku, nalijte šumivého alkoholu a s úsměvem na rtu se vrhněme do labyrintu kompilací.

 

Prasomix

 

Nemohu nezačít tím, co se obrazu dema tváří nejblíže. Je to právě kazetová kompilace Prasomix. Na internetu jsem o ní žádné informace nevyhledal a musím se tedy spokojit s tím, co jsem si kdysi opsal z jejího bookletu. Přiznávám, že originálku nevlastním, nýbrž kopii originálu, takže se můžu alespoň částečně chlubit tím, že jsem tu nažloutlou xeroxovou nadšeneckou práci držel v ruce. Dle názvu je patrné, že to nebude asi multižánrová směska. Přátelé, tohle je především grindová sekanice, kde se představila plejáda kapel mající dneska slušné jméno. Každá z nich pak uvedla tři až čtyři skladby ze svého repertoáru. Jmenujme tedy účastníky: Twisted Truth, Ingrowing, Hellnation, Malignant Tumour, Rot, Squash Bowels, Dead Infection, Cerebral Turbulency, Gride, Agathocles, Deaf A Dumb, Abuso Sonoro. Nutno říci, že kvalita zvuku je dosti mdlá a v podstatě se na ní projevují veškeré nešvary magnetofonového pásku. Ale to je patina a pro daný žánr skoro až třpytná ozdoba. Také musíme brát v potaz rok výroby, který jsem si opsal na den přesně, tedy 20. 3. 1999. Snad ještě pro úplnost doplním, že dílo vydala Kunvaldská alternativa. Pokud někdo vlastníte originál této kazety, mile rád bych uvítal alespoň oskenovaný booklet, ať můžu mít lehce věrnější kopii, než jen „obyčejný“ přepis. 

 

 

Totální Běs

 

Tady už mnohým jistě svitne. Totální běs je čistě česká kompilace pocházející taktéž z roku 1999. Sama o sobě má však dva díly, které vyšly samostatně. Nedělí se na nudné 1 a 2, nýbrž mají infernální doplňující názvy: Totální běs 1 – Metalové peklo vrací úder; Totální běs 2 – V žaláři ocelového podsvětí. Už chápete, jak moc drsné tyto kompilace jsou? Ne, teď vážně. Ačkoliv jim Monitor-EMI vtisknul tyhle rozverné emblémy i obaly (autorem je tuším Martin Zhouf, nebo mi to jeho práce alespoň připomíná), uvnitř se nachází úctyhodná směsice kapel. Jen namátkou jmenujme některé z obou dílů: Master’s Hammer, Kryptor, Debustrol, Dark (dnešní Dark Gamballe), Törr, V.A.R., Krabathor nebo třeba Kabát. Ostatně posledně jmenovaná kapela se objevila pouze na poslední kompilaci. Můžeme spekulovat o tom, že z recese, avšak nesmíme Kabátům odepřít jejich heavy začátky, drobátko řízlé thrashem. Snažíte se uhádnout, kterou tak asi písničku autoři kompilace postavili vedle hitů Kult ohně, Věčný návrat, Pacifistic Death, či Vyhlazení? Autory zmiňovaných skladeb snad netřeba doplňovat. Odpověď: Pašík. Až tedy na tento ironický úsměv, jsou obě kompilace plné vzteklého metalu z našich luhů a hájů. Zvukově už nabízejí slušnější zpracování, takže poslouchatelnost je přístupnější většině posluchačů. Nebojím se říct, že kompilace má hodnotu obdobnou, jako třeba jí podobná Ultrametal, nebo několikadílná Rock mapa.

 

 

Proti Proudu

 

Přehouplo se milénium a tehdy mnou ještě hodně konzumovaný časopis Spark počal vydávat zajímavé a nutno přiznat kvalitní kompilace. Z tohoto období mám například jejich díla jako Rocková nálož (1 – 4), Spark Poster Gallery (Volume 1 – 4), Spike (1 – 2) a právě nyní probíraná CD Proti Proudu 1 a 2. Ta byla opatřena mnou dodnes nepochopitelným obalem, ale především nádhernou náplní tuzemských klenotů. Zde jsem si opravdu výrazně rozšířil obzory na české scéně. Jelo se napříč žánry, takže jste mohli slyšet třeba: SSOGE, Vuvr, Forgotten Silence, Dark Gamballe, Interitus, Godless Truth, Contrastic, Insania, Cales, Root, Depresy a další a další a další… Jmenovat bych mohl vesměs oba playlisty, ale to je zbytečné. Ti, kdož tuto relikvii vlastní, jistě ví o nahrávce své. Na mne z ní dýchá čistá atmosféra a zvláštní odér, který v té době zúčastněné kapely vytvářely. Kapely jsou seřazeny slušným způsobem a řekl bych, že se nijak netlučou. Rozmístění je takové, jaké by mohlo mít i některé řadové album. Chvílí drtí, pak nasadí volnější poslechovku, jindy zas třeba i pomalejší baladku a zpětně se navrací k nekompromisní sypanici. Sice CD vyšla jen v papírové pošetce, ale to u některých časopisových příloh zkrátka stačilo. Detailnější vyprávění o kapelách a skladbách pak bylo v příslušném čísle.

 

 

Rock & Metal – Factory

 

Do jaké míry je tato kompilace známá či neznámá, je mi nyní úplně jedno. Je to totiž jedna z těch prvních, které jsem slyšel. Psal se rok ’97, když vyšel na tehdejší poměry příjemně provedený dvojdisk kompilace Rock & Metal s přídomkem Factory. Každé CD zahrnovalo 15 skladeb napříč metalovým světem a bylo opatřené prazvláštním, industriálně vonícím obalem. Pro malého klučinu, kterým jsem tehdy byl, věc přímo uhrančivá. Dodnes si u mne nahrávka získává respekt a se zvláštním pocitem i nyní sleduji její grafickou stránku, která je skutečně metalová v pravém slova smyslu. Z dnes probíraných výtvorů je tento asi nejprofesionálnější a tváří se nejvíce kvalitně. Na tomto dvojdisku se totiž utvořil můj hudební vkus té doby. Zjistil jsem, že čím dravější píseň – tím lépe. Do té doby v mých uších byl jen samý heavík a hard rock, ale tady jsem otevřel brány do nového světa. Třeba se tomu smějete, ale vlastně jsem věděl kulový, co to ten metal znamená. Několik let jsem se však kompilaci poctivě věnoval, postupně dospíval po všech stránkách a až dnes můžu říct, že jsem nepřímo vyrůstal na legendách typu Sodom, Testament, Waltari, Dream Theater, Crowbar, Paradise Lost atd. Dnes mohu říct, že jsem zde objevil spolky, které už mnohdy ani neexistují, např. White Zombie, Dearly Beheaded, Diamond Head, Boo-Yaa Tribe atd. Žánrové rozpětí se hýbalo v mantinelech od XYZ, Y & T, přes Biohazard, Gwar až po ExodusDeath Angel. K tomuto dílu mám tedy jistý citový vztah a čas od času si jej rád protočím v přehrávači.

 



  DISKUZE K ČLÁNKU

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky