Článek: Premiéra Filmmusik

OZVĚNY

/ zpátky na seznam článků

Premiéra Filmmusik

Jirka D.9.5.2017

V rámci příchodu na svět prvního sólového alba Emila Amose, což se stane 2. června na Pelagic Records, je třeba poodhalovat a ochutnávat se zvýšenou pozorností. Protože první album pod vlastním jménem po více jak padesátce alb jemu předcházejících, to si pozornost zaslouží.

Má smysl představovat osobu Emila Amose? Snad jen krátce - v prvé řadě OM, protože OM my rádi. V druhé řadě Holy Sons, Grails, Lilacs & Champagne. Desky na Thrill Jockey, Drag City, Neurot Recordings, Temporary Resistence, Robotic Empire... Bylo by to na dlouho, ostatně jak píšeme v úvodu, těch desek, na kterých se objevilo jméno Emila Amose, je víc jak padesátka a to jsme na další z nich možná i zapomněli.

Emil Amos

S trochou nadsázky by šlo napsat, že první Amosova sólová deska představuje sbírku toho, co se jinde nevešlo, nepoužilo, zbylo. Ostatně i autor mluví o kaleidoskopu, který spojuje rozdílné přístupy všech čtyř jeho kapel a zní jako soundtrack k napínavému evropskému filmu ze 70. let. Proto ten název - Filmmusik. A představit si pod tím můžete každý, co kdo chcete.

Album, jak jsme psali v úvodu, vyjde 2. června na berlínském labelu Pelagic Records, a to jako klasický ediční trojlístek CD / LP / digital. Příznivci kompaktu se můžou těšit na digipakové vydání, milovníci vinylů zase na možnost volby mezi černou a nachovou deskou.

Ale abychom to nezakecali, dáme slíbenou ukázku. A to ukázku ne ledajakou, protože song Elements Cycling má dnes světovou premiéru.

DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Lomikar / 20.2.18 8:26

Jako pořád to jsou ceny Anděl. Předávání hudebních cen má vždycky tu specifiku, že s nimi není ve výsledku spokojený vůbec nikdo. Jinak v současné době hudební distribuce a přístupu je Anděl taky už jen takový nešťastný topící se, který plácá do vody a snaží se udržet co nejdéle nad hladinou, ačkoli ví, že už to má prostě spočítaný. Pozitivista ve mně řekne, že můžeme být rádi, že vůbec nějaké žánrové ceny jsou, když pak člověk vidí, jak hlavní kategorie neustále ovládají marasmy jako Chinaski, Kryštof či Petr Kolář (kdo vůbec vybírá hlavní kategorie? Mainstream osvědčení hudební kritici? Kdo to jsou?). Jinak ono spojení oněch žánrů dohromady do jedné kategorie dává smysl s tím, jak čile různé hudební tvary fúzují prostřednictvím všemožných projektů, které se nebojí překračovat hranice a propojovat zdánlivě nepropojitelné. Navíc rušení speciální kategorie pro ska & reggae bylo nabíledni, protože to nejsou hudební žánry, nýbrž diagnózy.