Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Hostina to loni byla opravdu vydatná. Bez ohledu na to, jak se hudebním scénám daří nebo nedaří, chrlí nahrávky s takovou kadencí, až se zdá, že lidská touha po seberealizaci nezná mezí a bez ohledu na míru invence je potřeba vydat vše. Naštěstí je to jako na houbách a kdo se proseká houštím a překoná nástrahy náletových dřevin, dříve nebo později narazí na ušlechtilé hřiby. Následující výčet je něco jako košík plný hub, mezi nimiž vyčnívá gampl neobyčejných geometrických tvarů. Nejsilnější potlesk od nás tedy míří do Maďarska (no vlastně do Skotska), protože nic neočarovalo naše sluchovody jako osmá deska Thy Catafalque. Celkově je toho ale mnohem mnohem víc, co bychom chtěli z loňských houbařských výprav vypíchnout. Touto desítkou to teprve začíná, podrobné rozpisy očekávejte již brzy. Oceníme i vaše poznatky a komentáře. A v novém roce přejeme i nadále posluchačské hody a pevné zdraví i mysl.

1. Thy Catafalque - Geometria  //  ochutnávka

Geometria je album, které zastřešuje Tamásovy skladatelské dovednosti a ukázkově předvádí, jak lze propojit prvky jeho sólové tvorby a jiných projektů právě s Thy Catafalque. Vše do sebe přirozeně zapadá, protože propočty jsou přesné a výsledek téměř dokonalý. Geometria je živý organismus, jehož charakterem je přesný řád s nadhledem volnomyšlenkáře. Je to deska, která umí vyjádřit prakticky vše, čeho byl a do této chvíle je Tamás schopen. (Více ve Victimerově recenzi.)

2. Manes - Slow Motion Death Sequence  //  ochutnávka

Novinka je kombinací těžších, většinou chytlavých míst, mírumilovných varování a eskapád, které jsou pořád víc nestravitelné, než dobrovolně k sežrání. Je to ovšem snazší identifikace a ona chytlavost, kdo stojí v popředí. (Více ve Victimerově recenzi.)

3. In Vain - Currents  //  ochutnávka

V hudbě In Vain se snoubí technika s melodickou extází, která díky okolní tvrdosti posluchače nestahuje do vyměklých osidel lenosti. Skladby jsou promyšlené do detailu, najít hluché místo se zdá nemožné. Nápady jakoby nedocházely a tak je Currents, pro někoho možná překvapivě, velice silným zážitkem, který navazuje na předchozí dějství. (Více v Sorghově recenzi.)

4. Forgotten Silence - Kras  //  ochutnávka

Můžete znát historii Forgotten Silence, můžete znát všechny jejich desky a klidně můžete mít prochozený kras křížem krážem. K ničemu vám to nebude - budete stát znovu na startovní čáře a budete si připadat strašně bezbranní. (Více v redakční recenzi.)

5. Yob - Our Raw Heart  //  ochutnávka

Doom Yob je víc než pouhá hudba, jež má nabádat ke smutnění a utápění se v pomalých riffech, ve kterých stojí voda, krev i život sám. Doom Yob je psychologické cvičení, dřevní idea stylu a těžce pulsující hmota, kterou lze chápat pouze nad rámec stylu. Každý tón a pohyb po pražci je ozvěnou hroutících se nebes, jenž sice nepláčou v ruinách apokalypsy, ale líně se převalují v kamenitém korytu vyschlé řeky. Je to transcendentální doom metal. (Více ve Victimerově recenzi.)

6. Zeal & Ardor - Stranger Fruit  //  ochutnávka

Zeal & Ardor rozpoutali trochu jiné peklo. Takové, které nebývá zvykem a ze kterého by se mohla jednomu zatočit hlava, při nadměrném a špatně odhadnutém pohybu případně i upadnout. Tohle peklo je taky černé, ale svou duší, ne barvou tmy a lesních remízků rozházených pod ruinou hradu, kde strašá. (Více ve Victimerově recenzi.)

7. Silent Stream of Godless Elegy - Smutnice  //  ochutnávka

Smutnice je příkladem desky, která není dobrá v rámci jedné scény, ale bere to šmahem. Styl nestyl, země nezemě. (Více v Garmově recenzi.)

8. Grave Upheaval - [Untitled]  //  ochutnávka

Větší morbidnost už jen těžko vypátráte. Vrchol opravdu zlé a choré muziky. Jestli je něco záhrobně hnusného, pak to jsou death/blackové tóny kapely Grave Upheaval. Obrovská síla, která mě baví a zároveň neskutečně vysiluje. Po poslechu vždycky jen mlčím a nechápu, proč jsem ještě nikoho nezabil… (píše Bhut, ale recenzi ještě taky nespáchal).

9. Rivers of Nihil - Where Owls Know My Name  //  ochutnávka

"Sýčkové" album nejde popsat jednou větou, byť by to bylo složité souvětí o pěti, šesti větách. Na to je příliš rozsáhlé a má tak široký záběr, že by se vyplatilo psát na díly. Jeden by vzpomínal deathové kořeny, druhý by pátral po smyslu role saxofonu v metalu, třetí by se topil v bezedných hlubinách instrumentálního šílenství a tak dále. (Více v Sorghově recenzi.)

10. Immortal - Northern Chaos Gods  //  ochutnávka

Osmero chladných písní se moc dobře poslouchá, nejsou výzvou ani neuráží jalovou tupostí. Je jasné, že komu nevoní čistokrevný black, nedá Northern Chaos Gods do svého přehrávače dvakrát. Nemám rád přehnaná tvrzení a hlášky typu NEJLEPŠÍ album kariéry, roku. Zrodil se kult atd. To ani náhodou. To se stejně už tak často nestává. Immortal se ale vrátili na scénu bez Abbatha s deskou, kterou si upevnili pozici na špici žánru.(Více v Garmově recenzi.)

Podrobné redakční žebříčky zde (1.část) a zde (2. část).

Roční bilance na Echoes

Ozvěny roku 2022 (komplet)

Ozvěny roku 2021 (top 10)

podrobná bilance

Ozvěny roku 2020 (komplet)

Ozvěny roku 2019 (top 10)

podrobná bilance (1. část)

podrobná bilance (2. část)

Ozvěny roku 2018 (top 10)

podrobná bilance (1. část)

podrobná bilance (2. část)

Ozvěny roku 2017 (top 10)

podrobná bilance (1. část)

podrobná bilance (2. část)

Ozvěny roku 2016 (top 11)

podrobná bilance (1. část)

podrobná bilance (2. část)

Ozvěny roku 2015 (top 10)

podrobná bilance (1. část)

podrobná bilance (2. část)

Ozvěny roku 2014 (komplet)

Ozvěny roku 2013 (komplet)

Ozvěny roku 2012 (komplet)

Ozvěny roku 2001 (komplet)

Ozvěny roku 2000 (komplet)

Ozvěny roku 1993 (komplet)

Ozvěny roku 1987 (komplet)

Ozvěny roku 1986 (komplet)