Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
ACOD - Fourth Reign over Opacities and Beyond

ACODFourth Reign over Opacities and Beyond

Garmfrost9.11.2022
Zdroj: CD, 6-panelový digipak / promo od vydavatele, m3
Posloucháno na: všem možném
VERDIKT: Melodická černota z Francie lokálnějšího charakteru...

Jérôme Grollier, tvůrčí mozek a duše ACOD, založil svůj band už před šestnácti lety a stačil s ním vydat pět dlouhohrajících nahrávek. V mezičase se přidal k Celestia, kteří započali kariéru v devadesátkách a jejíž tvorbu jsem neslyšel. Styl ACOD není retrospektivní, je současný. Ať už to vyznívá, jak chce. Je klávesový, chcete-li symfonicky blackmetalový, jaký expandoval právě ve starých dobrých časech, a dostával se až kamsi do mainstreamu. O tom se ACOD může akorát zdát. Ostatně, i díky deathovým vlivům je zřejmé, že ACOD takovou cestou nekráčí.

 

acod

 

Desku v luxusním digipakovém kabátku vydává label Les Acteurs de l'Ombre Productions. Dobrý zvuk je v případě vydavatele tak nějak očekáván. Obal byl svěřen Paolu Girardimu, jehož díla zdobí nahrávky např. Brutally Deceased, Inquisition, Chthe'ilist nebo Diocletian. Mastering obstaral Tony Lindgren a za mix je odpovědný Linus Corneliusson (Amorphis, Dark Tranquillity, Dimmu Borgir, Ihsahn). Otázkou tedy zůstává, zda se obsah vyrovná formě. Forma je výtečná.

 

Album není špatné. Jérôme věnoval pozornost každému detailu. Na nástrojích on i hosté sem tam vyloudí zajímavý riff či melodii. Poslouchá se to dobře, postrádá však něco, co by ji vytáhlo z davu. Trochu by nahrávce pomohl lepší a zajímavější zpěvák. Hudba se jakžtakž dá, ale zpěv je o ničem. Fred se snaží. Na fotkách se stylově šklebí, pokouší se dramaticky deklamovat, ale jeho krákání je zoufale fádní. Hostující zpěváci desku osvěžují, ale celkově mě pěvecká stránka příliš nezaujala.

.

 

Silnou stránkou Fourth Reign over Opacities and Beyond jsou gradující závěry skladeb, výtečné vsuvky klávesových i nasamplovaných orchestrálních nástrojích. Díky výbornému zvuku zní orchestrace příjemně. Obdivuju Jeromovu hru na basu, kterou řádně diktuje a spolu s kytarou tvoří tandem. Skladby umí být ostré i melodické. ACOD je v mých očích kapelou, která se snaží, maká na max. Novinka je příjemně pestrá a dobře zní. Obálka se mi moc nelíbí pro volbu fontu písma a jeho barvu. Taky se mi nepozdává logo kapely. Působí lacině. Bojím se, že přes všechnu péči a snahu Fourth Reign over Opacities and Beyond zapadne. Je možné, že se mýlím a svého příznivce si deska najde.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Adam / 24.4.23 22:11

Dávat Will Of The People stejné hodnocení jako posledním Limp Bizkit je ignorantství. Muse jsou spolu se Slipknot zachránci kvalitní kytarové muziky a oběma úspěch přeji. Většina skladeb jsou energické silné songy oplývající trademarky kapely, jsou žánrově pestré a pokud potřebuji nějakého popíkaře přesvědčit o tom, že rock se dá dělat moderně, zábavně s výraznou rytmikou, podsouvám mu zásadně Muse.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky