|
|
||||||||||
Píše se rok 1985 a v hlavním městě Švédska vzniká jedna z kapel, ze které se později vyloupne jedna z nejpropíranějších osobností UG scény. Skupina si jako název zvolí jednoduché, zato velmi úderné slovo, Morbid. Už vám svítá oč asi tak půjde? Zasvěcení vědí, koho to dnes hodlám probírat. Pro neznalé bude tento díl seznámením s kapelou, která zrodila legendu. Obecně vzato se z původních členů vyloupli tři borci, kteří pro hudbu něco znamenají, ovšem jeden z nich si dokázal vypěstovat kult legendy sobě vlastní. Ať si říká, kdo chce, co chce, pro mne je Per Yngve Ohlin skutečnou osobností. Proslavil se sice až ve slovutnější kapele, ale to ponechme nyní stranou. Vzhlížejme v současné chvíli k prvotní tvorbě a k úžasným demonahrávkám, kde zanechal svůj nesmazatelný otisk.
December Moon
Rok 1987, vydáno ve vlastním nákladu, v pětičlenné sestavě: Dead – zpěv; Napolean Pukes – kytara, sbor; Gehenna – kytara, sbor; Dr. Schitz – basa; Drutten – bicí, sbor. Teď už doufám mnozí prozřeli. Ano, tady debutoval notoricky známí Dead, tohle je jeho prvotina, kde se můžeme oddávat jeho vokálnímu projevu. Mimo to zde zaznamenáme i startovní čáru jednoho kytaristy (kupříkladu i Entombed). Zde vystoupil pod pseudonymem Napolean Pukes, ovšem znám je spíše pod přezdívkou Uffe (vlastní jméno Ulf Andreas Cederlund). A v řadách Entombed ještě můžeme slyšet zpěváka, který dříve působil za bicí soupravou právě v řadách Morbid. V Morbid si říkával Drutten, jinak L-G Petrov (Lars-Göran). To by na úvod snad stačilo, věřím, že postavu Deada představovat nemusím, napsáno je toho o něm víc než dost, navíc je nutné si z tohoto kvanta materiálu vyčistit zrna od plev. Jinými slovy, ne vše co se píše, je pravda. Ale zpět k demu December Moon. Když jej poslouchám a uvědomuji si, že jej natočili lidé ve věku od patnácti do osmnácti let, přemýšlím, co jsem v tomto věku dokázal já. Rozhodně to nebylo nic tak výjimečného, aby o tom někdo za dvacet let psal článek. Nemám slov a smekám a skládám hlubokou poklonu. Toto demo totiž dnes končí skutečně jako zapomenuté, a proto jej chci vyzdvihnout. Žánrově spadá do syrové nádrže death-black-thrashe, čili jen a pouze marast a špína, žádné mazlení. Podotýkám, že se nejedná o bezduchý ratata - rytmus a nějaké vyhlazovací skladby. Kytary tu mají hlavní slovo a dokáží ze sebe vyloudit ojedinělé riffy a podmanivé melodie. Jednotlivé kompozice skladeb se také nenesou v žádném klišovitém kabátě. Vše je poskládáno s takovou precizností, že nezbývá než jen němý žasnout. Uznání si však nahrávka dopřává až odstupem času (ačkoliv svůj kultovní status si vydobyla už v době své mladistvé existence). Ptáte-li se ještě na stránku zvukovou, tak vás bez obav ujistím, že má vše, co si pravé demo žádá. Řezavý, kolísavý, zkreslený a nelehko čitelný zvuk, neznající potlačení šumu. Přesto se můžete spolehlivě zaposlouchat do jednotlivých nástrojů, včetně zpěvu. Všemu je paradoxně dobře rozumět. Jedním slovem – nádhera. A co se obsahu týče, tak zde máme čtyři skladby v celkové době do dvaceti minut, z nichž jednoznačně nejlepším songem je Disgusting Semla a jeho nesmrtelné lalala, vytvářející ochutnávku ústředního motivu skladby příští – Death Execution.
Hodnocení: 10/10 …jak nepředvídatelné.
Ukázka: kupodivu Disgusting Semla
Rehearsal 07/08/1987
Jak už z názvu vyplývá, jedná se o demo záznam ze zkušebny pořízený roku ’87. Sestava je stejná jako u předchozí nahrávky. Nejinak tomu je i v náplni – čili čtyři skladby a necelých dvacet minut délky. Zvuk už drobně degradoval do zahulenějšího kabátu. Dá se přirovnat k hrající kapele ve vedlejší místnosti, takže je to takové dunivé, zamumlané. Přesto se všechno dá relativně dobře rozpoznat (krom hajhetky). Ale o to nám ani tak nejde. Přínos do hudebního světa? Jednoznačně další porcí energického thrash-deathu s blackovými přísadami. Opět můžeme vnímat specifické riffy a bohaté kompozice, které se pasáž od pasáže vyvíjí a lehce pozměňují. Jistě nemůže nikdo říci, že se jedná o monolitou nahrávku, ačkoliv věřím, že i takový člověk se mezi námi najde. Příznivci této scény budou jásat dojetím a prožívat euforické okamžiky, kdežto posluchači, řekněme náročnějšího ucha, budou opět nevěřícně kroutit hlavou. Patřím do té první sorty a jsem znovu uchvácen a nepřestávám tleskat. Nahrávka mi má co sdělit a já v ní nacházím kupu nápadů a invence. Cítím rozkvět a nadšení, něco, co mají jen mladí lidé. Když mají možnost tyto vlastnosti rozvinout, vznikne něco prototypního, kterým může být třeba právě tato kapela. Mluvím zde o prototypu a přitom to zas žádné boření hranic není… ale to už nechme rýpalům...
Ještě si dovolím poznámku, že obal níže zobrazený není originální, ale později upravovaný. A pro samotnou úplnost uvádím, že pozdější verze vyšla v limitovaném počtu 105 kusů na sedmipalcovém vinylu.
Hodnocení: 9/10
Ukázka: Wings Of Funeral
Last Supper…
Přeskočíme další demo pořízené znovu ve zkušebně (název Rehearsaldemo, rok 1987) a podíváme se rovnou na poslední oficiální počin nazvaný příznačně Last Supper… Tato nahrávka vznikla roku 1988, tedy v době, kdy Dead čerstvě přešel na plný úvazek k Mayhem. V témže období odchází i druhý kytarista Gehenna. Na posty těchto človíčků přichází náhrada v podobě kytaristy jménem Zoran Jovanovič, který současně působí v uskupení Carbonized. Zpěvu se zhostil jistý John Scarisbrick. Kapela nadále prohlubovala své žánrové zaměření, ve kterém více sklouzávala k death metalu s thrash metalovým frázováním. Osobně se mi zpěv Johnův nejeví tolik morbidní jako ten Deadův. Nedodává hudbě onu jiskru úchylnosti, se kterou Morbid prezentovali nejen svůj název, ale hudbu samotnou. Muzika se sice posouvá zas o nějaký ten technický prvek k vyšším příčkám, ale můj apetit se nachází jinde. Na druhou stranu nemohu říct, že se jedná o špatné dílo. Šťávu to svým způsobem stále má, jen to už není ono. Jinak vše kráčí v zajetých kolejích – čtyři skladby, čtvrthodinka hraní. Zvuk se výrazně neposunul. Není kam jej přemisťovat, a proto je to stále to stejné šumění, huhlání a řezání. Artefakt, za který se nemusí nikdo stydět, ačkoliv nepatří mezi nejblyštivější klenoty.
Hodnocení: 6/10
Ukázka: Beyond The Last Midnight
Live In Stockholm
V tomto seriálu jsem dosud nezmínil žádný živák, respektive jej podrobněji nezkoumal. Nastal proto čas udělat výjimku, ačkoliv nejsem horlivý nadšenec do nahrávek v tomto duchu. Nicméně zde nemohu jinak, neb by mi to srdce neodpustilo a puklo by, kdybych se o tyto zážitky nepodělil. Takže… tato nahrávka byla vydána až roku 2000 (opětovně pak roku 2005). Je rozdělena na dvě části, respektive dva koncerty. První z nich (skladby 1-9) pochází z živého vystoupení konaného 23. října roku 1987 v domovském městě Stockholm, v prostorách zvaných Birkagården. Druhý záznam je mladší (26. 2. 88) a pochází z klubu Ultrahuset, situovaného do města Handen. Celé dílo vyšlo u vydavatele Reaper, který má na svědomí i kompilaci Death Execution III, či jisté počiny kapel jako Acheron nebo Necrodemon. Jak je z datování záznamů patrné, uslyšíme na nahrávce ještě Deada v celé své kráse a síle. Po chorém intru, kde fanoušci skandují jméno kapely a popěvují nesmrtelný motiv Death Execution, což následně rozřízne hekání ďáblem posedlé dívky, okamžitě nastoupí black-death-thrashová jízda bez prostoru na výdech. Hraje se převážně (až na dvě výjimky) z prvních dvou demíček. Nepochybně proto, že právě zde se skví to pravé bohatství kapely. Zazní tak vypalovačky jako Death Execution, Wings Of Funeral, Necrodead nebo Disgusting Semla. Zvuku je s podivem dobře rozumět (v rámci možností) a posluchač si tak může vyloženě vychutnat pekelné běsnění kytar, bicích a především uhrančivého vokálu. Úplně cítím to horko a plíživý smrad, který se nesl tou dobou prostorem. Jako bych snad i viděl samotnou kapelu stát před sebou, kterak drtí své nástroje. Závěrečné tři skladby tvoří, jak už bylo výše prozrazeno, live záznam z jiného koncertu. Tyto písně jsou v pořadí Disgusting Semla, Death Execution a From The Dark. Deklarují tak to nejlepší, co se v Handenu podařilo předvést. Opět zurčivý zvuk, opět obrovské nasazení a atmosféra, která dýchá do dnešních dnů až přímo k vám do pokoje.
Hodnocení: 8/10 ..dal bych plnou palbu, ale je to živák…
Ukázka: Necrodead
Redaktorské ozvěny - duben 2015
Dayal Patterson Black Metal: Do propasti
Tuzemská kolekce
Bhut live - II/2015
Echoes News 5
Dělníci kovu: NECROCOCK
Jääportit // Vzdalující se pohledy z bílé tmy
Nedělní poslech 36
Zapomenutá dema? 16. díl: Originální název
Redaktorské ozvěny - květen 2018
Nedělní poslech 100
Jakkoliv je tvorba z posledních let kdysi legendárních Ministry spíše pro legraci, zatím to vypadá, že Al Jourgensen z nastoleného směru do hlubin nes...
17.4.2025Kdož jste ještě nezachytili, v souvislosti aktuálním nadílkou dvou EP De Toorn a With Fang And Claw zveřejnili Amenra videoklip ke skladbě Salve Mater...
17.4.2025Na 6. června u Napalm Records chystají novou studiovku švédských Katatonia. Jmenovat se bude Nightmares as Extensions of the Waking State a akurátně z...
17.4.2025Domácí thrashmetalová formace Exorcizphobia slaví 20 let fungování a při té příležitosti ohlašuje několik novinek. Tou první je zveřejnění živého konc...
17.4.2025Nový hudební projekt nazvaný Šalba v sobě pojí autorskou tvorbu Deadyho z Dark Gamballe a hlas Broni Míky ze Satisfucktion a aktuálně můžete poslechno...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.