Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
Ozvěnový trojlístek Creative Eclipse

Ozvěnový trojlístek Creative Eclipse

Ruadek7.7.2017
Trojitá recenze na tři desky od Creative Eclipse PR, které nám dorazily do redakce. Tři desky ve třech polohách rockové sféry, tři hodnocení a třikrát trochu jiný odstín.

// sleepmakeswaves - Made of Breath Only // 70 %

post-rock

březen 2017

10 skladeb

BandCamp

 

Tuto energickou cinematicko-filní partu ze Sydney, která to smaží rockově, hodně na bázi post dodatku, mám celkem rád. Nikdy nestvořili žádné přelomové rockové dílo a nepatří mezi ty, kteří by se snažili vyšlapávat nové cestičky v žánru. Sleep´s jsou ale stále na koni, rádi tvoří své desky co tři roky a pokaždé je poměrně zajímavé to poslechnout. Novinka není v ničem jiná, stále se vrství emocionálně příjemné linky kytar na sebe i pod sebe a jediným rozdílem proti minulé Love of Cartography je agresivnější vyznění. Kapela předskakovala na svém minulém turné Devinovi, s nímž je pojí zvláštně zasněný a hutný sound a nelze popřít jistou míru ovlivnění. Novinka Made of Breath Only je nabušená s velkou mírou energie, skoro po celou stopáž se nezvolní a kapela se snaží prodat svůj projev na tisíc procent. Nic víc, nic méně. Z desky na desku se nijak nezměnili, příznivci post-rockových kejklí mohou být spokojeni. Já jako příznivec právě tohoto žánru dostávám s touto deskou přesně to, co jsem od ní očekával, na druhou stranu musím ale dodat, že zanikne v zástupu jí podobných děl celkem snadno. Příjemné, leč neuchvátí.

 


 

 

// Pù - Tunguska - Last Transmission (EP) // 60 %

experimantal / industrial / post-rock

listopad 2016

4 skladby

profil na Atypeek Music

 

Záhadná dvojice (psáno s čárkou na opačnou stranu) pro mě byla poměrně překvapením. V press kitu jsem se dočetl, že se jedná o výsledek spolupráce dvou osamělých lidí, kteří tímto našli a započali první kroky do svého hudebního mikrokosmu. Po poslechu tohoto EP mám pocit, že by to šlo takto definovat. Deska má ucelený příběh, který vychází z osamělé existence v Tungusce, krajině, která je jedním z posledních nejopuštěnějších míst na světě. Ozvěny z vysílání v ruštině (jak jinak), klepání na dveře? Industriální ruchy a šumy. Vše drží pohromadě mnohdy jen primitivní linka, jako je jeden motiv na kytaru nebo basová linka. Pú si hrají s čistým experimentem, mnoho věcí si lze vyložit po svém, prim tu hraje fantazie posluchače. Není zpěv, nejsou melodie, atmosféra se ovšem dokonale vrství. Až ke konci desky by se dalo říci, že začne rocková skladba, která díky svému větrnému začátku má evokovat vysvobození a cestu pryč. Tunguska – Last Transmission je záhadnou deskou, možná odkazuje i k Tunguské události, možná ji míjí. Hodnotí se těžko, zajímavé jako krátký zvukový experiment pro hledače nezvyklých poloh.

 


 

 

// Nihiling - Batteri // 75 %

indie / post-rock / post-metal

květen 2017

8 skladeb

Bandcamp

 

Jako poslední desku jsem si nechal tu nejzajímavější. Nihiling z Hamburku předkládají poměrně zajímavou a promyšlenou desku, která má dvě polohy a vlastně lze jen těžko říci, jaká z nich je tou zajímavější. První čtveřice skladeb se pohybuje na vlně indie popu a druhá na vlně post-rocku s tím, že nápady jsou v obou rovinách výborné. Jako kontrast bych proti sobě postavil skladby Rope a Idiot, z nichž ta první je křehkou věcí, postavenou částečně na perkusích s velkým finále. Příjemná, pozitivní, nabitá energií. Idiot naopak rozpoutává od první chvíle těžkou kytarovou hru, hraničící až s disharmonií. Nervní, posmutnělá kytarová práce, která si bere za vzory spíše post-metalové spolky. Na desce Batteri jsem zažil zvláštní hudební průsečník více stylů a více nálad, vše bezchybně zahrané a ačkoli to postrádá jakýkoli větší přesah, je to slušná práce. Oceňuji i vynalézavě a příjemně zakomponované aranže, častou změnu nálad, která je provedena citlivě a funguje (posmutnělé zakončení Funeral).

 

 


 

  • Za fyzické nosiče děkujeme Creative Eclipse PR
  • Fotky a fotografické koláže jsou z mé soukromé tvůrčí dílny


  DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Fast-ner / 28.2.20 10:43

Jirko, spíš se nabízelo, že tuhle skutečnost ohledně DR nikdo nezmíní s dostatečným důrazem, i když si to víc než zmínku zaslouží. Hned na začátku jsem napsal, že to beru zkratkovitě a DR není úplně vypovídající hodnota, nicméně pro tohle téma se jeví jako jeden z dostačujících ukazatelů. I jsem předpokládal, že se dostaneme k tomu, že DR6 a DR6 není to samý. To už vysvětlil vlastně Tomáš. Zvukově zprasená nahrávka (je mnoho způsobů, jak toho docílit) s DR9 může znít hůř než dobrá s DR5, ale to už je trochu jiná debata. Zůstaňme tedy u diskuze o nahrávkách, který jsou kvalitně nahraný, zmixovaný. Třeba Ulcerate, druhý Dead Congregation jsou DR5 a zní to dobře. O to víc ale vlastně zamrzí, když právě u takových nahrávek dojde při masteringu ke zbytečnému stlačení audia (omlouvám se za prohození oříznutí s kompresí v předešlém příspěvku), aby to stále "hrnulo". Cením si kapel jako Horrendous, který se na Idol nebáli a šli na poměrně vysoký DR a za mě to album nejen hraje ale i dýchá. Sunless ke zvuku taky svýho času nepřistoupili špatně jestli se pamatuji. I ti MA, na který jsem odkazoval jsou odvážný počin. Obecně je tedy DR6 prostě stále spíš špatně. V rámci metalu se ale už u kvalitní nahrávky dostáváme k něčemu, co lze poslouchat bez následků na repeat. Čistě subjektivně ten posun u nových CoF kvituji. Mír na poli loudness war bych určitě nevyhlašoval, přinejmenším v rámci další motivace pro další nahrávky, protože se zdá, že tu vůle i prostředky jsou. Tomáši, jak jste dělali ten vinyl? Nějaký speciální master? Zdrojový soubory byly v jakém formátu? Tenkrát ti umyl zadek TT z Abigor ohledně tohohle tématu, tak jsem zvědavej, jestli jste se nějak poučili i v tomhle případě. ;-)

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky